Jedná se zejména o změny v ustanoveních, která upravují místo plnění při poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb vysílání a elektronicky poskytovaných služeb pro osoby nepovinné k dani a registraci do zvláštního režimu jednoho správního místa (režimu mimo EU) pro osoby povinné k dani ze třetích zemí a poukazů.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (sněmovní tisk č. 206), obsahuje i změny vybraných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“), které je České republika povinna transponovat do národního právního řádu s účinností od 1. ledna 2019.

Jedná se o změny ustanovení vycházející z článku 1 Směrnice Rady (EU) 2017/2455, a to změna ustanovení

• § 10i zákona o DPH, který upravuje stanovení místa plnění při poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb vysílání a elektronicky poskytovaných služeb pro osoby nepovinné k dani,
• § 27, ve kterém je navrženo doplnění nového odstavce 3 upravujícího vystavování daňových dokladů u osob registrovaných k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa,
• § 110g zákona o DPH, který upravuje registraci do zvláštního režimu jednoho správního místa (režimu mimo Evropskou unii) pro osoby povinné k dani ze třetích zemí.

Osobě povinné k dani splňující podmínky použití zvláštního režimu jednoho správního místa (režimu mimo Evropskou unii) podle čl. 358a Směrnice Rady 2006/112, který se mění čl. 1 bodem 3) Směrnice Rady (EU) 2017/2455, bude současně umožněna registrace do zvláštního režimu rovněž na základě přímého účinku.

Zároveň se povinná transpozice také týká i Směrnice Rady (EU) 2016/1065, pokud jde o zacházení s poukazy.

Na základě toho, že Česká republika nestihne přijmout změny obsažené ve výše uvedených směrnicích EU do zákona o DPH k 1. lednu 2019, uplatní se přímý účinek těchto směrnic EU a osoby povinné k dani podle nich mohou postupovat až do nabytí účinnosti zákona.

 (Finanční správa ČR, www.financnisprava.cz, 2019. © shutterstock.com)