Úlevy v době pandemie – odpovědi na nejčastější dotazy

Datum vydání: 11. 5. 2020 Autor: Martinka, Marek

Níže přinášíme odpovědi na nejčastější témata související s koronavirovou krizí – od příspěvku pro OSVČ přes ošetřovné a odklad exekuce až po pomoc s řešením plateb nájemného.

1 Jak je to s jednorázovým příspěvkem pro OSVČ?

Osoby samostatně výdělečně činné, které jsou postižené opatřeními v souvislosti s epidemií, mohou žádat (dle zákona č. 159/2020 Sb.) za dobu od 12. 3. do 8. 6. 2020 o vyplacení částky 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období.

O příspěvek mohou žádat:

  • Všechny OSVČ (hlavní i vedlejší poměr) které k 12. 3. 2020 podnikaly, pokud však nejsou registrované na úřadu práce nebo nepobírají dávky v hmotné nouzi;
  • OSVČ, které vykonávají svou činnost jako vedlejší – invalidní a starobní důchodci, podnikatelé na mateřské nebo rodičovské dovolené, pečující o postiženou osobu, nebo se připravují na budoucí podnikání (studenti);
  • OSVČ, u kterých je samostatná výdělečná činnost přerušena ode dne, který nastal po 31. 8. 2019 (sezónní podnikání).

Žádost se podává finančnímu úřadu, kde OSVČ podává přiznání k dani z příjmu. Lze tak učinit v listinné podobě, tedy zanést na úřad osobně či poslat poštou, anebo elektronicky zde či e-mailem (není stanoven závazný formulář), a to nejpozději do 60 dní po skončení každého bonusového období (první období skončilo 30.4.2020, druhé skončí 8.6.2020).

2 Kdo má nárok na příspěvek na ošetřovné?

Nárok na příspěvek (dle výzvy Ministerstva práce a obchodu) na péči o děti či hendikepované osoby od 12. 3. do 31. 3. 2020 ve výši 424 Kč za den mají i OSVČ (samostatně výdělečně činní v hlavní činnosti). Zaměstnanci mohou žádat o příspěvek po celou dobu platnosti mimořádného opatření o uzavření školních a dětských zařízení a některých sociálních služeb pro hendikepované.

3 Jak mají žádat o ošetřovné zaměstnanci?

Formulář dostupný zde nejdříve vyplní zavřené školské zařízení a pošle jej pečující osobě. Rodič tento tiskopis vyplní (uvede osobní a rodinné údaje, podepíše) a předá, nebo elektronicky zašle (jako sken formuláře, nebo fotku) zaměstnavateli. Žádost se vyplňuje jen jednou na začátku péče, po skončení každého kalendářního měsíce potom rodič vyplní dny, ve kterých se staral o dítě, do výkazu péče, jejž rovněž pošle zaměstnavateli.

4 Jaký je postup při žádosti o ošetřovné u OSVČ?

OSVČ o příspěvek za měsíc duben 2020 může žádat od 11. 5. 2020 prostřednictvím online formuláře. Žadatel vyplní žádost, která je dostupná zde, a podá ji společně s přílohami na Ministerstvo průmyslu a obchodu buď prostřednictvím datové schránky, e-mailem (jehož přílohou bude vyplněný formulář opatřený elektronickým podpisem včetně příloh), nebo podepsaný originál pošle poštou na adresu ministerstva.

5 Lze odložit splátky úvěrů?

Běžní spotřebitelé, OSVČ i firmy mají možnost si dle nového již vyhlášeného zákona č. 177/2020 Sb. odložit splátky úvěrů včetně hypoték o tři nebo šest měsíců. O odložení splátek je třeba požádat, prokázat svou totožnost a přidat čestné prohlášení o tom, že o odklad žádáte z důvodu nepříznivého vlivu pandemie koronaviru na schopnost splácet. Splátky je možné odložit u spotřebitelských i podnikatelských úvěrů včetně hypoték, které byly sjednány a čerpány před 26. 3. 2020.

