Expertní příspěvky číslo 1/2020 přístupné předplatitelům

Datum vydání: 20. 2. 2020 Autor: Redakce portálu DAUČ

Osvobození od daně z pozemků, jež nelze žádným způsobem využívat – podmínky pro možnost aplikace osvobození od DPH v případě intrakomunitárního dodání zboží – možnosti zaměstnavatele či správce daně k ověřování skutečností uplatňovaných u nezdanitelné části základu daně z důvodu zaplacených úroků z úvěru – zákonné náležitosti odvolání z hlediska jejich vlivu na způsobilost odvolání k věcnému projednání

Příspěvky jsou k dispozici pro předplatitele licence DAUČ EXPERT. Další články na odborná témata naleznete na stránce OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY, kde si vše můžete pohodlně filtrovat a vyhledávat dle vašich potřeb.

Příspěvek Aleny Koutné s názvem Daň z nemovitých věcí – pozemky, které nelze žádným způsobem využívat, aneb před novelou a po novele se zaměřuje na jeden z problémových nároků na osvobození podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí. Toto ustanovení, tak jak bylo v zákoně zachyceno do 31. 12. 2019, bylo možné uplatnit jen ve velmi výjimečných případech, proto nebylo divu, že poplatníci s jeho uplatněním často chybovali. V poslední době pak byli někteří poplatníci zneklidněni postupem finančních úřadů, které začaly věnovat větší pozornost uplatněným nárokům na osvobození od daně z pozemků, a to právě z titulu, že se jedná o pozemky, které nelze žádným způsobem využívat a které mají poplatníci často spojené s pojmem neplodná půda. Dobrou zprávou je, že novelou zákona, přijatou v samotném závěru roku pod číslem 364/2019 Sb., došlo k radikální změně, a tento nárok na osvobození od daně z pozemků tak získal konkrétnější formulace, které by měly zabránit jeho chybnému uplatňování.

V článku nazvaném Quick Fixes – záplaty se povážlivě trhají se Tomáš Brandejs podrobně vyjadřuje k pravidlu, jež zavedla od 1. ledna 2020 evropská DPH legislativa, konkrétně ke dvěma novým hmotněprávním podmínkám pro možnost aplikace osvobození v případě intrakomunitárního dodání zboží: Dodavatel zboží musí obdržet od odběratele jeho DIČ vydané jiným členským státem EU, než je stát zahájení přepravy zboží, a musí uvést danou dodávku v souhrnném hlášení. Informace, které se o této „rychlé záplatě“ během posledních několika měsíců bohužel rozšířily, zformovaly dnešní mainstreamový přístup. Autor poukáže na to, jak pravděpodobně vypadal původní záměr evropského zákonodárce a že je velmi vzdálený tomu, co se o této „rychlé záplatě“ říká dnes. Také upozorní na to, že ani současné interpretace nejsou zdaleka jednotné a že je to především Komise EU, která vnesla do výkladu této rychlé záplaty největší chaos.

Předmětem příspěvku s názvem Komu je určeno ustanovení § 38l zákona o daních z příjmů? autorky Moniky Sušánkové je bližší vysvětlení smyslu ustanovení § 38l zákona o daních z příjmů, jeho praktická aplikace a vazba či nevazba k podávání daňového přiznání a souvislosti s možnostmi zaměstnavatele a správce daně k ověřování skutečností uplatňovaných poplatníky u nezdanitelné části základu daně z důvodu zaplacených úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru (což je problematika, která je předmětem dle autorky překvapivého rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. září 2019, čj. 9 Afs 103/2018-41). Pro srovnání jsou uvedeny i příklady jiných nezdanitelných částek a slev na dani.

Formalizované podání představuje při správě daní základní formu komunikace daňových subjektů se správcem daně. Mezi podáními pak mají zvláštní místo prostředky ochrany, kterými se může daňový subjekt domáhat přezkoumání zákonnosti rozhodnutí či postupů správce daně. Ty zpravidla musí obsahovat kromě obecných náležitostí podání rovněž náležitosti speciální, které odráží specifika daného prostředku ochrany. Cílem článku Michaela Feldeka nazvaném Bezvadnost odvolání v daňovém řízení je přiblížit právě zákonné náležitosti odvolání, a to z hlediska jejich vlivu na způsobilost odvolání k věcnému projednání. Pozornost bude věnována zejména zákonnému požadavku na formulaci odvolacích důvodů, přičemž bude shrnuta i problematika tzv. blanketních odvolání. Autor pak dále analyzuje dva případy z nedávné rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu, ve kterých právě spor o způsobilost odvolání k věcnému projednání představoval nejen důvod pro zrušení rozhodnutí o odvolání, ale v konečném důsledku determinoval i samotný výsledek sporu.

V rubrice Judikatura českých soudů se Milan Podhrázký zaměřuje na Zpochybnění exekučního titulu v průběhu daňové exekuceOsvobození od DPH, Příslušnost k vyměření spotřební daně v případě porušení režimu podmíněného osvobozeníPřezkumné daňové řízení.

Judikatury Soudního dvora Evropské unie vybírá Jan Rambousek Sdružení jako plátce DPHPostoupení práv v exekuci a Doručování soudních zásilek.

Aktuálně