Již dlouhá léta čeří vody daňového a trestního práva otázka slučitelnosti sankcí ukládaných jak podle daňového, tak i podle trestního práva. Nyní do věci zásadně promluvil velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu, který bohužel svým usnesením ze dne 4. 1. 2017, sp. zn. 15 Tdo 832/2016 více otázek otevřel, než jich zodpověděl. Úvahou nad povahou sankcí v daňovém a trestním právu se ve svém příspěvku zabývá Jakub Hajdučík.

Stanovení daně je podstatou nalézací roviny správy daní. Již více než 7 let je účinný nový předpis upravující správu daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění (tj. daní v širokém slova smyslu), daňový řád. Stále častěji se však v souvislosti se změnou tohoto právního předpisu hovoří o samovyměření a samodoměření daně, které by měly nahradit či doplnit stávající obecný režim stanovení daně podle daňového řádu. Cílem příspěvku Radima Boháče s názvem K problematice samovyměření a samodoměření daně je jednak zhodnotit stávající režim stanovení daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, a dále zamyslet se nad jeho změnou právě v souvislosti s instituty samovyměření a samodoměření daně.

Finanční správa začala v posledních dnech masivně udělovat pokuty za pozdě podané následné kontrolní hlášení ve výši 30 000 Kč podle § 101h odst. 1 písm. c) zákona o dani z přidané hodnoty. To se však nelíbilo, dnes již minulému, ministru financí, a tak Finanční správa začala pokuty zase odpouštět. Nad tím, jak to vlastně s tím odpouštěním je, se ve svém článku s názvem Pokuta za pozdní podání následného kontrolního hlášení – Lze se bránit? zamýšlí Jan Rambousek.

Není sporu o tom, že téma zajišťovacích příkazů již více než dva roky silně rezonuje mezi odbornou veřejností v oblasti správy daní. Je to dáno především fatálními důsledky vůči postiženým daňovým subjektům. Diskuse se vede nejenom na téma, nakolik je používání tohoto institutu ze strany správců daně odůvodněné, a zda nedochází k nadužívání zajišťovacích příkazů v rámci standardních kontrol. Předmětem diskuse jsou i možné způsoby, jak se bránit proti zničujícím účinkům zajišťovacích příkazů a jim ruku v ruce jdoucím exekucím majetku. Cílem příspěvku Předběžné opatření u zajišťovacích příkazů od Tomáše Hajduška je seznámit čtenáře s aktuálním vývojem judikatury v této oblasti.

V rubrice Judikatura českých soudů se Milan Podhrázký zaměřuje na Zajištění daně, Vznik nároku na úrok z nadměrného odpočtu, Výzvu k zahájení daňové kontroly a Osobu povinnou k DPH.

Z Judikatury Soudního dvora Evropské unie vybírá Jan Rambousek Podmínky přemístění zboží, (Ne)osvobození plazmy od DPH, Jedná se o společnost (postaru sdružení)?, Příležitostné finanční služby, Sport jako ekonomická činnost, Vstupují úroky do základu daně?  a Zatajené tržby.

Další články na odborná témata naleznete na stránce OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY, kde si vše můžete pohodlně filtrovat a vyhledávat dle vašich potřeb.