Expertní příspěvky číslo 6/2018 přístupné předplatitelům

Datum vydání: 18. 12. 2018 Autor: Redakce portálu DAUČ

Pro předplatitele verze DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili expertní příspěvky číslo 6/2018. Články naleznete na stránce Obsah / Odborné články / Oblasti – expertní příspěvky / Rok vydání – 2018.

Přiznávání úroků za dobu zadržování nadměrných odpočtů vyvolalo celou řadu sporů mezi Finanční správou a plátci, kteří byli nuceni snášet mnohaměsíční a někdy i víceleté prověřování oprávněnosti jejich nadměrných odpočtů. Státní moc se prostřednictvím Finanční správy tvářila, že v české kotlině evropské právo neplatí a čeští plátci, na rozdíl od zbytku Evropské unie, na úroky nárok nemají. Nakonec ale český stát po sérii jednoznačných rozsudků Nejvyššího správního soudu toto právo plátcům přiznal. Podrobněji se o této problematice dozvíte v článku Tomáše Hajduška s názvem Úroky za dobu zadržování nadměrného odpočtu podruhé.

V příspěvku nazvaném Daň z nabytí nemovitých věcí – náklad nebo součást pořizovací (vstupní) ceny nemovitosti? autoři Libuše Müllerová a Ladislav Mejzlík pojednávají o tom, zda daň z nabytí nemovitých věcí má být součástí daňově uznatelných nákladů, nebo zda má být součástí pořizovací ceny nabytého majetku. Závěry předkládané v tomto článku vycházejí z diskuse na zasedání Národní účetní rady.

Cílem článku Ivo Šulce s názvem Udržování protiprávního jednání je poukázat na fakt, že ani soudu už není lhostejné, že správce daně ponechá daňový subjekt v „klidu“ několik let, i když už ví, že jeho podnikání, či úkony, které koná, nejsou slučitelné se zákony České republiky. Nejvyšší správní soud poukázal na fakt, že je nutné také zkoumat, zda tato latentní „nečinnost“ správce daně není v rozporu se základními zásadami správy daní.

Úrok z neoprávněného jednání správce daně prochází neustálým vývojem. Zatímco na první pohled se zdají podmínky pro jeho uplatnění zřejmé a přísné, dochází pod rouškou účelu zákona k neustálému napínání jeho textu. V článku nazvaném Vybrané otázky při aplikaci úroku z neoprávněného jednání správce daně se autoři Tomáš Rozehnal a Michael Feldek zaměřují na aktuální problémy související s tímto úročením, na vybraných otázkách rozebírají vývoj výkladu § 254 daňového řádu a poukazují na nedořešené či potenciální otázky.

Zrušovací rozsudky týkající se zajišťovacích příkazů s sebou přinesly další, dosud neřešené problémy a diskuze odborné veřejnosti. Soudy vymezily především rozsah odůvodnění zajišťovacích příkazů, kdy nelze zcela ignorovat důvody, pro které bude daň potenciálně doměřena. Další oblastí byla náprava chyb v zajišťovacích příkazech. Rozsudky vyřešily i otázku vrácení zabavených finančních prostředků poté, co byly zajišťovací příkazy zrušeny. Vývojem judikatury v oblasti zajišťovacích příkazů se podrobněji zabývá článek Jana Rambouska.

Příspěvek s názvem Nová pravidla regulace daňové uznatelnosti nákladových úroků od Libuše Müllerové a Michala Šindeláře se zabývá analýzou nové směrnice rady EU 2016/1164 a její implementací do české legislativy. V článku je nejprve stručně představena v současnosti platná úprava daňové uznatelnosti finančních nákladů, na kterou navazuje přehled daňových dopadů v případě finančních nákladů tak, jak je uvedeno ve směrnici rady EU 2016/1164. Článek dále předkládá současný stav implementace této směrnice do daňového práva České republiky.

V rubrice Judikatura českých soudů se Milan Podhrázký zaměřuje na Změnu důvodů pro vydání zajišťovacího příkazuNárok na zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu, Zajištění vybraných výrobků podléhajících spotřební dani a Aplikaci zásady ne bis in idem.

 

Aktuálně