Nové odborné výklady časopisu Účetnictví neziskového sektoru

Datum vydání: 4. 12. 2017 Autor: Redakce portálu DAUČ

V sekci OBSAH/ODBORNÉ ČLÁNKY naleznete v oblasti neziskový sektor nové články z čísla 11. Tentokrát se věnujeme právní úpravě organizačních složek obce, statusu veřejné prospěšnosti a v neposlední řadě pokračujeme ve výkladu změn, které přináší evropská směrnice GDPR k ochraně osobních údajů.

V tištěném časopise a v sekci OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY zveřejňujeme:

Právní úprava organizačních složek obce (JUDr. Václav Dobrozemský)
Územní samosprávné celky mohou k zajištění svých činností zřídit speciální druh organizace – organizační složku. Organizační složka je zařízení bez právní subjektivity zřízená k plnění úkolů ve veřejném zájmu, zejména k hospodářskému využívání majetku obce a k zabezpečení veřejně prospěšných činností, a to pouze v samostatné působnosti obce. Základní úpravu této problematiky obsahuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“). Následující příspěvek se bude zabývat organizační složkou zřízenou obcí.

Změny ve statusu veřejné prospěšnosti (doc. Ing. Jan Stejskal, Ph.D.)
Od prvního dne roku 2018 vstupuje v účinnost zákon č. 303/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se zrušením statusu veřejné prospěšnosti. Vláda předložila návrh tohoto zákona dne 10. 1. 2016 jako speciální zákon posilující roli statusu veřejné prospěšnosti v oblasti neziskových subjektů.

Analýza jako součást implementace GDPR (JUDr. Eva Janečková)
S blížící se účinností nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) – dále jen „Nařízení“, která nastane dne 25. 5. 2018, se musí správci i zpracovatelé zamyslet nad tím, jakým způsobem toto Nařízení implementovat do svého prostředí a jak mu přizpůsobit zpracování, které u nich probíhá. Nařízení sice nepřináší mnoho zásadní změn a úplně nových povinností, ale některé dosavadní povinnosti rozšiřuje, nebo je mírně posouvá jiným směrem, a mění tak jejich výklad.

Kdy se zvýšení minimální mzdy projeví ve zdravotním pojištění? (Ing. Antonín Daněk)
Parametr minimální mzdy hraje ve zdravotním pojištění důležitou roli, neboť přímo ovlivňuje placení pojistného zaměstnavateli (za zaměstnance) a osobami bez zdanitelných příjmů. S účinností od 1. 1. 2018 se zvyšuje minimální mzda na 12 200 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí ve zdravotním pojištění všechny dotčené subjekty po datu 1. 1. 2018 z této nové částky. Proberme si nyní blíže konkrétní situace, ve kterých se dle jednotlivých ustanovení zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), projeví zvýšení minimální mzdy.

Rozpočtová skladba – konsolidační položky (Ing. Martin Tocauer)
Následující příspěvek je určen pro organizace, které používají rozpočtovou skladbu, především pro územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí. Zabývá se problematikou konsolidace na úrovni vykazující jednotky. V článku je mj. popsána pomůcka pro volbu správné konsolidační položky a je řešena otázka jejich rozpočtování.


Vybíráme z poradny Otázky a odpovědi:
Přečerpání dovolené
Výplatní pásky zaslané e-mailem
Návrat na plný úvazek
Zvyšování kvalifikace

Kontrolní komise spolku (JUDr. Václav Dobrozemský)
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), zakotvuje možnost, aby spolky v rámci své organizační struktury zřídily speciální kontrolní orgán, a sice kontrolní komisi. Jedná se tedy o fakultativní orgán spolku, jeho existence není povinná. V dosavadní praxi spolků (dříve občanských sdružení) se nejedná o žádnou novinku, neboť i spolky fungující před rokem 2014 měly ve svých stanovách upraven systém vnitřní kontroly představovaný zřízením orgánů kontrolního či dozorčího typu.

Vybrané činnosti rady pro veřejný dohled nad auditem za rok 2016 (Mgr. et Mgr. Martina Smetanová)
Rada pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „Rada“) byla zřízena v roce 2009 zákonem č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o auditorech“). Jejím hlavním úkolem je vykonávat veřejný dohled nad výkonem auditorské činnosti a činností Komory auditorů České republiky (dále jen „Komora“), která je samosprávnou profesní organizací zřízenou zákonem za účelem správy auditorské profese v České republice, provádět, v souladu s požadavky evropského práva, kontroly kvality u auditorů a auditorských společností, které mají ve svém portfoliu subjekty veřejného zájmu a další činnosti stanovené zákonem o auditorech.

Legislativní novinky s komentářem (Petra Machová)
Nová úprava procesu poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu
Dne 24. 10. 2017 podepsal prezident novelu zákona o rozpočtových pravidlech. Sněmovní tisk 1071, který byl poslancům předložen vládou již v březnu tohoto roku, prošel několika pozměňovacími návrhy a nyní čeká jen na podpis předsedy vlády a svou publikaci ve Sbírce zákonů. Novela by měla nabýt účinnosti k 1. 1. 2018. Co přesně tato novela přinese nového, proč bylo tuto úpravu vhodné přijmout a jak se změní postavení subjektů žádajících o dotaci nebo návratnou výpomoc ze státního rozpočtu, se pokusíme rozebrat na následujících řádcích.

Poznámka redakce: Články jsou dostupné po přihlášení k Vašemu účtu.

Aktuálně