Tlak na výměnu informací ze strany OECD a EU sílí (tisková zpráva KDP)

Datum vydání: 19. 10. 2017 Autor: Redakce portálu DAUČ

Informace o příjmech generovaných v zahraničí či aktivech alokovaných v zahraničí umožňují daňovým správám správně stanovit a vybrat daně u svých daňových rezidentů. Dne 18. 2017 proběhl kulatý stůl k problematice mezinárodní výměny daňových informací.

Brno, 20. října 2017 – Informace o příjmech generovaných v zahraničí či aktivech alokovaných v zahraničí umožňují daňovým správám správně stanovit a vybrat daně u svých daňových rezidentů.


„Zkratky jako GATCA, FATCA, AEOI, BEPS, ATAD, DAC, CRS, CbCR, TIEA, PPT, MCAA, MLI létají vzduchem. Není až tak zásadní, co vlastně znamenají, ale dávají představu o složitosti a turbulentním vývoji v oblasti mezinárodní výměny informací mezi daňovými správami, což klade také vyšší nároky na kvalitu informací získávaných správcem daně od daňových subjektů, zejména z řad velkých korporací“, řekl moderátor kulatého stolu Lukáš Moravec z  České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).


Komora daňových poradců ČR společně s Katedrou obchodu a financí Provozně ekonomické fakulty ČZU, ve středu 18. října 2017, uspořádaly kulatý stůl k problematice mezinárodní výměny daňových informací. Debaty se zúčastnili také zástupci rezortu Ministerstva financí ČR a Generálního finančního ředitelství.


Na jaře letošního roku vstoupily v platnost významné novinky v oblasti mezinárodního fiskálního režimu, jež se týkají automatické výměny informací mezi více než stovkou členských států OECD.


Od 1. 1. 2016 musí všechny finanční instituce států, které podepsaly dohodu o Automatické výměně informací, do 30. 9. následujícího roku automaticky zasílat informace o stavu a pohybu majetku residentů smluvních států Finanční správě. Hlášení musí být zasláno v předepsaném formátu kvůli počítačovému zpracování. Hlásit se musí peněžní prostředky, investice v trustech, pojistné a penzijní smlouvy, investice ve fondech, držba podílů, akcií a jiných finančních instrumentů. Nesplnění povinnosti přiznat zdanitelný příjem ze zahraničí nebo příjem přijatý na bankovní účet vedený v zahraničí ve svém daňovém přiznání je považováno za daňový únik. Za určitých podmínek to může být považováno také za daňový trestný čin.


Stimulem dynamického rozvoje spolupráce daňových správ a výměny daňových informací je boj s daňovými ráji. Jak uvedl Lukáš Moravec z ČZU Praha: „Česká republika uměla a umí, v relativním srovnání s většinou jiných zemí, vybírat daně z příjmů právnických osob a v mezinárodní daňové konkurenci a boji o investory si také nevede špatně. Přesto musí respektovat opatření EU, USA a OECD, jež se jí úzce dotýkají.“ Právě otázku teoretické výše fiskálního přínosu pro ČR v kontextu nákladů na implementaci nových pravidel výměny zdůraznila ve svém vystoupení i Petra Pospíšilová z KDP ČR.


Martina Matejová z MF ČR zdůraznila význam judikátů Evropského soudního dvora pro vymezení práv subjektů v kontextu mezinárodní výměny daňových informací. Velký zájem účastníků vzbudily také detaily pravidel ohlašování objemu transakcí v rámci skupiny podniků, aktuálně implementované v ČR, které prezentoval Michal Roháček z GFŘ.


Jan Rohan z GFŘ, který se zaměřil na specifika mezinárodní spolupráce, uvedl, že „Státy, které jsou dosud veřejností vnímány jako „nespolupracující“ s českou daňovou správou, naopak často vyměňují informace pružněji, než jiné země.“


O relativním posunu efektu závazných posouzení v kontextu zahájení jejich výměny s jinými státy pak s účastníky diskutoval Vítězslav Kapoun z GFŘ. Jeho kolegyně Iveta Špičková vyzdvihla význam nástrojů výměny informací, historicky určených zejména pro přímé daně, pro DPH.


V rámci diskuse o připravovaném povinném ohlašování struktur maximalizujících daňovou úsporu bylo zdůrazněno ze stran MF ČR a GFŘ, že ohlášení „struktury“ daňové správě a její obdržení daňovou správou nelze chápat jako její automatické schválení.


Společná akce KDP ČR a ČZU Praha se potvrdila být přínosná pro všechny zúčastněné a vysoká míra interakce včetně zapojení zástupců MF ČR a GFŘ umožnila přenos poznatků mezi komerční, akademickou a státní sférou, což bezesporu přispělo k vyjasnění vzájemných pozic a názorů.

 

Ing. Petra Pospíšilová
prezidentka KDP ČR
T: +420 731 423 975
E: prezident@kdpcr.cz

Kontaktní osoba kanceláře Komory
Ing. Kateřina Foretová
manažer PR
T: +420 605 205 705
E: foretova@kdpcr.cz

Aktuálně