Expertní příspěvky číslo 3/2019 přístupné předplatitelům

Datum vydání: 14. 6. 2019 Autor: Redakce portálu DAUČ

Pro předplatitele verze DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili expertní příspěvky číslo 3/2019. Zaměřujeme se na vybrané rozsudky v judikatuře Nejvyššího soudu k daňovým a souvisejícím trestným činům, výkladové problémy postavení dlužníka a insolvenčního správce v daňovém řízení a soudním řízení správním nebo příklady institutů zákona o daních z příjmů, u kterých by mohly vznikat obavy z oslabení právní jistoty v důsledku zavedení zásady zákazu zneužití práva.

Trestné činy daňové a některé další trestné činy s nimi související představují poměrně významnou část hospodářské kriminality, jimiž se zabývají orgány činné v trestním řízení, přičemž i Nejvyšší soud ve své rozhodovací činnosti na trestním úseku mnohdy řeší některé hmotně právní nebo procesní otázky týkající se trestní odpovědnosti a usměrňuje tím další praxi. V příspěvku Františka Púryho s názvem Některé aktuality v judikatuře Nejvyššího soudu k daňovým a souvisejícím trestným činům autor upozorňuje na několik zajímavých rozhodnutí Nejvyššího soudu, přičemž se tato rozhodnutí netýkají jen daňové kriminality, ale i dalších trestných činů, jejichž spáchání určitým způsobem souvisí s problematikou daní.

Rozsudkem svého rozšířeného senátu ze dne 10. 7. 2018, čj. 4 As 149/2017-121, vymezil Nejvyšší správní soud nově zásadním způsobem vztah insolvenčního řízení a soudního řízení správního. Cílem článku Vybrané otázky vztahu insolvenčního řízení a správního soudnictví autorů Michaele Feldeka a Kláry Koukalové je poukázat na vybrané výkladové problémy postavení dlužníka a insolvenčního správce v daňovém řízení a soudním řízení správním, které se objevují především v souvislosti s rozhodovací činností Nejvyššího správního soudu, jež obsahově navazuje právě na rozsudek rozšířeného senátu. Zvláštní pozornost bude v tomto ohledu věnována zejména konkursu jako jednomu ze způsobů řešení úpadku, mezi jehož účinky patří zejména přechod práv a povinností z dlužníka na insolvenčního správce.

Obsahem článku Jana Rambouska s názvem Opravdu se dozvíme, že jsme mohli vědět o daňovém podvodu až po více než 12 letech? je rozbor prekluzivní lhůty a úvaha nad tím, nakolik tato lhůta plní svůj účel. Zaměřuje se na prokazování skutkových okolností daňového podvodu v kontextu aktuální judikatury českých soudů i Soudního dvora Evropské unie.

Ve druhé části příspěvku nazvaném Výslovné zakotvení principu zákazu zneužití práva v daňovém řádu – dokončení se autoři Radim Boháč a Petra Šmirausová zaměřují na příklady institutů zákona o daních z příjmů, u kterých by mohly vznikat obavy z oslabení právní jistoty v důsledku zavedení zásady zákazu zneužití práva. Jedná se o uplatnění výdajů procentem z příjmů, časové testy stanovené zákonem pro účely osvobození vybraných příjmů od daně a volbu způsobu odpisování hmotného majetku.  

V rubrice Judikatura českých soudů se Milan Podhrázký zaměřuje na Povahu pokuty za opožděné tvrzení daně, Vyloučení majetku z daňové exekuce, Exekuční příkaz k vymožení úroku z prodlení a Výjimku z povinnosti zálohovat daň.

Judikatury Soudního dvora Evropské unie vybírá Jan Rambousek Chybějící doklady posudkem nenahradíš, Smluvní pokuta ve výši úhrady za původní plnění, Zvláštní režim u prodeje použitého zboží a Zprostředkování plnění na delší časové období.

 

Další články na odborná témata naleznete na stránce OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY, kde si vše můžete pohodlně filtrovat a vyhledávat dle vašich potřeb.

 

Aktuálně