Expertní příspěvky číslo 6/2019 přístupné předplatitelům

Datum vydání: 13. 12. 2019 Autor: Redakce portálu DAUČ

Pro předplatitele verze DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili aktuální expertní příspěvky. Zaměřujeme se na problematiku náhrady škody způsobené při výkonu daňové správy, zdanění digitální ekonomiky, správný formát a strukturu podání při správě daní nebo na soudní přezkum, pokud soudy nereflektují na důkazy provedené správním orgánem.

Dne 28. března 2019 byl Veřejnou ochránkyní práv a Komorou daňových poradců ČR uspořádán seminář zabývající se problematikou náhrady škody způsobené při výkonu daňové správy. Semináře se zúčastnili také soudci nejvyšších soudů, advokáti, zástupci Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství. V příspěvku Barbary Pořízkové s názvem Náhrada škody způsobené při výkonu daňové správy se můžete s obsahem tohoto semináře seznámit podrobněji.

Vládním návrhem zákona o dani z vybraných digitálních služeb z dílny Ministerstva financí vyvrcholila snaha české exekutivy zavést do našeho právního řádu nový typ daně zaměřený na digitální ekonomiku. To, že nakonec byla zvolena svébytná „ostrovní“ varianta bez přímé vazby na evropské právo nebo mezinárodní smlouvy, vyplývá z dosavadního neúspěchu Evropské unie i členských zemí OECD ve snaze dohodnout se na společném způsobu zdanění digitální ekonomiky. Cílem článku Martina Kopeckého nazvaném Několik poznámek k digitální dani je shrnout dosavadní vývoj, a to i s ohledem na postup, který v oblasti zdanění digitální ekonomiky zvolila česká vláda.

Příspěvek Tomáše Rozehnala s názvem Digitalizace správy daní v kontextu aktuální judikatury správních soudů je zaměřen na problematiku správného formátu a struktury podání při správě daní. Jeho cílem není dojít k jedinému správnému názoru, spíše poukázat na judikaturní vývoj a otevřené otázky s ním spojené. Osobní názor autora na celou problematiku je takový, že „kausa“ elektronických podání je jen neblahým důsledkem judikatury Ústavního soudu, když právě zpochybnění či narušení způsobu sběru dat je velmi účinným nástrojem, jak dva neoblíbené kontrolní instituty na určitou dobu eliminovat. Výsledkem však je, že oba dva v právním řádu fungují nerušeně dál, bohužel ale byly otevřeny a otevřeny zůstaly otázky jiné. 

V příspěvku Úvaha, zamyšlení nad otázkou, kterou vyslovil druhý senát pro řešení rozšířeným senátem Nejvyššího správního soudu předkládá Ivo Šulc úvahu nad tím, zda je předvídatelnost práva v našem právním státě pro konzumenta tohoto práva dostatečná, když samy soudy neví a musí se rozhodovat v rozšířeném senátu. Poukazuje také na skutečnost, jak může dopadnout soudní přezkum, pokud soudy nereflektují na důkazy provedené správním orgánem v jejich souhrnu a nevyhodnotí samostatně a nezávisle správnost a úplnost skutkových zjištění učiněných správním orgánem. Je logické, že soud nemá při své činnosti nahrazovat činnost správního orgánu, ale může uložit správnímu orgánu revizi, či doplnění samotného řízení.

V rubrice Judikatura českých soudů se Milan Podhrázký zaměřuje na Rozhodnutí správce daně vydané na základě později zrušeného rozhodnutí krajského soudu, Osvobození od DPH (nájem nemovitosti) a Prokázání nároku na odpočet nezdanitelné části základu daně.

Judikatury Soudního dvora Evropské unie vybírá Jan Rambousek Osvobozenou lékařskou službu, Provoz bankovního automatu a Vědomostní test měl a mohl vědět.

 

Další články na odborná témata naleznete na stránce OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY, kde si vše můžete pohodlně filtrovat a vyhledávat dle vašich potřeb.

Aktuálně