Přečtěte si daňová a právní témata

Datum vydání: 18. 8. 2017 Autor: Redakce portálu DAUČ

Znáte práva a povinnosti OSVČ, která se týkají srážek ze mzdy a příjmů? Víte jak využívat záloh a závdavků s ohledem na vedení účetnictví a z pohledu daně z příjmů? Jak občanský zákoník nahlíží na věci a jejich rozdělení? Jak je v praxi správních soudů řešena podjatost?

Dalšími tématy, která naleznete v sekci OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY, jsou:

Zálohy a závdavky v účetnictví a daních (Ing. Martin Děrgel)
U velkých nebo dlouhodobých obchodních zakázek, stejně jako u průběžných dodávek elektřiny, tepla a plynu, kdy se celková spotřeba (a tedy konečná cena) určuje až za poměrně dlouhé časové (zúčtovací) období, je dodavatel v riskantní pozici. Průběžně vznikající výlohy platí ze svého, přičemž si není jistý, zda odběratel bude poctivý a nakonec celou cenu uhradí. Proto bývá v těchto případech v praxi sjednáno poskytnutí zálohy nebo více záloh placených před dodáním zboží či poskytnutím služby. Příjemce zálohy (dodavatel) tak má záruku, že nakonec neodejde s prázdnou, a navíc nemusí na výlohy spojené s realizací zakázky spotřebovávat vlastní peníze. Přičemž systém záloh je výhodný také pro odběratele, který průběžně v delším čase platí poměrně nízké zálohy, které jej finančně příliš nezatěžují, a konečná částka, resp. doplatek nad zálohy, pak již nevypadá až tak hrozivě.

Srážky z mezd a příjmů u zaměstnanců a OSVČ – sociální zabezpečení – 1. část (Ing. Jana Bellová, Ph.D., Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D.)
Téměř každoročně dochází k 1. 1. nového kalendářního roku k četným novelám zákonů anebo alespoň k zásahům typu doplňků slov či celých odstavců, zrušení určitých paragrafů či úpravě stávajícího znění. V tomto příspěvku se zabýváme právy a povinnostmi zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů a také právy a povinnostmi osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), týkajících se srážek ze mzdy a příjmů. Podrobněji se zabýváme srážkami z mezd a příjmů pro účely sociálního zabezpečení zaměstnanců, dále pak sociálním pojištěním OSVČ.

Vybraná ustanovení občanského zákoníku ve vztahu k věcem a jejich rozdělení (Ing. Libor Novotný)
Právním vymezením věcí a jejich rozdělením se zabývá zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), v § 489 až 544. Pro srovnání nechybí v tomto článku ani některá ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý občanský zákoník“). Občanský zákoník v souvislosti s věcmi a jejich rozdělením vymezuje i cenný papír a s ním související problematiku. Před účinností občanského zákoníku se problematikou cenných papírů zabýval samostatný zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech.

Zdaňování příjmů a zdravotní pojištění (Ing. Antonín Daněk)
Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je ve zdravotním pojištění navázáno na zdaňování zúčtovaných plnění podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, v části první, měnící ZDP, textově upravilo mimo jiné § 6 odst. 1 ZDP. Zde došlo jednak k poměrně zásadní terminologické změně (v nadpise § 6 ZDP byla slova „a funkční požitky“ zrušena), jednak ke koncepčně novému pojetí příjmů ze závislé činnosti, kdy příjmy ze závislé činnosti jsou například i příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

Podjatost státních orgánů v judikatuře správních soudů (Ing. Zdeněk Burda)
V řízeních před státními orgány se občas stává, že daňový subjekt nabyde přesvědčení, že pracovníci příslušného úřadu vůči němu nepostupují objektivně a nezaujatě. V dnešním přehledu judikatury se podíváme na zajímavé rozsudky z této oblasti. Na úvod lze zmínit, že daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.) se touto problematikou zabývá v § 77 – Vyloučení úřední osoby. Zakotvuje též právo osoby zúčastněné na správě daní podat námitku podjatosti a dotčená úřední osoba do vyřešení této námitky může provést jen neodkladné úkony. O podjatosti rozhodne úřední osoba stojící v čele správce daně (tedy obvykle ředitel finančního úřadu), pokud by byla namítána právě její podjatost, pak nejblíže nadřízený správce daně. Samostatným druhem podjatosti může být též porušení zásady dvojinstančnosti.

Další články naleznete také v tištěném časopise Daně a právo v praxi č. 7-8/2017.

Aktuálně