Nejen na tyto otázky by měl odpovědět významný návrh novely daňového řádu, který vláda předložila poslanecké sněmovně 26. 8. 2019. Tento návrh novely se dotkne většiny lidí a společností.

Po letních prázdninách se k projednávání vrátila také vláda, která předložila Poslanecké sněmovně návrh novely následujících daňových zákonů („Novela“):

• zákona 280/2009 Sb., daňový řád („DŘ“);
• zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty („ZDPH“);
• zákona 187/2016 Sb., o dani z hazardních her („ZDHH“);
• zákona 242/2016 Sb., celní zákon („CZ“);
• zákona 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky;
• zákona 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky;
• zákona č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony;

přičemž nejvýznamnější změny se týkají DŘ.

Podle důvodové zprávy k návrhu Novely jsou těžištěm navrhovaných změn čtyři tematické celky v DŘ:

• podpora elektronizace;
• zjednodušení kontrolních postupů;
• revize sankčního systému;
• vracení daňového odpočtu.

Předkladatelé návrhu Novely uvádějí, že k dílčím změnám právní úpravy dochází na základě poptávky ze strany odborné veřejnosti nebo judikatury. Až po podrobném prozkoumání dílčích změn návrhu Novely může poplatník dojít k názoru, zda výše uvedené důvody byly těmi hlavními, nebo zda zákonodárce měl k dílčím změnám zcela jiné důvody a záměry.

Předkladatelé návrhu Novely uvádějí, že jednou z priorit veřejné správy je podpora elektronizace (např. prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání na čtyři měsíce po skončení vymezeného zdaňovacího období, pokud toto přiznání podá daňový subjekt elektronicky) a digitalizaci systému správy daní, přičemž za jeden z hlavních pilířů této priority lze označit přesun komunikace daňových subjektů se správcem daně jako celku do elektronické podoby.

Pozornému čtenáři znalému návrhu zákonů neunikne, že obdobné priority a obdobné textace mělo v dřívější době několik pirátských návrhů novel zákonů. Lze tedy předpokládat, že tento záměr v dřívější době nebyl záměrem předkladatelů. Ani ministryně financí s ním nesouhlasila. Co tedy vedlo zákonodárce k těmto změnám?

Druhým z nosných pilířů návrhu Novely je zjednodušení kontrolních postupů, přičemž i po návrhu Novely zůstávají zachovány daňová kontrola i postup k odstranění pochybností. Předkladatelé uvádějí, že hlavním cílem návrhu Novely je úprava stávajících mechanismů tak, aby došlo k jejich zjednodušení a zefektivnění. Navrhované změny lze rozčlenit do tří oblastí:

• zjednodušení procesu daňové kontroly;
• změny v postupu k odstranění pochybností; a
• vztah kontrolních postupů k výzvě podle § 145 DŘ.

Další významné změny se týkají revize sankčního systému. Předkladatelé uvádějí, že počet a základní konstrukce stanovených následků porušení povinností při správě daní a náhrad v režimu daňového řádu by měly zůstat v zásadě beze změny. Předkladatelé návrhu Novely se rozhodli rozčlenit sankce do tří kategorií:

• sankce trestního charakteru;
• reparační úroky; a
• kompenzační úroky.

Až po podrobném prozkoumání nových ustanovení návrhu Novely týkajících se sankčního systému může poplatník dojít k názoru, zda porušení povinností při správě daní by mělo zůstat v zásadě beze změny. V této souvislosti stojí za zmínku, že např. výše úroku z prodlení by měla být podle návrhu Novely navázána na výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku.

Předkladatelé návrhu Novely připravili dále změnu ve prospěch daňových poplatníků - možnost dřívějšího vrácení části vratitelného přeplatku (tj. zavedení nového institutu tzv. zálohy na daňový odpočet) vzniklého v důsledku stanovení daňového odpočtu. K návrhu této změny došlo primárně díky silné poptávce ze strany daňových subjektů a judikatury soudů. Také důvodová zpráva uvádí, že pochybnosti se týkají pouze malé části tvrzených skutečností, přičemž drtivá většina daňových subjektů si aktivně plní svoje daňové povinnosti.

Tímto postupem by měly finanční úřady zbývající část daňového odpočtu vrátit daňovým poplatníkům bez nutnosti čekat, jak dopadne vyjasnění pochybností. Předkladatelé tedy navrhli do DŘ zařadit nový institut, tzv. zálohu na daňový odpočet, na základě kterého finanční úřad může daňovému poplatníkovi vrátit část nárokovaného daňového odpočtu. Institut zálohy na daňový odpočet nemá povahu dílčího stanovení daně. Předepsání zálohy na daňový odpočet není určující pro vyměřovací ani doměřovací řízení, jehož výsledkem bude stanovení daně, resp. daňového odpočtu.

Novela DŘ obsahuje také mnoho menších změn. Nelze se ubránit dojmu, že v některých případech se předkladatelé snažili o zamaskování malých, pro praxi významných změn, čtyřmi významnými okruhy. Jednou z takových změn je zrušení 5denní liberační lhůty pro podání daňového přiznání. Pokud tedy daňový subjekt podá daňové přiznání jeden den po lhůtě pro podání daňového přiznání, vztahují se na něj sankce podle DŘ.

Návrh Novely obsahuje také novelizaci ZDPH, mj.:

• povinné podávání daňových přiznání, kontrolních a souhrnných hlášení také pro identifikované osoby;
• nahrazení ustanovení týkající se vracení nadměrného odpočtu obecnou úpravou v DŘ;
• speciální podmínky pro úhradu přeplatku u skupiny; a
• ustanovení týkající se záloh na nadměrný odpočet, ve kterém odkazuje na úpravu v DŘ.

Návrh Novely obsahuje dále novelizaci ZDHH v oblasti doměření daně z moci úřední.

Podrobnosti o Novele najdete na stránkách Poslanecké sněmovny.

Zpracováno ve spolupráci s Ing. Martinem Burešem, daňovým poradcem J&Consulting, www.jaconsult.cz