Expertní příspěvky číslo 5/2019 přístupné předplatitelům

Datum vydání: 23. 10. 2019 Autor: Redakce portálu DAUČ

Pro předplatitele verze DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili aktuální expertní příspěvky. Pozornost věnujeme zadržování nesporné části nadměrného odpočtu, daňové uznatelnosti nákladů ve světle aktuálních poznatků z daňových kontrol a judikatury, nároku na penále v případě daňové kontroly, které měla předcházet výzva k podání dodatečného daňového přiznání, nebo úpravě předražku v daňovém řádu.

V pojednání Ondřeje Moravce s názvem Zadržování nesporné části nadměrného odpočtu neobstálo v testu ústavnosti, aneb já nerozumět řeči tvého kmene se autor pokouší s časovým odstupem provést analýzu nosných důvodů nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 819/18 ve věci Kovové profily a jeho možných dopadů do správní praxe v rovině de lege lata. Vědomě ponechává stranou pozornosti pokus řešit situaci legislativně zavedením institutu zálohy na nadměrný odpočet a místo toho se zabývá obecnějšími otázkami významu a důsledků autoritativní ústavněprávní argumentace Ústavního soudu, která je závazná pro správní praxi.

V oblasti daně z příjmů představují odvolací a soudní spory na téma aplikace obecného testu daňové uznatelnosti výdajů (nákladů) dle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů suverénně nejčetnější skupinu řešených případů. Tomáš Jaroš ve svém příspěvku nazvaném Daňová uznatelnost nákladů ve světle aktuální judikatury zrekapituluje ve světle aktuálních poznatků z daňových kontrol a judikatury základní obecné principy posuzování daňové uznatelnosti výdajů (nákladů) a na jejich základě se pokusí zdokumentovat, že jejich význam se za poslední čtvrtstoletí nikterak nezměnil.

V některých případech správce daně uskuteční daňovou kontrolu s negativním výsledkem pro daňový subjekt. Následně se však zjistí, že finanční úřad měl namísto daňové kontroly napřed vyzvat daňový subjekt k podání dodatečného daňového přiznání. V případě dodatečného přiznání však není možno uplatnit ze strany správce daně penále, zatímco při kontrole ano. Má tedy správce daně nárok na penále? V příspěvku s názvem Daň ano, penále ne? se Zdeněk Burda zabývá touto otázkou podrobněji.

Institut předražku byl navrácen do českého právního řádu tzv. velkou exekuční novelou, s níž přišly mimo jiné i nové právní instituty mající za cíl zvýšit výtěžnost exekucí (dražeb). Ačkoliv úmyslem zákonodárce bylo zvýšení výtěžnosti exekucí, možnost aplikace předražku se daňové exekuci prodejem nemovitých věcí vyhnula obloukem, a to z důvodu nešťastně formulovaného § 177 odst. 2 věta první daňového řádu. Cílem článku Davida Kyzlinka nazvaném Předražek v daňovém řádu – ano, či ne? je aktivizovat zákonodárce k novelizaci daňového řádu tak, aby byl předražek aplikovatelný v rámci daňového řádu a tím i v rámci řádu správního.

V rubrice Judikatura českých soudů se Milan Podhrázký zaměřuje na Opravu výše DPH za dlužníkem v insolvenčním řízeníDaň z přidané hodnoty (dodání zboží) a Náklad související s pořízením hmotného majetku.

Judikatury Soudního dvora Evropské unie vybírá Jan Rambousek Nárok na odpočet u nákupu služeb cestovního ruchu, Místo zdanitelného plnění u erotických videochatůNesoulad českého zákona s právem EU a Určení dne, kdy je poskytnuta služba.

 

Další články na odborná témata naleznete na stránce OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY, kde si vše můžete pohodlně filtrovat a vyhledávat dle vašich potřeb.

Aktuálně