Jak se změní podmínky pro provádění daňové kontroly? Jaké novinky nás čekají v oblasti úroků z prodlení? Bude moci finanční úřad vyplácet pouze částečný nárok na odpočet?

Datum vydání: 4. 2. 2020 Autor: Bureš, Martin

Nejen na tyto otázky by měl odpovědět významný návrh novely (nejen) daňového řádu, který poslanecká sněmovna projednala ve 2. čtení dne 22. 1. 2020. Tento návrh novely se dotkne většiny lidí a společností.

Návrh novely následujících daňových zákonů („Novela“):

  • zákona 280/2009 Sb., daňový řád („“);
  • zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty („ZDPH“);
  • zákona 187/2016 Sb., o dani z hazardních her („ZDHH“);
  • zákona 242/2016 Sb., celní zákon („CZ“);
  • zákona 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky;
  • zákona 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky;
  • zákona č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony;

přičemž nejvýznamnější změny se týkají DŘ.

V průběhu 2. čtení poslanci předložili nejméně 25 pozměňovacích návrhů, mezi nimiž je většina ve prospěch daňových poplatníků, mj.:

  • modifikace ustanovení týkajících se úroků z prodlení (např. úrok z prodlení a úrok z posečkání se uplatní nejdéle za 5 let prodlení);
  • modifikace ustanovení týkajících se daňové kontroly a postupu k odstranění pochybností;
  • navrácení 5denní liberační lhůty u pokuty za pozdní podání daňového tvrzení;
  • pokuta za pozdní podání daňového tvrzení nevzniká, pokud je nižší než 1 000 Kč (dříve 200, pak 500 Kč);
  • zrušení rodného čísla u fyzických osob jako daňového identifikačního čísla;
  • zvýšení sazby u úroků hrazených správcem daně [na roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou („ČNB“) zvýšené o 14 procentních bodů];
  • zvýšení sazby u úroků z neoprávněně vymáhaného nedoplatku (na roční výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 28 procentních bodů);
  • zrušení námitky jako řádného opravného prostředku;
  • nové ustanovení o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně;
  • modifikace ustanovení o daňovém přiznání u dani z nemovitých věcí a evidenci pro daň z nemovitých věcí.

Změny ve prospěch daňových poplatníků v oblasti daně z přidané hodnoty („DPH“) tradičně přinášejí pozměňovací návrhy poslance Munzara:

„(1) Plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 2 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.“

„(2) Zjistí-li plátce po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení, že v tomto kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 15 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení, ve kterém tyto nedostatky napraví.“

„(1) Nebylo-li podáno kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vyzve správce daně plátce k jeho podání v náhradní lhůtě do 15 dnů od oznámení této výzvy.“

 „(3) Plátce je povinen do 15 pracovních dnů od oznámení výzvy podle odstavce 2 nesprávné nebo neúplné údaje změnit nebo doplnit, popřípadě původní údaje potvrdit, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení; pokud není toto následné kontrolní hlášení včas podáno, odstavec 1 se nepoužije.“

Naopak změny ve prospěch daňových poplatníků tradičně nepřinášejí pozměňovací návrhy poslance Michálka:

„O porušení povinnosti mlčenlivosti rovněž nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní pro účely trestního řízení, pokud je požaduje orgán činný v trestním řízení a jedná se o informace, které má daňový subjekt nebo třetí osoba povinnost zveřejnit podle jiného zákona, a to od okamžiku, kdy měly být tyto informace nejpozději zveřejněny.“;

Ani poslankyně Vostré:

„(1) Formulářovým podáním se pro účely správy daní rozumí daňové tvrzení, přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů, včetně příloh, které jsou jejich součástí.

(2) Formulářové podání lze podat pouze

a) na tiskopise vydaném Ministerstvem financí,

b) na tištěném výstupu, který

1. má údaje, náležitosti a jejich uspořádání shodné s tiskopisem vydaným Ministerstvem financí nebo

2. odpovídá vzoru formulářového podání podle vyhlášky podle odstavce 4, nebo

c) elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

(3) Ve formulářovém podání lze kromě obecných náležitostí podání požadovat

a) údaje označující správce daně a podání, které je činěno,

b) identifikační, kontaktní a platební údaje osoby zúčastněné na správě daní,

c) údaje o dani, které se podání týká, a co se ve vztahu k ní navrhuje,

d) údaje o skutečnostech prokazujících tvrzení daňového subjektu,

e) další údaje nezbytné pro správu daní,

f) další údaje, které stanoví zákon.

(4) Ministerstvo financí stanoví v potřebném rozsahu pro jednotlivé druhy daní vyhláškou podrobnosti údajů a náležitostí, které lze požadovat ve formulářovém podání, popřípadě jejich uspořádání nebo vzor formulářového podání.

(5) Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen formulářové podání učinit pouze elektronicky podle odstavce 2 písm. c), a to datovou zprávou odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1.“

Můžeme tedy pouze věřit, že poslanci budou shovívaví k daňovým poplatníkům a některé z pozměňovacích návrhů, které jsou v jejich prospěch, ve 3. čtení podpoří.

