Digitální dani budou podléhat společnosti s globálním obratem nad 750 mil. eur ročně, které na území ČR dosáhnou za kalendářní rok obratu minimálně 50 mil. Kč za uskutečněné zdanitelné služby. Dani přitom budou podléhat jednotlivé služby tehdy, pokud u nich bude překročena minimální hranice pro jejich zdanění. Nová daň nebude zdaňovat konečné uživatele.

„Jedná se o vyrovnávací daň, která napravuje současnou nerovnováhu. Internetoví giganti u nás neplatí daně v míře, která by odpovídala jejich ziskům v naší zemi, což je nefér vůči ostatním firmám v České republice, které tu daně odvádějí. Dlouhodobě podporujeme nalezení společného mezinárodního řešení, jednání na úrovni EU a OECD však bohužel ještě nějakou dobu potrvají. Protože ale nemůžeme dál vyčkávat a sledovat nerovné soutěžení globálních gigantů s ostatními podnikateli, přicházíme s vlastní úpravou dočasné digitální daně do doby, než se mezinárodní kompromis podaří najít,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Návrh zákona zavádí 7% daň u společností se stanoveným obratem ve třech blíže specifikovaných oblastech, a to na umísťování cílené reklamy na digitální rozhraní, využití mnohostranného digitálního rozhraní a prodej dat o uživatelích. Jedná se o tzv. DST model digitální daně navržený dříve Evropskou komisí. Dani tak budou podléhat také některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží.

Digitální dani přitom bude poskytování těchto služeb podléhat jedině za předpokladu, že u nich bude překročena u daného plátce minimální hranice pro jejich zdanění. V případě provedení cílené reklamní kampaně a poskytnutí dat o uživatelích je touto hranicí v obou případech obrat za danou službu na území ČR ve výši minimálně 5 mil. Kč. Mnohostranného digitálního rozhraní se zase bude digitální daň týkat tehdy, pokud bude mít toto rozhraní mít více než 200 000 uživatelských účtů.

„Minimální prahy pro zdanění jednotlivých služeb jsme rozhodli zavést z toho důvodu, aby nová daň nedopadla nepříznivě na firmy, které tyto služby nabízejí jen okrajově a nejsou jejich hlavní činností. Digitální daň se tedy skutečně bude vztahovat na nejvýznamnější globální hráče, kteří dosáhli silného postavení i na našem trhu,“ odůvodňuje parametry digitální daně Alena Schillerová.

Digitální daň bude založena na bázi zdanění tržeb velkých gigantů. „To znamená, že základ daně budou tvořit tržby za služby poskytnuté během zdaňovacího období. Ale protože ne všechny tyto tržby budou za služby poskytnuté v ČR, bude do základu daně vstupovat jen jejich část vztahující se k českým uživatelům,“ vysvětluje ministryně financí. Zdaňovacím obdobím bude kalendářní rok. Daň bude placena v měsíčních zálohách a splatná bude ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Návrh je v souladu s programovým prohlášením vlády, která se zavázala aktivně řešit fenomén digitální a sdílené ekonomiky. Účinnost zákona se bude odvíjet od legislativního procesu, předpokládaný start digitální daně v České republice je v polovině roku 2020. Předpokládaný roční výnos digitální daně do státního rozpočtu je pro rok 2020 vyčíslen na 2,1 mld. Kč, v dalších letech by pak měl dosáhnout 5 mld. Kč.

(Ministerstvo financí ČR, www.mfcr.cz, 2019. © shutterstock.com)

Další aktuality