Nové články: Standard IFRS 15 – Daňové lhůty – Benefity

Datum vydání: 25. 3. 2019 Autor: Redakce portálu DAUČ

V aktuálních článcích podrobně objasníme použití standardu IFRS 15 – Výnosy ze smluv se zákazníky a upozorníme na to, že ne každá smlouva je předmětem tohoto standardu. Zařazujeme dále příspěvek k daňovým lhůtám a k zaměstnaneckým benefitům z oblasti zdravotnictví a volnočasových aktivit.

Příspěvky pro předplatitele verze DAUC a EXPERT vychází v časopise Účetnictví v praxi č. 3/2019 a naleznete je v sekci OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY.

IFRS 15 – Výnosy ze smluv se zákazníky (doc. Ing. Dana Dvořáková, Ph.D.)
Mezinárodní standard účetního výkaznictví IFRS 15 – Výnosy ze smluv se zákazníky byl vydán v květnu roku 2014, v platnost vstoupil 1. 1. 2018 a nahradil standard IAS 11 – Smlouvy o zhotovení (Construction Contracts) a standard IAS 18 – Výnosy (Revenue) i související interpretace IFRIC 13, 15, 18 a SIC 31. Standard IFRS 15 vyvolal nepochybně u řady účetních jednotek významné změny při účetním zachycování a zveřejňování výsledků plnění smluv se zákazníky. Předností standardu IFRS 15 je především to, že sjednotil přístup k rozpoznání a vykazování výnosů. Ke sjednocení dochází na základě přijetí jednotného východiska k rozpoznání výnosu, kterým je převod kontroly aktiva či služby poskytované dodavatelem na základě smlouvy na zákazníka. Příspěvek objasňuje, jakým způsobem standard IFRS 15 upravuje rozpoznání a vykázání výnosů vznikajících na základě smluv se zákazníky v pěti krocích.

Vybraná pravidla pro daňové lhůty v příkladech (Mgr. Ing. Alena Dugová)
Lhůta, respektive její zmeškání, může představovat pro daňový subjekt noční můru vzhledem k potenciálním problémům, které může takové promeškání způsobit. Zmeškání určité lhůty totiž bývá obvykle spojeno s negativními důsledky pro daňový subjekt, který pouze ve výjimečných případech může dosáhnout nápravy. Na druhou stranu jsou i lhůty, které jsou závazné pro správce daně, jenž je povinen je respektovat ve vztahu k daňovému řízení. Tento článek obsahuje několik praktických situací, jež se týkají právě problematiky lhůt, které by měl každý daňový subjekt znát, aby se vyvaroval možným negativním následkům. Problematika je vysvětlena na příkladech s odkazem na příslušnou legislativu.

Příklady nepeněžního plnění dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP (aplikace změn provedených zákonem č. 170/2017 Sb.) (Ing. Ivan Macháček)
Poskytování zaměstnaneckých benefitů, tedy různých peněžních nebo nepeněžních plnění zaměstnancům jejich zaměstnavatelem nad rámec sjednané mzdy, přispívá k motivaci zaměstnanců, k jejich spokojenosti s pracovními podmínkami u zaměstnavatele a k posílení pozitivního vztahu zaměstnance k zaměstnavateli. Při nízké nezaměstnanosti narůstá význam poskytování různých benefitů zaměstnancům. K těmto patří i oblast zdravotnictví a volnočasových aktivit. Jaké je daňové řešení této oblasti zaměstnaneckých benefitů, které se liší u zaměstnance i u zaměstnavatele v návaznosti na skutečnost, zda jsou příspěvky zaměstnavatele zaměstnancům poskytovány formou nepeněžního nebo peněžního plnění? Na to si s využitím praktických příkladů odpovíme v následujícím textu.

Aktuálně