Nejnovější články na DAUČ: Příjmy z YouTube – Místo plnění – Pozdější přiznání DPH

Datum vydání: 12. 11. 2019 Autor: Redakce portálu DAUČ

Publikujeme nejnovější články, v nichž tentokrát podrobně rozebereme například problematiku příjmů z YouTube.

Příspěvky jsou součástí časopisu Daně a právo v praxi č. 11/2019. Pro předplatitele verze DAUČ a EXPERT jsou k dispozici v sekci OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY.

Tip: Přístup do placené části portálu si můžete bezplatně vyzkoušet po dobu 10 dní. >>>

Jak zdaňovat příjmy z YouTube? (Daniela Králová, Lenka Nováková)
YouTube dnes zajisté patří mezi jeden z nejznámějších internetových serverů (platforem), který slouží ke sdílení různých druhů videosouborů. Článek se věnuje podrobnému rozboru dílčích druhů příjmů, které mohou tvůrcům těchto videosouborů, tzv. youtuberům, vzniknout, a také jejich daňovým a pojistným dopadům.

Místo plnění:
Dodání a zasílání zboží, pořízení a dovoz zboží
Poskytnutí služby
(Ing. Václav Benda)
V první části článku jsou vysvětlena základní pravidla pro stanovení místa plnění při dodání zboží a energií, při zasílání zboží a při jeho pořízení a dovozu. S využitím příkladů jsou objasněna některá komplikovaná či nestandardní pravidla pro stanovení místa plnění. Upozorněno je také na dílčí změny pro rok 2020, které se promítají do připravované novely zákona o DPH. Druhá část článku bude věnována místu plnění u služeb.
V pokračování příspěvku jsou vysvětlena pravidla pro stanovení místa plnění při poskytování služeb. S vyžitím příkladů jsou objasněna některá komplikovaná či nestandardní pravidla pro stanovení místa plnění a je upozorněno také na změny od 1. 4. 2019.

Kdy nebude potrestáno pozdější přiznání DPH (Ing. Martin Děrgel)
Daň z přidané hodnoty má z pohledu státní pokladny celou řadu výhod. Na rozdíl od daní z příjmů u ní odpadají složité, zdlouhavé a nejisté spory o správnosti výše základu daně, výběr daní od mnoha laických poplatníků je starostí nemnoha plátců vesměs znalých daňové problematiky, jedná se o značné peněžní částky, které navíc plní veřejné rozpočty průběžně každý měsíc, případně čtvrtletně. A právě ono správné načasování přesunu částek DPH vybraných (přiznaných) plátci do „kapsy“ státu nás bude tentokrát zajímat nejvíce.

Country-by-Country Reporting, rozšíření dokumentační povinnosti v oblasti převodních cen (Petr Tomeš, Tereza Uhrová
Country-by-Country Reporting (dále jen „CbCR“) představuje rozšíření dokumentační povinnosti v oblasti převodních cen pro velké nadnárodní společnosti, jejichž skupinový konsolidovaný obrat překračuje 750 mil. EUR. Údaje z CbCR slouží daňovým správám k automatické výměně informací v daňových záležitostech. Povinnost vypracovávat a podávat CbCR byla do české legislativy přenesena novelou zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, která nabyla účinnosti v září 2017.

Úroky z prodlení placené správci daně – výběr z judikatury (Ing. Zdeněk Burda)
S pozdě uhrazenými daňovými povinnostmi souvisí další nepříjemný následek – úroky z prodlení. Situaci dále komplikuje skutečnost, že naskakují automaticky přímo ze zákona a platební výměr, který na ně správce vystavuje, je pouze deklaratorní a k jeho předání daňovému subjektu dochází často až s velkým časovým odstupem. Zajímavým rozsudkům správních soudů z této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.

OSVČ a úprava základu daně dle § 5 zákona o daních z příjmů (Ing. Ivan Macháček)
Vymezením základu daně a jeho úpravou se zabývá § 5 zákona o daních z příjmů, a to ve vztahu k poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, a dále v rámci společných ustanovení zákona v § 23 ZDP, který se týká jak poplatníků daně z příjmů fyzických osob, tak právnických osob. V dalším textu se zaměříme na vymezení základu daně a jeho nutnou úpravu u OSVČ na základě jednotlivých odstavců § 5 ZDP.

Nájem – 2. část (Prof. JUDr. Karel Marek, CSc.)
Ve druhé části pojednání o zákonné úpravě nájmu se zaměřujeme na zvláštní ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu, nájmu družstevního bytu a nájmu služebního bytu.

Aktuálně