Články z časopisu Daňová a hospodářská kartotéka 7–8/2018 na DAUC.cz

Datum vydání: 4. 7. 2018 Autor: Redakce portálu DAUČ

Všem předplatitelům verze DAUC EXPERT jsme zpřístupnili články z časopisu DHK č. 7–8/2018. V oblasti daně z příjmů se zaměřujeme na příjmy studentů, specifické případy odpisů, slevu na dani za zdravotně postižené zaměstnance, či na daňovou ztrátu. Nechybí však ani tematika DPH nebo GDPR.

 

V sekci OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY naleznete v oblasti články DHK následující příspěvky z časopisu Daňová a hospodářská kartotéka č. 7–8/2018:

Student a daň z příjmů (Ing. Helena Machová)
Řada studentů si větší či menší měrou zajišťuje finanční prostředky v rámci studentských brigád. V následujícím textu se zaměřujeme především na správné postupy při zdanění studentských příjmů, úvodem pak připomínáme i některá specifika zákoníku práce.

Specifické případy uplatnění odpisů hmotného majetku (Ing. van Macháček)
V textu uvádíme některé specifické případy uplatnění odpisů hmotného majetku – pořízení hmotného majetku na splátky, podnikání v rámci sdružení společníků ve společnosti, odpisování práva stavby a odpisování hmotného majetku ve spoluvlastnictví.

Sleva na dani při zaměstnávání osob se zdravotním postižením (Ing. Ivan Macháček)
V článku si ukážeme na příkladech uplatnění slevy na dani z příjmů, pokud zaměstnavatel po celé zdaňovací období nebo po jeho část zaměstnává zaměstnance se zdravotním postižením.

Aktuální problémy ve zdanění hlavní (nepodnikatelské) činnosti veřejně prospěšného poplatníka (Ing. Zdeněk Morávek)
V následujícím příspěvku se budeme věnovat problematice zdanění nepodnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků ve světle aktuální úpravy zákona o daních z příjmů. Zaměříme se na veřejně prospěšné poplatníky s tzv. úzkým základem daně, tedy na veřejně prospěšné poplatníky s výjimkou poplatníků vyjmenovaných v § 18a odst. 5 zákona o daních z příjmů.

Ručení příjemce zdanitelného plnění (Ing. Zdeněk Kuneš)
Pokud nastane situace, že plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění pro jiného plátce a nezaplatil finančnímu úřadu z tohoto plnění daň, tak plátce, příjemce tohoto zdanitelného plnění, v případech uvedených v § 109 zákona o dani z přidané hodnoty ručí za tuto daň nezaplacenou poskytovatelem. Podrobnosti přináší následující příspěvek.

Nastavení přepravní podmínky ve zbožových obchodech v rámci EU rozhoduje o správném uplatnění místa uskutečnění zdanitelného plnění – Inspiraci hledejme v judikatuře Evropského soudního dvora (Ing. Vladimír Zdražil)
Přeshraniční fakturace s důrazem na zbožové obchody v rámci subjektů z různých států EU má samozřejmě svoje úskalí. Zatímco uplatňování DPH v běžném režimu zdanění v tuzemsku je opřeno o uplatnění DPH na výstupu a následném právu příjemce plnění na uplatnění odpočtu (za splnění podmínek uvedených v § 72 až 78 zákona o dani z přidané hodnoty), tak zbožovým obchodům v rámci EU dominuje osvobození plnění s nárokem na odpočet dle § 64 zákona o DPH a přenesení povinnosti přiznat daň na příjemce plnění.

DPH při dodání nemovitých věcí po novele stavebního zákona (Ing. Václav Benda)
Při dodání nemovitých věcí je třeba při uplatňování DPH postupovat podle příslušných ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty. Novelou zákona o DPH, která je součástí novely stavebního zákona, byl s účinností od 1. 1. 2018 novelizován § 56 zákona DPH, z něhož prakticky vyplývá, kdy se při dodání nemovitých věcí uplatní osvobození od daně a kdy se jedná o zdanitelné plnění. Více se dočtete v našem příspěvku.

Jak naložit s daňovou a účetní ztrátou (Ing. Martin Děrgel)
Zejména v počátku podnikání je nutno vynaložit více peněz, než kolik se jich ihned vrátí, a tak ekonomické, účetní i daňové výsledky končí často v červených číslech neboli ztrátou. Přirozenou příčinou ztráty mohou také být rozsáhlé investice včetně zahraničních akvizic, provádění generálních oprav výrobní linky, které tak provází výpadek produkce apod. Je ale zásadní rozdíl mezi daňovým versus účetním pojetím ztráty, které mají nejen rozdílné příčiny, ale i důsledky.

Vydané faktury v cizí měně (Ing. Zdenka Cardová)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny; velmi často však prodávají (i nakupují) v cizích měnách, nejen zahraničním, ale i tuzemským obchodním partnerům. V případě prodeje v cizí měně je tedy nutné pro zaúčtování obchodního případu provést přepočet cizí měny na měnu českou. Jak je tomu s přepočtem vystavené faktury v cizí měně na měnu českou; přesněji – ke kterému dni se přepočet provede a jaký kurs se použije – těmto otázkám je věnován náš příspěvek.

Stručně a přehledně k obecnému nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) – 3. část (JUDr. Eva Benešová, LL.M.)
Příspěvek poskytuje čtenářům k nahlédnutí možnou podobu zásad zpracování osobních údajů pro provozovatele e-shopů, které by správci údajů měli vyhotovit a seznámit s nimi své zákazníky, a to z důvodu, že dnes na internetu prostřednictvím e-shopů obchoduje i řada menších podnikatelů, kteří by na povinnosti nařízením uložené neměli zapomínat.

Poradenský servis (Ing. Martin Děrgel)

Aktuálně