Dřevo, děrné štítky nebo diskety: Podívejte se s námi na milníky ve zpracování účetních dat

Datum vydání: 12. 11. 2018 Autor: Redakce portálu DAUČ

„Ve skriptu došlo k chybě, program přestal pracovat...“ – Jestli vás občas počítač nebo přímo účetní software potrápí tak, až vám „tečou nervy“, pojďte se podívat, jak to vypadalo, když účetnictví bylo ještě v plenkách ...

... když počítače byly sci-fi a člověk si musel vystačit jenom s dary přírody, a jak dlouhá byla cesta až k dnešním účetním postupům.

Možná jste si někdy povzdechli nad tím, jak si váš počítač nebo váš účetní software občas dělá, co chce, technika stávkuje a vy se jen zoufale díváte na „hlášky“ typu: Byly zjištěny následující chyby, program neodpovídá apod. Vás to pak zdržuje od důležité práce, většinou se to totiž stane zrovna ve chvíli, kdy hoří termín, a stresu přibývá.

Ovšem takový pravěký účetní měl po ruce jenom dřevěnou hůl a případně nějaký ten pazourek či pěstní klín, kterými do hole pomocí zářezů zaznamenával dluhy. Dodnes nám proto zůstalo označení „na vrub účtu“ podle vrubů neboli zářezů do dřeva. Jinde se zase osvědčily uzly na provázcích.

Po vynálezu písma už nastoupila poměrně pestrá paleta způsobů zaznamenávání účetních operací, ať už na stromovou kůru, hedvábí či keramiku, nebo na hliněné tabulky a papyrus, pergamen a nakonec samozřejmě na papír. Staří Římané zdokonalili systém tří provázaných účetních knih, denní, měsíční a hlavní knihy.

Ve středověku se poprvé objevilo podvojné účetnictví. Jeden z nejstarších důkazů – část účetní knihy bankovní společnosti – pochází z Florencie. V Itálii byla používána tzv. přepisovací forma účetnictví, kdy se záznamy velmi složitě přepisovaly z jedné účetní knihy do druhé. Tím však vznikaly chyby, a hledal se proto efektivnější způsob účtování. Objevil se v Německu a označuje se jako sborníková metoda. Zjednodušení spočívalo v tom, že do hlavní knihy (sborníku) se už nepřepisovalo vše, ale pouze úhrnné částky. Přesto však přepisování stále zůstávalo příliš pracné, a bylo nutné další zlepšení. To přinesla propisovací forma vedení účetních záznamů – stručně řečeno, jeden zápis se přes uhlový papír „okopíroval“ do všech knih najednou. Odtud už chyběl vlastně jen krůček ke strojovému zápisu. Mezitím se vyvíjely také různé mechanické pomůcky k usnadnění účetních prací, kalkulačku se snažil sestrojit už Leonardo da Vinci.

Ve 20. století přišly účtovací stroje, stroje na děrné štítky a nakonec počítače. Děrné štítky, pomocí nichž se zaznamenávala data pro zpracování v automatech, byly ovšem poprvé použity už v 19. století, kdy díky nim byly „programovány“ tkalcovské stavy.

První sálový počítač vznikl v 50. letech, první PC neboli osobní počítač v 80. letech. Od monochromatických monitorů (tedy nejen černobílých, ale také třeba černozelených) se přešlo k barevným, od disket a CD-ROMu k flash diskům. Jehličkové tiskárny vystřídaly inkoustové a laserové.

Potom přišly podnikové informační systémy, systémy pro plánování podnikových zdrojů schopné zpracovávat, případně sdílet informace všech organizačních útvarů, a to nejen data z oblasti finanční, ale také např. z oblasti personalistiky, výroby nebo marketingu; a pochopitelně také specializované, vysoce sofistikované účetní softwary. Tady už jste jistě doma a pro většinu z vás jde o každodenní nástroj pro vaši práci.

Jaké jsou však nejnovější trendy v oblasti vývoje finančního účetnictví? V důsledku automatizace a přípravy výroby v chytrých továrnách (smart factories) bude stále více a více docházet k zachycení účetních transakcí prostřednictvím automatizovaných zařízení namísto lidského faktoru. Účetní již nebudou muset zaznamenávat nejběžnější účetní transakce přímo do podnikových informačních systémů. Tyto aktivity za ně budou zařizovat jednotlivá výrobní zařízení či zpracovávané zásoby, které v sobě budou mít implementované různé druhy senzorů a čipů, pomocí nichž dojde k automatickému přenosu dat do finančního či manažerského účetnictví (např. spotřeba materiálu, přírůstek či úbytek zásob vlastní výroby apod.). Kdo by si ještě před několika lety pomyslel, že by bylo možné zajistit inventuru zásob prostřednictvím dronů tak, jak to již dnes probíhá v několika významných společnostech působících v České republice?

Ať už jsou pro vás dnešní či budoucí IT nástroje spíš pomocníky, anebo naopak nutným zlem, ať už jste nadšenými příznivci každé technologické novinky, nebo se stále ještě přece jen spolehnete na tužku a svůj oblíbený diář či poznámkový blok, jisté je, že účetnictví již od svého vzniku bylo jakýmsi obrazem úrovně společnosti, a tuto vlastnost si v podstatě zachovalo dodnes – optikou menšího měřítka tedy lze říci, že nakolik pečlivé účetnictví organizace je, taková je její úroveň. Přejeme vám, ať se vám daří naplňovat zásady správně vedeného účetnictví a ať se vám účetní data zpracovávají bez nejmenších, ať už technických či jiných, zádrhelů.

Vaše redakce portálu DAUC.cz

Text je zpracován s využitím materiálů Ing. Hany Hlaváčkové, absolventky VŠE v Praze, v současnosti vyučující základy účetnictví, účetnictví na PC a finanční účetnictví na Katedře účetnictví a financí EF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Na příspěvku také spolupracoval Ing. Josef Horák, Ph.D., odborný asistent ve ŠKODA AUTO Vysoké škole, který se specializuje na finanční a manažerské účetnictví a problematiku Industry 4.0 z pohledu těchto oborů.

Aktuálně