Aktuální příspěvky na portále DAUČ: 10 let daňového řádu – Stálá provozovna – Dokazování při posečkání

Datum vydání: 15. 5. 2019 Autor: Redakce portálu DAUČ

V nejnovějších článcích vás provedeme problematikou stálé provozovny a rozebereme podmínky posečkání daně. Zařazujeme také hodnotící příspěvek, který se zamýšlí nad tím, nakolik byl počin zvaný daňový řád vlastně úspěšný – a to v souvislosti s nadcházejícím 10letým výročím tohoto kodexu.

Články jsou součástí licence DAUČ nebo EXPERT a v tištěné podobě vychází v časopise Daně a právo v praxi č. 5/2019. Předplatitelé je mohou nalézt v sekci OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY.

Tip: Přístup do placené části portálu si můžete bezplatně vyzkoušet po dobu 10 dní. >>>

Stálá provozovna v daních z příjmů (Ing. Martin Děrgel)
Česká republika je velmi otevřenou ekonomikou, proto v ČR působí bezpočet zahraničních podnikatelů, kteří využívají naši infrastrukturu, právní řád, policii, hasiče, soudy, stále slušnou vzdělanost i zdravotní péči o pracující. To vše je placeno hlavně z českých daní, na které by tak spravedlivě měly přispívat i zahraniční firmy podnikající v Česku. Jenže o jejich daně z příjmů stojí rovněž státy, kde firmy sídlí/bydlí. Jako kompromis se v rámci mezinárodního zdanění uplatňuje pravidlo, že pokud je činnost zahraničního podnikatele dostatečně „stálá“, patří daň z takových příjmů státu výkonu činnosti, jinak zůstává daňová povinnost jen vůči státu usazení (rezidence) poplatníka. A tak vznikl daňový pojem „stálá provozovna”, která může být nejen fyzicky stálá – např. coby stavba továrny, kanceláře, dílny, nebo ordinace; ale případně také časově stálá – jestliže u nás působí již dosti dlouhou dobu. Daňovým aspektům stálé provozovny se věnujeme v našem článku.

Dokazování v řízení o posečkání daně podle § 156 daňového řádu (Ing. Jan Matějka)
Problematika posečkání je velmi složitá a choulostivá nejen z hlediska dokazování, ale mnohdy i z důvodů sociálních a obecně lidských, zejména v případech rozhodování o žádostech fyzických osob. Z judikatury sice vyplývá, že v případě naplnění zákonných podmínek posečkání existuje právní nárok na kladné vyřízení žádosti, avšak prokázat tyto podmínky je značně obtížné, už proto, že se týkají budoucích skutečností. K zákonným podmínkám navíc přistupují další podmínky, uvedené v metodickém pokynu Generálního finančního ředitelství k posečkání.
Přestože deklarovaným cílem metodického pokynu Generálního finančního ředitelství k posečkání je „sjednocení rozhodovací praxe finančních úřadů v rámci celého území státu a zajištění vyloučení diskrece při rozhodování“, jeho další praktický význam spočívá zejména ve zpřísnění podmínek posečkání, a to nad rámec stanovený daňovým řádem, o čemž pojednává následující příspěvek.

Daňová kontrola nebo výzva k podání dodatečného přiznání – judikatura správních soudů (Ing. Zdeněk Burda)
Finančním orgánům se často podaří opatřit si bez součinnosti s poplatníkem informace, které vzbuzují pochybnosti o správnosti jeho daňového přiznání. Následně vznikají spory, zda má správce daně přikročit k daňové kontrole, nebo vyzvat daňový subjekt k podání dodatečného přiznání. Rozdíl mezi oběma variantami činí 20 % penále, které je povinen zaplatit daňový subjekt v případě doměrku po kontrole, zatímco v případě dodatečného daňového přiznání tomu tak není. Judikatuře z této oblasti je věnován tento příspěvek.

Daňový řád slaví 10 let (JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský)
Dne 22. 7. 2019 uplyne 10 let od schválení zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. A jelikož je 10 let dlouhá doba, dává to již dostatek prostoru na bilancování. Otázka tak zní, jednalo se o úspěšný počin? Jsou zde důvody k oslavám? A měli by slavit spíše správci daně, nebo daňové subjekty? Na tyto otázky odpovídá následující příspěvek.

Investiční strategie pro finanční kapitál – 2. část (Ing. Jana Bellová, Ph.D., Mgr. Eva Bohanesová, Ph.D., Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D.)
V pokračování exkurze do základů investičního rozhodování se zaměříme na popis rizik finančních investic a klasifikaci finančních trhů.

Aktuálně