Podle důvodové zprávy k návrhu Novely jsou těžištěm navrhovaných změn čtyři tematické celky v DŘ

  • podpora elektronizace;
  • zjednodušení kontrolních postupů;
  • revize sankčního systému;
  • vracení daňového odpočtu.

Předkladatelé návrhu Novely uvádějí, že k dílčím změnám právní úpravy dochází na základě poptávky ze strany odborné veřejnosti nebo judikatury. Až po podrobném prozkoumání dílčích změn návrhu Novely může poplatník dojít k názoru, zda výše uvedené důvody byly těmi hlavními nebo zda zákonodárce měl k dílčím změnám zcela jiné důvody a záměry.

Předkladatelé návrhu Novely uvádějí, že jednou z priorit veřejné správy je podpora elektronizace (např. prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání na 4 měsíce po skončení vymezeného zdaňovacího období, pokud ho daňový subjekt podá elektronicky) a digitalizace systému správy daní, přičemž za jeden z hlavních pilířů této priority lze označit přesun komunikace daňových subjektů se správcem daně jako celku do elektronické podoby.

Pozornému čtenáři znalému návrhu zákonů neunikne, že obdobné priority a obdobné textace mělo v dřívější době několik pirátských návrhů novel zákonů. Lze tedy předpokládat, že tento záměr v dřívější době nebyl záměrem předkladatelů. Ani ministryně financí s ním nesouhlasila. Co tedy vedlo zákonodárce k těmto změnám?

Druhým z nosných pilířů návrhu Novely je zjednodušení kontrolních postupů, přičemž i po návrhu Novely zůstávají zachovány daňová kontrola i postup k odstranění pochybností. Předkladatelé uvádějí, že hlavním cílem návrhu Novely je úprava stávajících mechanismů tak, aby došlo k jejich zjednodušení a zefektivnění. Navrhované změny lze rozčlenit do tří oblastí:

  • zjednodušení procesu daňové kontroly;
  • změny v postupu k odstranění pochybností; a
  • vztah kontrolních postupů k výzvě podle § 145 DŘ.

Další významné změny se týkají revize sankčního systému. Předkladatelé uvádějí, že počet a základní konstrukce stanovených následků porušení povinností při správě daní a náhrad v režimu daňového řádu by měly zůstat v zásadě beze změny. Předkladatelé návrhu Novely se rozhodli rozčlenit sankce do tří kategorií:

  • sankce trestního charakteru;
  • reparační úroky; a
  • kompenzační úroky.

Až po podrobném prozkoumání nových ustanovení návrhu Novely týkajících se sankčního systému může poplatník dojít k názoru, zda porušení povinností při správě daní by mělo zůstat v zásadě beze změny. V této souvislosti stojí za zmínku, že např. výše úroku z prodlení by měla být podle návrhu Novely navázána na výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku.

Předkladatelé návrhu Novely připravili dále změnu ve prospěch daňových poplatníků – možnost dřívějšího vrácení části vratitelného přeplatku (tj. zavedení nového institutu tzv. zálohy na daňový odpočet) vzniklého v důsledku stanovení daňového odpočtu. K návrhu této změny došlo primárně díky silné poptávce ze strany daňových subjektů a judikatury soudů. Také důvodová zpráva uvádí, že pochybnosti se týkají pouze malé části tvrzených skutečností, přičemž drtivá většina daňových subjektů si aktivně plní svoje daňové povinnosti.

Tímto postupem by měly finanční úřady zbývající část daňového odpočtu vrátit daňovým poplatníkům bez nutnosti čekat, jak dopadne vyjasnění pochybností. Předkladatelé tedy navrhli do DŘ zařadit nový institut, tzv. zálohu na daňový odpočet, na základě kterého finanční úřad může daňovému poplatníkovi vrátit část nárokovaného daňového odpočtu. Institut zálohy na daňový odpočet nemá povahu dílčího stanovení daně. Předepsání zálohy na daňový odpočet není určující pro vyměřovací ani doměřovací řízení, jehož výsledkem bude stanovení daně, resp. daňového odpočtu.

Novela DŘ obsahuje také mnoho menších změn. Nelze se ubránit dojmu, že v některých případech se předkladatelé snažili o zamaskování malých, pro praxi významných změn, čtyřmi významnými okruhy. Jednou z takových změn je zrušení 5denní liberační lhůty pro podání daňového přiznání. Pokud tedy daňový subjekt podá daňové přiznání jeden den po lhůtě pro podání daňového přiznání, vztahují se na něj sankce podle DŘ.

Návrh Novely obsahuje také novelizaci ZDPH, mj.:

  • povinné podávání daňových přiznání, kontrolních a souhrnných hlášení také pro identifikované osoby;
  • nahrazení ustanovení týkajících se vracení nadměrného odpočtu obecnou úpravou v DŘ;
  • speciální podmínky pro uplatnění úhrady přeplatku u skupiny; a
  • ustanovení týkající se zálohy na nadměrný odpočet, ve kterém se odkazuje na úpravu v DŘ.

Návrh Novely obsahuje dále novelizaci ZDHH v oblasti doměření daně z moci úřední.

Podrobnosti o Novele najdete na stránkách Poslanecké sněmovny.

 

Zpracováno ve spolupráci s Ing. Martinem Burešem, daňovým poradcem J&Consulting, www.jaconsult.cz

 

Aktuálně