Nové příspěvky na DAUC.cz: Vstupní cena pro odpisování – DPH – Rozšířená informační povinnost daňových poradců

Datum vydání: 17. 7. 2018 Autor: Redakce portálu DAUČ

Uveřejňujeme pro vás nejnovější články z Daňové a hospodářské kartotéky č. 9/2018, mezi nimiž je především zastoupena tematika DPH: oprava základu daně a jejího odpočtu, správné vypořádání DPH při prodeji přes nové obchodní platformy a dále aktuální judikát týkající se třístranného obchodu.

V tištěném časopise a v sekci OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY (oblast články DHK) jsme publikovali:

Vstupní cena pro jednotlivé případy odpisování hmotného majetku (Ing. Ivan Macháček)
Pro daňové odpisování hmotného majetku je velmi důležité správné stanovení vstupní ceny majetku. Zásady určení vstupní ceny jsou obsaženy v § 29 zákona o daních z příjmů, přičemž postup stanovení vstupní ceny hmotného majetku závisí na tom, jakým způsobem byl odpisovaný hmotný majetek pořízen. Příspěvek prostřednictvím několika příkladů blíže objasňuje tuto problematiku.

Oprava základu daně a oprava odpočtu daně, uvádění v kontrolním hlášení (Ing. Zdeněk Kuneš)
V praxi často dochází k různým reklamacím nakoupeného zboží nebo služby, nebo k poskytování skont, bonusů a podobně. Jedná se o případy, kdy plátce přijal zdanitelné plnění od jiného plátce, který vystavil daňový doklad, plátce si na základě tohoto přijatého daňového dokladu uplatnil nárok na odpočet daně a později toto přijaté zdanitelné plnění u plátce dodavatele reklamuje, plátce dodavatel reklamaci uzná a provede opravu základu daně původního zdanitelného plnění a plátce odběratel je povinen provést opravu odpočtu daně. O těchto opravách základu daně a opravách výše daně, které vyplývají z běžných dodavatelsko-odběratelských smluv a vztahů, pojednává následující článek.

Prodej přes nové obchodní platformy nezbavuje žádného podnikatele povinnosti řádně vypořádat DPH (Ing. Vladimír Zdražil)
Stále více výrobců či obchodníků se zajímavým sortimentem řeší otázku, jak expandovat do zahraničí. Domácí trh je jim buď moc těsný, anebo v zahraničí sice již jejich zboží přítomno je, avšak není zde prodáváno způsobem, který by je uspokojoval. Především jde o způsob, jakým se jejich bezpochyby zajímavé zboží do ciziny dostává, a o to, že drtivá část obchodní marže zůstává u nějakého místního podnikatele (zpravidla velkoobchodníka), který si ponechá její podstatnou část, a domácí podnikatel se musí spokojit pouze s minimem. Takoví podnikatelé si logicky kladou otázku, jak prodávat nadále v zahraničí, avšak „obejít“ toho neoblíbeného obchodníka, který přemosťuje mezeru mezi ním a konečným zákazníkem – odpověď naleznete v našem příspěvku.

Rozšíření informační povinnosti daňových poradců, účetních, advokátů a dalších osob dle novely daňového řádu (Mgr. Lenka Krištofíková, MBA)
Dne 5. 6. 2018 nabyla účinnosti novela daňového řádu, která ukládá nové informační povinnosti vůči správci daně. Došlo k rozšíření informační povinnosti vůči správcům daně pro banky a další finanční instituce a dále se stanovuje povinnost pro některé osoby podávat na vyžádání správce daně citlivé informace, které do této doby mohly být získávány pouze za účelem zamezení tzv. praní peněz a financování terorismu. Určité výjimky v podobě podávání informací pouze na vyžádání Generálního finančního ředitelství a pouze za účelem výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní dosáhli členové profesních komor, kteří jsou vázáni mlčenlivostí, z řad advokátů, daňových poradců, auditorů a soudních exekutorů. Příspěvek informuje o dalších podrobnostech zmíněné novely.

Specifický třístranný obchod uvnitř území Evropské unie, kdy prodávající a prostřední osoba jsou registrováni k dani z přidané hodnoty ve státě odeslání zboží (Ing. Mária Mikulecká)
Možná patříte k těm šťastlivcům, kteří často vstupují do třístranných obchodů nebo k těm šťastlivcům, kteří se nikdy této transakce nezúčastní, ale v každém případě je dobré vědět o rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie C-580/2016, ze dne 19. 4. 2018, ve věci „Firma Hans Bühler“. Jeho zvláštností je skutečnost, že dva ze tří účastníků byli usazeni v jediném členském státě. Tento judikát souvisí s českým ustanovením § 17 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Aktuálně