6 U kterých úvěrů nelze žádat o odložení splátek?

Možnost se nevztahuje dle § 3 zákona č. 177/2020 Sb. na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry, operativní leasing nebo úvěry v souvislosti s obchody na kapitálovém trhu. Splátky také nelze odložit u úvěrů, u kterých byl dlužník k 26. 3. 2020 v prodlení delším než 30 dnů.

7 Co když je někdo v exekuci?

Pokud se někdo ne svojí vinou přechodně ocitl v takovém postavení, že by pro něj nebo jeho rodinu mohlo okamžité provedení exekuce znamenat zvlášť nepříznivé následky, má možnost žádat o odklad exekuce dle § 266 zákona č. 99/1963 Sb. ve spojení s § 54 zákona č. 120/2001 Sb. Žádost se podává exekutorovi a je v ní třeba vylíčit a doložit významné zhoršení ekonomické situace vlivem epidemie koronaviru. Nový vzor podání je k dispozici zde.

8 Může věřitel podat insolvenční návrh? A dlužník?

Dle nového zákona „Lex Covid“ (zákon č. 191/2020 Sb.) věřitelé nebudou moci podat insolvenční návrh vůči dlužníkovi až do 31. 8. 2020. Dlužníci tak mají čas k nalezení způsobu vyrovnání se se svými věřiteli. Povinnost podat na svou osobu insolvenční návrh má dle současné úpravy i samotný dlužník, schválený zákon č. 191/2020 Sb. tedy upravuje, že do doby uplynutí 6 měsíců od ukončení mimořádných opatření (nejdéle však do 31. 12. 2020) na svou osobu podat insolvenční návrh dlužníci povinni nejsou.

9 Co mohou dělat dlužníci, kteří jsou v insolvenci?

Schválený zákon „Lex Covid“ (č. 191/2020 Sb.) povoluje tzv. mimořádné moratorium, kterým je chráněno zachování provozu podniku dlužníka tím, že mu je povoleno hradit přednostně závazky nezbytné pro zachování provozu svého podniku. Plnění reorganizačního plánu je možné přerušit až do 6 měsíců od ukončení mimořádných opatření (nejdéle však do 31. 12. 2020).

V případě insolvencí, ve kterých je dlužník povinen splatit nejméně 30 % z dluhu, bude možné osvobození od dluhů přiznat, i pokud dlužník splatí méně než těchto 30 % v důsledku epidemie koronaviru.

10 Jak postupovat při nedostatku prostředků na nájem bytu?

Nájemce bytu má možnost žádat o příspěvek (dle zákona č. 117/1995 Sb.) na bydlení, pokud má v bytě hlášen trvalý pobyt a jestliže náklady bydlení převyšují 30 % (v Praze 35 %) čistého příjmu. Žádost se podává jednou ročně, nárok lze uplatnit až tři měsíce zpětně. Lze ji podat tiskopisem předepsaným Ministerstvem práce a sociálních věcí osobně, nebo poštou doporučeně. Zároveň je možné žádat elektronicky, buď datovou schránkou, nebo odesláním s elektronickým podpisem.

11 Lze nájem odložit?

Parlament schválil zákon (č. 209/2020 Sb.), který pronajímatelům zakazuje dát nájemci výpověď, pokud bude v prodlení s placením nájemného, jestliže k prodlení došlo v době od 12. 3. do dne následujícího po dni ukončení mimořádných opatření, nejdéle ale do 31. 7. 2020. Prodlení však musí vzniknout převážně z důvodů mimořádných opatření. Veškeré splatné nájemné bude muset být splaceno do roku 2020.

