Expertní příspěvky číslo 2/2018 přístupné předplatitelům

Datum vydání: 20. 4. 2018 Autor: Redakce portálu DAUČ

Pro předplatitele DAUC / DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili expertní příspěvky číslo 2/2018. Články naleznete na stránce Obsah / Odborné články / Oblasti - expertní příspěvky / Rok vydání – 2018.

Institut ručení příjemce zdanitelného plnění za daň z přidané hodnoty, která nebyla odvedena poskytovatelem plnění, potenciálně prolamuje zásadu nepřenositelnosti daňové povinnosti, když za splnění zákonem stanovených podmínek dává státu k dispozici náhradní zdroj k pokrytí daně z přidané hodnoty. Pro ručícího příjemce se však jedná o citelný zásah do jeho majetkové sféry, přičemž je velmi pravděpodobné, že mu daň uhrazená za povinného plátce nebude nikdy kompenzována. Příspěvek Ondřeje Moravce nazvaný Ručení za neodvedenou DPH v aktuální judikatuře správních soudů má za cíl analyzovat platnou právní úpravu obsaženou v zákoně o dani z přidané hodnoty prizmatem mezí, které pro uplatňování tohoto právního institutu vytváří ústavní pořádek a právo Evropské unie.

Interpretace toho, jaké postavení mají jednatelé a členové statutárních orgánů právnických osob z pohledu evropských DPH předpisů, není ani zdaleka jednotná. Na rozdíl od úpravy dle českého zákona o DPH. Nicméně ta má být od příštího roku novelizována, doposud jasná pravidla by měla být bez náhrady vypuštěna. Tomáš Brandejs ve svém příspěvku s názvem Odměna jednatele – s DPH nebo bez? popisuje jednotlivé názorové proudy týkající se otázky zdanění odměn za výkon funkce jednatele. Argumenty pro (ne)zdanění odměn jednatele, které jsou v současné době dostupné, lze bohužel poměrně jednoduše dezinterpretovat a řešení pravděpodobně nebude v praxi lehké hledat a nalézt.

V závěru roku 2017 zaujal veřejnost, odborníky i media problém, zda se do základu daně pro daň z nabytí nemovitých věcí zahrnuje případná daň z přidané hodnoty. Finanční správa ČR do této doby vykládala zákonné opatření o dani z nabytí nemovitých věcí ve smyslu, že DPH je nutné do základu daně z nabytí nemovité věci zahrnout. A to v těch případech, pokud dle zákona o DPH se v konkrétním případě daň vyskytuje. Příspěvek Zdenka Krůčka nazvaný Základ daně z nabytí nemovitých věcí a daň z přidané hodnoty posuzuje tři různé situace, které se mohou vyskytnout. První, kdy je poplatníkem daně převodce nemovité věci, ve druhé je poplatníkem daně z nabytí nemovité věci nabyvatel a ve třetím případě je základem daně cena zjištěná.

Judikatura v oblasti zajišťovacích příkazů doznala v posledních letech dosti zásadní vývoj především co do podmínek jejich vydání. Podmínky pro vydání zajišťovacího příkazu utvářela především samotná správní praxe orgánů finanční správy a následná rozhodovací praxe správních soudů, především pak Nejvyššího správního soudu. Zcela jednoznačným trendem, který lze v již zmíněné rozhodovací praxi správních soudů vysledovat, je pak zejména výrazné zpřísňování náležitostí zajišťovacího příkazu, bez jejichž existence nelze institut zajišťovacího příkazu užít. Účelem příspěvku s názvem Aktuální sporné otázky zajištění daně prostřednictvím zajišťovacího příkazu od Martina Švarce a Michaela Feldeka je upozornit na určité rozpory v recentní judikatuře NSS, a tedy i na některé zásadní dosud neuzavřené otázky ve vztahu k výkladu právní úpravy zajišťovacích příkazů.

V rubrice Judikatura českých soudů se Milan Podhrázký zaměřuje na Vrácení úroku z odpočtu DPH, Posuzování předmětu daně z příjmů, Podmínky vydání zajišťovacího příkazu a Stížnost (žádost o prošetření způsobu vyřízení stížnosti) jako podmínka zásahové žaloby.

 

Další články na odborná témata naleznete na stránce OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY, kde si vše můžete pohodlně filtrovat a vyhledávat dle vašich potřeb.

Aktuálně