Expertní příspěvky číslo 5/2017 přístupné předplatitelům

Datum vydání: 19. 10. 2017 Autor: Redakce portálu DAUČ

Pro předplatitele DAUC / DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili expertní příspěvky č. 5/2017. Články naleznete na stránce Obsah / Odborné články / Oblasti - expertní příspěvky / Rok vydání - 2017.

Dne 1. prosince loňského roku nabyl účinnosti zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku. Jedná se o zákon dlouho očekávaný, jehož návrh byl odbornou i neodbornou veřejností diskutovaný a hojně kritizovaný. O tom, zda tato kritika byla či nebyla oprávněná, nepochybně rozhodnou až soudy. Jaroslav Kobík se ve svém příspěvku s názvem Některé otazníky ohledně zákona o prokazování původu majetku věnuje zejména dosud opomíjené problematice praktické realizace tohoto zákona a připomene také dvě zásadní námitky jeho kritiků.

V současné době je intenzivně řešeným tématem práce cizinců a volný pohyb pracovní síly v rámci Evropské unie. Těžištěm pozornosti kontrol prováděných inspekcí práce je především nelegální práce cizinců v České republice a obcházení zákona o zaměstnanosti, s čímž velmi úzce souvisí právě otázka nesprávně nastaveného smluvního vztahu mezi dotčenými subjekty. Cílem příspěvku s názvem Švarcsystém ve světle nedávné judikatury od Lucie Bláhové a Anny Szabové je demonstrovat na příkladu tří rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR vývoj v náhledu na problematiku „švarcsystému“ v období posledních dvou let.

V posledních měsících se objevují časté mediální útoky na Finanční správu ČR v souvislosti s mnoha jejími kroky. Snad nejčastěji je předmětem kritiky oblast vydávání zajišťovacích příkazů, zejména v souvislosti s řetězcovými podvody na DPH a speciálně s vydáváním zajišťovacích příkazů podle § 103 zákona o DPH. Při úvaze o vydání těchto zajišťovacích příkazů se správce daně nachází v nelehké situaci. Na základě aktuálně dostupných údajů je totiž nucen posoudit nejen pravděpodobnost, s jakou bude v budoucnu daň stanovena, ale také, zda bude taková daň v některém budoucím okamžiku dobytná, popřípadě, s jakými obtížemi bude její vymožení spojeno. Příspěvek s názvem Finanční analýza jako exaktní podpora pro správce daně při vydávání zajišťovacích příkazů z pohledu jejich tvůrců od Jiřího Pšenčíka reflektuje náročnost druhé zmiňované úvahy, totiž úvahy o budoucí schopnosti daňového subjektu dostát svým daňovým závazkům.

Ustanovení § 109 zákona o DPH stanoví ručení příjemce zdanitelného plnění za nezaplacenou daň z tohoto plnění. Jako jednu z podmínek pro vznik ručení toto ustanovení stanoví, že příjemce plnění v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění určité skutečnosti „věděl nebo vědět měl a mohl“. Vedle toho platí, že pod vlivem judikatury Soudního dvora Evropské unie české finanční úřady a také soudy mají tendenci neuznávat odpočet daně z přidané hodnoty, pokud se v dodavatelském řetězci vyskytne podvod na dani a pokud plátce daně o tomto podvodu „věděl nebo vědět měl a mohl“. Příspěvek nazvaný Znalostní test: doktrína „jediného rozumného vysvětlení“ od Romana Landgráfa se věnuje zejména popisu myšlenkové linie, která má svůj základ v rozhodnutí odvolacího britského soudu ve věci Mobilx. Právě tento judikát stojí u zrodu doktríny „jediného rozumného vysvětlení“.

V rubrice Judikatura českých soudů se Milan Podhrázký zaměřuje na Pořadí úhrady daně (splatná daň), Ochrana daňového subjektu před neukončením zajištění daně, Rozhodnutí o nevyloučení znalce v daňovém řízení, Činnost profesionálního sportovce z hlediska daně z příjmů a Základ daně z nabytí nemovitých věcí.

Z Judikatury Soudního dvora Evropské unie vybírá Jan Rambousek Absence zápisu v registru plátců DPH, Aplikace přímého účinku směrnice, Sazba u kyslíkových koncentrátorů  a Osobní bankrot a DPH.

 

Další články na odborná témata naleznete na stránce OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY, kde si vše můžete pohodlně filtrovat a vyhledávat dle vašich potřeb.

Aktuálně