Následující články jsou také součástí nejnovějšího vydání Účetnictví v praxi č. 3/2018:

Zveřejňování účetních dat ve Sbírce listin a možné pokuty (Mgr. Ing. Alena Dugová)
Podnikatelské subjekty mají ze zákona uloženou povinnost pravidelně zveřejňovat řadu dokumentů, včetně účetních výkazů, ve Sbírce listin obchodního rejstříku, která je volně dostupná na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky. Řada subjektů však tuto zákonnou povinnost nesplňuje a potenciálně čelí pokutám, případně další negativním důsledkům. Podnikatelé často zdůrazňují, že účetní výkazy obsahují řadu citlivých informací a odmítají je zveřejnit s odůvodněním, že jde o jejich obchodní tajemství, protože z výkazů lze například odhadovat výši mzdových nákladů či marži na prodávané zboží. Na druhou stranu smyslem zveřejnění účetních výkazů je zjištění ekonomické situace u daného subjektu a možnost vyhodnotit tyto údaje při rozhodování. Náš článek se zabývá povinností zveřejňovat účetní výkazy ve Sbírce listin a obsahuje informace, jaké negativní důsledky může porušení povinnosti pro dané subjekty znamenat.

Poskytování stravování zaměstnancům (Ing. Zdeněk Morávek)
V následujícím příspěvku se věnujeme problematice poskytování stravování zaměstnancům na pracovišti. Nejběžnějším případem poskytování stravování zaměstnancům je závodní stravování, na které se zaměříme především.

Kdy se pořizovaná investice stává dlouhodobým majetkem (Ing. Martin Děrgel)
Z ekonomického hlediska prožíváme v České republice „zlatá léta“. Příznivý je přitom nejen nebývale rostoucí spotřebitelský apetit, ale hlavně povzbudivý investiční rozvoj většiny firem. Ať už jde o nově budované prostory, modernější výrobní linky, plnou automatizaci a robotizaci umožňující bez potíží s „lidským faktorem“ bezvadnou nonstop produkci, nebo o bezpočet „pouhých“ dílčích technických vylepšení, je těmto velkým až obrovským investicím společné jedno. Účetně se jedná o dlouhodobý hmotný majetek, kterým se ale s ohledem na rozsáhlost a komplexnost technologií nestane hned, ale až po určitém čase. Přičemž přesné vymezení dne „D“, kdy se z investičních nákladů stane stálé aktivum, má zásadní dopad nejen na účetnictví, ale i do daní z příjmů. Je totiž možno, resp. nutno, začít rozpouštět hodnotu investice do provozních nákladů formou odpisů.

Pracovní poměr na dobu určitou a zdravotní pojištění (Ing. Antonín Daněk)
Pracovněprávní vztahy jsou sjednávány jak na dobu neurčitou, tak na dobu určitou. Pokud je výší nebo charakterem příjmu osoba zaměstnancem, resp. vznikne-li z pohledu zdravotního pojištění zaměstnání, pak na straně jedné zaměstnavatel plní veškeré zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění, na straně druhé má pojištěnec po dobu trvání takového zaměstnání vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah. Které možnosti či postupy lze ve zdravotním pojištění v souvislosti se skončením pracovního poměru na dobu určitou uplatnit, objasňuje následující příspěvek, přičemž nejprve se blíže věnuje některým zásadám u pracovního poměru na dobu určitou v oblasti pracovního práva.

Naše poradna:
Autorský honorář rozložený do více let
EET – pronájem nemovité věci