Schválením zákona č. 210/2020 Sb. Parlament umožnil také odklad plateb nájemného za nebytové prostory sloužící podnikatelům. Pokud nájemce doloží, že k prodlení s placením nájemného došlo mezi 13. 3. a 30. 6. 2020 a důvodem tohoto prodlení byla mimořádná opatření, která nájemci (jako podnikateli) znemožnila nebo podstatně ztížila jeho podnikatelskou činnost, nemá pronajímatel právo jednostranně ukončit nájemní vztah s takovým nájemcem. Nájemce má ale povinnost uhradit splatné nájemné do 31. 12. 2020.

Odklad se ani v jednom případě netýká plateb energií.

12 Existují úlevy na dani z příjmu?

Každý, kdo je povinen podat daňové prohlášení, tak fakticky musí učinit do 1. 7. 2020. K tomuto datu lze také uhradit daň bez jakékoliv sankce. Zároveň není třeba prokazovat důvody související s koronavirem. Zároveň se promíjí automaticky první pololetní nebo druhá čtvrtletní záloha na daň z příjmů splatná ke dni 15. 6. 2020.

13 Jak během epidemie s EET?

Byl přijat zákon (č. 137/2020 Sb.), na základě kterého je povinnost elektronické evidence tržeb přerušena. Podnikatelé ji nebudou muset po dobu nouzového stavu ani následující tři měsíce používat a úřady ji nebudou kontrolovat.

14 Může zaměstnavatel žádat o příspěvek na vyplácení mezd?

Zaměstnavatel, jehož hospodářská činnost byla ohrožena v důsledku šíření koronaviru, může od 6. 4. 2020 žádat o pomoc formou příspěvku na částečnou úhradu mezd (včetně odvodů) zaměstnanců v rámci programu Antivirus (schváleného Vládou ČR usnesením č. 353 na základě § 120 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Zaměstnavatel podá žádost na pracoviště Úřadu práce místně příslušné podle svého sídla prostřednictvím webové aplikace, datové schránky, nebo e-mailem s elektronickým podpisem.

Zaměstnavatel dále provede uzávěrku mezd a evidence docházky za daný kalendářní měsíc, v řádném termínu vyplatí zaměstnancům náhrady mezd a odvede povinné odvody (sociální a zdravotní pojištění). Úřadu práce prostřednictvím webové aplikace předloží vyúčtování vyplacených náhrad mezd včetně povinných odvodů, které bude obsahovat seznam zaměstnanců a jejich rodných čísel.

15 Je možné žádat od státu náhradu škody?

Situace je z právního pohledu trochu zamotaná, a to v důsledku ne zrovna transparentního přístupu vlády, který byl kritizován i ze strany Městského soudu v Praze v rozsudku ze dne 23. 4. 2020, v němž soud pro nezákonnost zrušil některá mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví. Přesto doporučujeme nároky na náhradu škody uplatnit, a to podle § 36 zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon, dle něhož je nutné splnit tři předpoklady:

  • provedení krizového opatření,
  • vznik škody,
  • příčinná souvislost mezi škodou a opatřeními.

Nárok na náhradu škody je potřeba uplatnit u orgánu, který nařídil krizové opatření (patrně Úřad vlády), a to do 6 měsíců od doby, kdy se poškozená osoba dozvěděla o druhu a rozsahu škody a nejpozději 5 let od jejího vzniku. Poškozený žádá formou písemné žádosti, která musí obsahovat označení poškozeného, důvody vzniku nároku na náhradu škody, vyčíslení výše škody a označení důkazů, které prokazují její vznik (např. objednávky, smlouvy, výpovědi, e-mailová korespondence, účetní záznamy, fotografie, znalecké posudky). Úspěšnost žádosti však zatím nelze garantovat a lze očekávat dlouhé lhůty pro vyřizování.

Lze doplnit, že výše zmíněný rozsudek Městského soudu v Praze otevírá možnost nárokovat náhradu škody i z titulu nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, a to na základě zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, který upravuje širší odpovědnost státu, než krizový zákon. V tomto případě je třeba nejprve podat žádost o odškodnění na Ministerstvo zdravotnictví, a to ve tříleté lhůtě.

Aktuálně