Jak se změní podmínky pro provádění daňové kontroly? Jaké novinky nás čekají v oblasti úroků z prodlení? Bude možné vyplácet pouze částečný nárok na odpočet? Aktualizujeme informace o projednávání novely daňového řádu!

Datum vydání: 3. 3. 2020 Autor: Bureš, Martin

Nejen na uvedené otázky by měl odpovědět významný návrh novely daňového řádu a dalších zákonů, který Poslanecká sněmovna projednala ve 3. čtení dne 12. 2. 2020. Tento návrh novely se dotkne většiny lidí a společností.

Poznámka redakce: Aktualizujeme zprávu ze dne 4. 2. 2020.

Návrh novely následujících daňových zákonů („Novela“):

  • zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád („“);
  • zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty („ZDPH“);
  • zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her („ZDHH“);
  • zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon („CZ“);
  • zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky;
  • zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky;
  • zákona č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony;

přičemž v blízké době půjde návrh Novely do Senátu. Senát má na projednání návrhu Novely obecně 30 dní a s nejvyšší pravděpodobností můžeme očekávat, že návrh Novely vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Návrh Novely by měl nabýt účinnosti prvním dnem druhého měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

V průběhu 2. čtení se sice poslanci snažili ulevit podnikatelskému prostředí předložením nejméně 25 pozměňovacích návrhů, mezi nimiž byla většina ve prospěch daňových poplatníků, mj.:

  • modifikace ustanovení týkajících se úroků z prodlení (např. úrok z prodlení a úrok z posečkání se uplatní nejdéle za 5 let prodlení);
  • modifikace ustanovení týkajících se daňové kontroly;
  • navrácení 5 denní liberační lhůty u pokuty za pozdní podání daňového tvrzení;
  • pokuta za pozdní tvrzení nevzniká, pokud je nižší než 1000 Kč (dříve 200, pak 500);
  • zrušení rodného čísla u fyzických osob jako daňového identifikačního čísla;
  • zvýšení sazby u úroků hrazených správcem daně (na roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou („ČNB“) zvýšené o 14 procentních bodů);
  • zvýšení sazby u úroků z neoprávněně vymáhaného nedoplatku (na roční výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 28 procentních bodů);
  • zrušení námitky jako řádného opravného prostředku;
  • nové ustanovení o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně;
  • modifikace ustanovené o daňovém přiznání u dani z nemovitých věcí a evidence pro daň z nemovitých věcí.

Nicméně drtivá většina všech pozměňovacích návrhů neprošla.

Poslanecká sněmovna odsouhlasila pouze tři z nich:

  • navrácení 5 denní liberační lhůty u pokuty za pozdní podání daňového tvrzení;
  • pokuta za pozdní tvrzení nevzniká, pokud je nižší než 1000 Kč (dříve 200, pak 500);
  • stanovení podrobnosti údajů a náležitostí daňových formulářů vyhláškou Ministerstva financí (viz níže pozměňovací návrh poslankyně Vostré).

Naopak změny ve prospěch daňových poplatníků tradičně nepřinášejí pozměňovací návrhy poslankyně Vostré:

„(1) Formulářovým podáním se pro účely správy daní rozumí daňové tvrzení, přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů, včetně příloh, které jsou jejich součástí.

(2) Formulářové podání lze podat pouze

  1. a) na tiskopise vydaném Ministerstvem financí,
  2. b) na tištěném výstupu, který
  3. má údaje, náležitosti a jejich uspořádání shodné s tiskopisem vydaným Ministerstvem financí nebo
  4. odpovídá vzoru formulářového podání podle vyhlášky podle odstavce 4, nebo
  5. c) elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

(3) Ve formulářovém podání lze kromě obecných náležitostí podání požadovat

  1. a) údaje označující správce daně a podání, které je činěno,
  2. b) identifikační, kontaktní a platební údaje osoby zúčastněné na správě daní,
  3. c) údaje o dani, které se podání týká, a co se ve vztahu k ní navrhuje,
  4. d) údaje o skutečnostech prokazujících tvrzení daňového subjektu,
  5. e) další údaje nezbytné pro správu daní,
  6. f) další údaje, které stanoví zákon.

(4) Ministerstvo financí stanoví v potřebném rozsahu pro jednotlivé druhy daní vyhláškou podrobnosti údajů a náležitostí, které lze požadovat ve formulářovém podání, popřípadě jejich uspořádání nebo vzor formulářového podání.

(5) Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen formulářové podání učinit pouze elektronicky podle odstavce 2 písm. c), a to datovou zprávou odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1.“.

Podle důvodové zprávy k návrhu Novely jsou těžištěm navrhovaných změn čtyři tematické celky v DŘ:

  • podpora elektronizace;
  • zjednodušení kontrolních postupů;
  • revize sankčního systému;
  • vracení daňového odpočtu.

