Novela daňového řádu s účinností od 1. 1. 2021 vyšla pod číslem 283/2020 Sb.

Datum vydání: 9. 7. 2020 Autor: Bureš, Martin

Jak finanční úřady změní od 1. 1. 2021 přístup u provádění daňových kontrol a postupů k odstranění pochybností? V jaké výši budeme od 1. 1. 2021 platit úroky z prodlení? Bude moci od 1. 1. 2021 finanční úřad vyplácet pouze částečný nárok na odpočet?

Na tyto i další otázky by měla odpovědět významná novela (nejen) daňového řádu, která vyšla dne 26. 6. 2020 ve Sbírce zákonů. Tato novela se dotkne většiny lidí a společností.

Ve Sbírce zákonů byly vyhlášeny pod číslem 283/2020 Sb. dne 26. 6. 2020 očekávané novely následujících daňových zákonů („Novela“):

  • zákona 280/2009 Sb., daňový řád („“);
  • zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty („ZDPH“);
  • zákona 187/2016 Sb., o dani z hazardních her („ZDHH“);
  • zákona 242/2016 Sb., celní zákon („CZ“);
  • zákona 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky;
  • zákona 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky;
  • zákona č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony.

Novela nabude účinnosti od 1. 1. 2021.

V Poslanecké sněmovně došlo k  paradoxní a dlouho nevídané situaci. Poslanci sice nejprve zamítli senátní znění původního návrhu Novely, nicméně následně neschválili původní znění návrhu Novely. Z tohoto důvodu po krátkém čase připravila vláda aktualizovaný návrh Novely, který de facto vychází z předchozího znění a zejména zachycuje připomínky Komory daňových poradců a opozice.

Oproti původní verzi tedy Novela obsahuje mj.:

  • zkrácení tzv. toleranční doby, při které se neuplatňuje úrok z prodlení, ze 4 pracovních dnů na 3 kalendářní dny;
  • zavedení možnosti prominutí pokuty za opožděné podání tvrzení daně;
  • zachování lhůty pro vracení nadměrných daňových odpočtů (tj. 30 dní);
  • zvýšení minimálního limitu pro vznik nároku na vyplacení zálohy z daňového odpočtu na 50 tis. Kč (viz níže).

Podle důvodové zprávy k Novele jsou těžištěm navrhovaných změn čtyři tematické celky v DŘ:

  • podpora elektronizace;
  • zjednodušení kontrolních postupů;
  • revize sankčního systému;
  • vracení daňového odpočtu.

Předkladatelé Novely uvádějí, že k dílčím změnám právní úpravy dochází na základě poptávky ze strany odborné veřejnosti nebo judikatury. Až po podrobném prozkoumání dílčích změn Novely může poplatník dojít k názoru, zda výše uvedené důvody byly těmi hlavními, nebo zda zákonodárce měl k dílčím změnám zcela jiné důvody a záměry.

Předkladatelé Novely uvádějí, že jednou z priorit veřejné správy je podpora elektronizace (např. prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání na 4 měsíce po skončení vymezeného zdaňovacího období, pokud ho daňový subjekt podá elektronicky) a digitalizace systému správy daní, přičemž za jeden z hlavních pilířů této priority lze označit přesun komunikace daňových subjektů se správcem daně jako celku do elektronické podoby.

Pozornému čtenáři znalému návrhu zákonů neunikne, že obdobné priority a obdobné textace mělo v dřívější době několik pirátských návrhů novel zákonů. Lze tedy předpokládat, že tento záměr v dřívější době nebyl záměrem předkladatelů. Ani ministryně financí s ním nesouhlasila. Co tedy vedlo zákonodárce k těmto změnám?

Druhým z nosných pilířů Novely je zjednodušení kontrolních postupů, přičemž i po Novele zůstávají zachovány daňová kontrola i postup k odstranění pochybností. Předkladatelé uvádějí, že hlavním cílem Novely je úprava stávajících mechanismů tak, aby došlo k jejich zjednodušení a zefektivnění. Navrhované změny lze rozčlenit do tří oblastí:

  • zjednodušení procesu daňové kontroly (např. zahájení daňové kontroly doručením oznámení o jejím zahájení daňovému subjektu; vypuštění institutu projednání zprávy o daňové kontrole);
  • změny v postupu k odstranění pochybností; a
  • vztah kontrolních postupů k výzvě podle § 145 DŘ.

Další významné změny se týkají revize sankčního systému. Předkladatelé uvádějí, že počet a základní konstrukce stanovených následků porušení povinností při správě daní a náhrad v režimu daňového řádu by měly zůstat v zásadě beze změny. Předkladatelé Novely se rozhodli rozčlenit sankce do tří kategorií:

  • sankce trestního charakteru;
  • reparační úroky; a
  • kompenzační úroky.

Až po podrobném prozkoumání nových ustanovení Novely týkajících se sankčního systému může poplatník dojít k názoru, zda porušení povinností při správě daní by mělo zůstat v zásadě beze změny. V této souvislosti stojí za zmínku, že např. výše úroku z prodlení by měla být podle Novely navázána na výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku.

Předkladatelé Novely připravili dále změnu ve prospěch daňových poplatníků – možnost dřívějšího vrácení části vratitelného přeplatku (tj. zavedení nového institutu tzv. zálohy na daňový odpočet) vzniklého v důsledku stanovení daňového odpočtu. K návrhu této změny došlo primárně díky silné poptávce ze strany daňových subjektů a judikatury soudů. Také důvodová zpráva uvádí, že pochybnosti se týkají pouze malé části tvrzených skutečností, přičemž drtivá většina daňových subjektů si aktivně plní svoje daňové povinnosti.

Tímto postupem by měly finanční úřady zbývající část daňového odpočtu vrátit daňovým poplatníkům bez nutnosti čekat, jak dopadne vyjasnění pochybností. Předkladatelé tedy navrhli do DŘ zařadit nový institut – tzv. zálohu na daňový odpočet – na základě kterého finanční úřad může daňovému poplatníkovi vrátit část nárokovaného daňového odpočtu. Institut zálohy na daňový odpočet nemá povahu dílčího stanovení daně. Předepsání zálohy na daňový odpočet není určující pro vyměřovací ani doměřovací řízení, jehož výsledkem bude stanovení daně, resp. daňového odpočtu.

Novela DŘ obsahuje také mnoho menších změn. Nelze se ubránit dojmu, že v některých případech se předkladatelé snažili o zamaskování malých, pro praxi významných změn, čtyřmi významnými okruhy. Jednou z takových změn je zrušení 5denní liberační lhůty pro neplacení úroku z prodlení.

Novely obsahuje mj. také novelizaci ZDPH:

  • povinné podávání daňových přiznání, kontrolních a souhrnných hlášení také pro identifikované osoby;
  • nahrazení ustanovení týkajících se vracení nadměrného odpočtu obecnou úpravou v DŘ;
  • speciální podmínky uplatněné pro úhradu přeplatku u skupiny; a
  • ustanovení týkající se zálohy na nadměrný odpočet, ve kterém odkazuje na úpravu v DŘ.

Novela obsahuje dále novelizaci ZDHH v oblasti doměření daně z moci úřední.

Podrobnosti o Novele najdete na stránkách Poslanecké sněmovny.

Poznámka redakce: Článek na téma změny v oblasti daňové kontroly publikujeme již brzy na portálu DAUČ.

 

Zpracováno ve spolupráci s Ing. Martinem Burešem, daňovým poradcem J&Consulting, www.jaconsult.cz

 

 

Aktuálně