Metodický materiál reflektuje současnou judikaturu soudů, ze které vyplynula potřeba zpřesnit požadavky na odůvodnění zajišťovacího příkazu, jak v otázce přiměřené pravděpodobnosti budoucího stanovení daně (identifikace podvodného řetězce, existence chybějící daně a souvisejících nestandardních skutečností), tak i odůvodněné obavy o její budoucí dobytnost (komplexní analýza majetkových poměrů daňového subjektu).

Finanční správa bude k zajištění úhrady částky stanovené v zajišťovacím příkaze namísto exekuce využívat v maximální možné míře alternativní prostředky. „Uvědomujeme si, že daňová exekuce představuje závažný zásah do sféry daňového subjektu a jeho podnikatelské činnosti, proto budeme v odůvodněných případech po vydání zajišťovacího příkazu využívat mírnější a méně invazivní nástroje k zajištění úhrady částky stanovené v zajišťovacím příkaze,“ vysvětlil generální ředitel Finanční správy Martin Janeček. To znamená, že před (i po) zahájením daňové exekuce Finanční správa daňovému subjektu v rámci dialogu osvětlí jiné zákonné možnosti zajištění úhrady, a to například zřízení zástavního práva k jeho majetku nebo třetí osoby, ručení třetí osoby, případně finanční záruky tak, aby nedocházelo k nežádoucímu utlumení jeho podnikatelské činnosti. S ohledem na případnou aktivitu daného subjektu při řešení vzniklé situace po vydání zajišťovacího příkazu nebude správce daně během vzájemné komunikace standardně činit další úkony v rámci daňové exekuce. „Obecně tak Finanční správa bude klást větší důraz na intenzivnější komunikaci s daňovým subjektem, která však musí být oboustranná,“ dodal Martin Janeček.

Z hlediska organizačního zabezpečení vydávání zajišťovacích příkazů došlo k zpřesnění postupů při předávání podkladů mezi jednotlivými správci daně. „V organizační oblasti dále zavedeme nástroje, jako je například celostátní parametrická evidence zajišťovacích příkazů či přehled dostupné judikatury, které zrychlí a zefektivní výměnu informací napříč Finanční správou a ve svém důsledku povedou k dalšímu zkvalitnění naší správní praxe,“ uzavřel Martin Janeček.

Tyto metodické změny správní praxe a případné legislativní úpravy představila náměstkyně ministra financí Alena Schillerová a generální ředitel Finanční správy Martin Janeček již na pondělním odborném semináři k zajišťovacím příkazům na půdě Nejvyššího správního soudu. Diskuse nad záměry resortu financí, Komory daňových poradců, soudců Nejvyššího správního soudu a dalších zainteresovaných stran bude pokračovat v rámci expertní skupiny, která bude v nejbližší době svolána Ministerstvem financí.

Metodický pokyn k postupu správce daně při vydávání zajišťovacího příkazu naleznete zde >>

(Finanční správa ČR, www.financnisprava.cz, 2017. Foto: ilustrační)