Předkladatelé návrhu Novely uvádějí, že k dílčím změnám právní úpravy dochází na základě poptávky ze strany odborné veřejnosti nebo judikatury. Až po podrobném prozkoumání dílčích změn návrhu Novely může poplatník dojít k názoru, zda výše uvedené důvody byly těmi hlavními, nebo zda zákonodárce měl k dílčím změnám zcela jiné důvody a záměry.

Předkladatelé návrhu Novely uvádějí, že jednou z priorit veřejné správy je podpora elektronizace (např. prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání na čtyři měsíce po skončení vymezeného zdaňovacího období, pokud ho daňový subjekt podá elektronicky) a digitalizaci systému správy daní, přičemž za jeden z hlavních pilířů této priority lze označit přesun komunikace daňových subjektů se správcem daně jako celku do elektronické podoby.

Pozornému čtenáři znalému návrhu zákonů neunikne, že obdobné priority a obdobné textace mělo v dřívější době několik pirátských návrhů novel zákonů. Lze tedy předpokládat, že tento záměr v dřívější době nebyl záměrem předkladatelů. Ani ministryně financí s ním nesouhlasila. Co tedy vedlo zákonodárce k těmto změnám?

Druhým z nosných pilířů návrhu Novely je zjednodušení kontrolních postupů, přičemž i po návrhu Novely zůstávají zachovány daňová kontrola i postup k odstranění pochybností. Předkladatelé uvádějí, že hlavním cílem návrhu Novely je úprava stávajících mechanismů tak, aby došlo k jejich zjednodušení a zefektivnění. Navrhované změny lze rozčlenit do tří oblastí:

  • zjednodušení procesu daňové kontroly;
  • změny v postupu k odstranění pochybností; a
  • vztah kontrolních postupů k výzvě podle § 145 DŘ.

Další významné změny se týkají revize sankčního systému. Předkladatelé uvádějí, že počet a základní konstrukce stanovených následků porušení povinností při správě daní a náhrad v režimu daňového řádu by měly zůstat v zásadě beze změny. Předkladatelé návrhu Novely se rozhodli rozčlenit sankce do tří kategorií:

  • sankce trestního charakteru;
  • reparační úroky; a
  • kompenzační úroky.

Až po podrobném prozkoumání nových ustanovení návrhu Novely týkajících se sankčního systému může poplatník dojít k názoru, zda porušení povinností při správě daní by mělo zůstat v zásadě beze změny. V této souvislosti stojí za zmínku, že např. výše úroku z prodlení by měla být podle návrhu Novely navázána na výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku.

Předkladatelé návrhu Novely připravili dále změnu ve prospěch daňových poplatníků - možnost dřívějšího vrácení části vratitelného přeplatku (tj. zavedení nového institutu tzv. zálohy na daňový odpočet) vzniklého v důsledku stanovení daňového odpočtu. K návrhu této změny došlo primárně díky silné poptávce ze strany daňových subjektů a judikatury soudů. Také důvodová zpráva uvádí, že pochybnosti se týkají pouze malé části tvrzených skutečností, přičemž drtivá většina daňových subjektů si aktivně plní svoje daňové povinnosti.

Tímto postupem by měly finanční úřady zbývající část daňového odpočtu vrátit daňovým poplatníkům bez nutnosti čekat, jak dopadne vyjasnění pochybností. Předkladatelé tedy navrhli do DŘ zařadit nový institut, tzv. zálohu na daňový odpočet, na základě kterého finanční úřad může daňovému poplatníkovi vrátit část nárokovaného daňového odpočtu. Institut zálohy na daňový odpočet nemá povahu dílčího stanovení daně. Předepsání zálohy na daňový odpočet není určující pro vyměřovací ani doměřovací řízení, jehož výsledkem bude stanovení daně, resp. daňového odpočtu.

Novela DŘ obsahuje také mnoho menších změn. Nelze se ubránit dojmu, že v některých případech se předkladatelé snažili o zamaskování malých, pro praxi významných změn, čtyřmi významnými okruhy. Jednou z takových změn je zrušení 5denní liberační lhůty pro neplacení úroku z prodlení.

Návrh Novely obsahuje také novelizaci ZDPH, mj.:

  • povinné podávání daňových přiznání, kontrolních a souhrnných hlášení také pro identifikované osoby;
  • nahrazení ustanovení týkající se vracení nadměrného odpočtu obecnou úpravou v DŘ;
  • speciální podmínky uplatnění pro úhradu přeplatku u skupiny; a
  • ustanovení týkající se zálohu na nadměrný odpočet, ve kterém odkazuje na úpravu v DŘ.

Návrh Novely obsahuje dále novelizaci ZDHH v oblasti doměření daně z moci úřední.

Podrobnosti o Novele najdete na stránkách Poslanecké sněmovny.

 

Zpracováno ve spolupráci s Ing. Martinem Burešem, daňovým poradcem J&Consulting, www.jaconsult.cz

 

Aktuálně