Nové odborné články dostupné na portálu DAUC.cz

Datum vydání: 17. 3. 2017 Autor: Redakce portálu DAUČ

Číslo 3/2017 časopisu Daně a právo v praxi vyjde koncem měsíce března, vy si však již teď můžete na portálu DAUC.cz přečíst odborná témata z oblasti podvodů na DPH, daní z příjmů a dále se věnujeme 2. fázi EET a například nárokům zaměstnance při pracovním úrazu.

Na portálu DAUC.cz zveřejňujeme pro naše předplatitele s předstihem nové odborné články, které následně naleznete v čísle 3/2017 časopisu Daně a právo v praxi.

V sekci OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY v současnosti naleznete:

1) Expertní příspěvek – Podvody na DPH a jejich prokazování II (JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský)

Tento článek namísto shrnutí závěrů soudů pojednává o změnách, které se z pohledu autora za dobu od vydání prvního článku udály. Pozornost je věnována především slepým uličkám, v kterých se současný přístup finanční správy nachází.

2) Daň z příjmů – Uplatnění daňové ztráty (Ing. Martin Děrgel)

Hlavním definičním znakem podnikání je, že se jedná o činnost vykonávanou za účelem dosažení zisku. Tedy zjednodušeně řečeno proto, aby dotyčný podnikatel – ať už jde o osobu fyzickou nebo právnickou – měl více příjmů, než kolik vynaložil výdajů. Cesta za ziskem ovšem bývá trnitá a plná překážek, jako například stejným směrem se ubírající konkurenti, špatný podnikatelský záměr, podvodní obchodní partneři, silná státní regulace. A tak se stává, že na cestě za ziskem podnikatel tu a tam utrpí větší či menší ztrátu. Daňové právo ke ztrátám přistupuje obezřetně, mohou totiž sloužit k nekalým daňovým optimalizacím, zvláště u obchodních korporací zapojených do holdingové struktury. Zejména u právnických osob proto nestačí vědět pouze o tom, že o daňovou ztrátu lze v dalších – ziskových – obdobích snížit základ daně, možných omezení a podmínek jejího uplatnění je totiž více.

3) Evidence tržeb – Spuštění 2. fáze elektronické evidence tržeb (Hana Procházková, Michal Klečka, Rödl & Partner)

Již od prvního března 2017 byla spuštěna druhá vlna elektronické evidence tržeb. Předpokládalo se, že v rámci spuštění této etapy elektronické evidence tržeb bude zapojeno nejvíce podnikatelů (právnických i fyzických osob), neboť tuto povinnost budou mít všichni podnikatelé, kteří uskutečňují v rámci své ekonomické činnosti maloobchod a velkoobchod. Z tohoto důvodu níže definujeme činnosti, osoby a podmínky, za kterých jsou podnikatelé povinni od 1. 3. 2017 evidovat „hotovostní“[1] tržby. Článek se také zabývá novým stanoviskem Generálního finančního ředitelství k evidenci tržeb u online plateb, či doposud ne zcela zřejmou situací ohledně evidence tržeb v případě „dobírek“.

4) Daňová praxe – Restart projektu C©CTB aneb rozpočtové dopady na Českou republiku (doc. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D.)

V červenci roku 2015 Evropská komise ve svém Akčním plánu pro férové a efektivní korporátní zdanění představila záměr znovu uvést na scénu návrh společného konsolidovaného základu daně. Tentokráte ovšem ve dvou fázích. V první fázi v podobě směrnice o společném základu daně (CCTB), tj. zavedení společných pravidel pro konstrukci základu daně. V druhé fázi pak v podobě společného konsolidovaného základu daně (CCCTB), tj. s konsolidačním elementem.

5) Pracovní právo – Pozor na čestná prohlášení (JUDr. Marie Salačová)

Vzhledem ke stále se rozvíjející ekonomice lze nepochybně konstatovat, že poskytování náhrad cestovních výdajů při pracovních cestách zaměstnanců je téměř každodenní záležitostí všech zaměstnavatelů v České republice. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že podle § 153 odst. 1 zákoníku práce určuje všechny podmínky pracovních cest zaměstnanců vždy výhradně a sám zaměstnavatel a zaměstnanec není oprávněn svévolně cokoliv na zaměstnavatelem určených podmínkách měnit. Jestliže zaměstnanec toto zákonné ustanovení poruší a svévolně změní zaměstnavatelem stanovenou podmínku pro pracovní cestu, všechny vzniklé důsledky se stávají jeho soukromou záležitostí s vlastní odpovědností bez nároku na cestovní náhrady. A ve vazbě na uvedenou skutečnost se v praxi ze strany zaměstnanců velmi často prosazuje právě tzv. čestné prohlášení, které však nemá zákonné opodstatnění.

6) Pracovní právo – Nároky zaměstnance při pracovním úrazu (JUDr. Eva Janečková)

Pokud se stane pracovní úraz, vyplývá z této situace (především) zaměstnavateli celá řada povinností. Ne každý úraz však nutně musí být úrazem pracovním. Pracovní úraz je definován v § 271k zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“): „Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.“

7) Daňová praxe – Specifické případy zápisů v daňové evidenci – 1. část (Ing. Jana Bellová, Ph.D., Ing. Jaroslav Zlámal, Ph. D.)

V tomto článku se budeme zabývat 2 specifickými případy zápisů v daňové evidenci, které mají dopad na daňový základ – rezervami a zápisy výdajů ze služebních cest. V navazujících článcích, které budou uvedeny v dalších číslech časopisu Daně a právo v praxi, se budeme postupně věnovat dalším možnostem optimalizace daňového základu především fyzických osob.

8) Judikatura – Cena obvyklá v judikatuře správních soudů (Ing. Zdeněk Burda)

Pokud mezi sebou spojené daňové subjekty uskutečňují obchodní transakce za neobvykle nízké či neobvykle vysoké ceny, hrozí jim „dodanění“ do obvyklých cen. Sporům se správci daně v této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.

9) Zdravotní pojištění – Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát, od 1. 1. 2017 (Ing. Antonín Daněk)

Diskuse týkající se zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát, se již staly víceméně pravidelnou součástí života naší politické scény. Za účelem zajištění ekonomické stability systému veřejného zdravotního pojištění deklarovala vláda ve svém programovém prohlášení návrat ke koncepci pravidelné valorizace platby pojistného za „státní pojištěnce“, od níž bylo ustoupeno v roce 2009 přijetím zákona č. 362/2009 Sb., kterým došlo na dlouhou dobu ke zmrazení výše platby za státní pojištěnce na 723 Kč za osobu a kalendářní měsíc tím, že byl vyměřovací základ stanoven na 5 355 Kč. Výpadek příjmů, které dříve zajišťovala valorizace platby za státní pojištěnce, činil jen za roky 2011 až 2013 cca 19 mld. Kč a byl částečně nahrazen opatřeními v rámci systému.

Aktuálně