Zákon o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů

• transpozice směrnice (EU) 2017/1852 o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii (směrnice DRM) - řešení sporů mezi smluvními stranami smluv o zamezení dvojímu zdanění

Návrh zákona je předkládán především v návaznosti na nutnost transpozice směrnice DRM. Stávající mechanismy řešení daňových sporů, jež vznikly na základě dvoustranných daňových dohod a Arbitrážní konvence, nemusí ve všech případech dosáhnout včas účinného řešení takových sporů. Situace, kdy různé členské státy odlišným způsobem vykládají nebo uplatňují ustanovení dvoustranných daňových smluv a úmluv, včetně Arbitrážní konvence, mohou vytvářet závažné daňové překážky bránící podnikům v přeshraniční činnosti. Tyto daňové překážky vytvářejí nadměrnou daňovou zátěž pro podniky a je pravděpodobné, že narušují ekonomické podmínky, způsobují ekonomickou neefektivnost a mají negativní dopad na přeshraniční investice a růst. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby v Evropské unii existovaly mechanismy, které zajišťují účinné řešení sporů týkajících se výkladu a uplatňování těchto dvoustranných daňových smluv a Arbitrážní konvence, a zejména pak sporů vedoucích ke dvojímu zdanění. Protože v důsledku implementace směrnice DRM dojde k výslovnému zakotvení právních institutů upravujících mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů, které byly doposud aplikovány zejména přímo podle mezinárodní smlouvy, je nutné tyto instituty v nezbytné míře vymezit i ve vztahu k nečlenským státům Evropské unie, aby nedošlo k rozevření nůžek mezi právním režimem této spolupráce s členskými státy Evropské unie a právním režimem spolupráce s ostatními státy, se kterými má probíhat řešení daňových sporů zásadně obdobným způsobem.

Další informace na stránkách Poslanecké sněmovny: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&T=544 

Změnový zákon v oblasti daní v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie

• změny několika daňových zákonů (novela zákona o daních z příjmů, zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o spotřebních daních, zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní a technická novela zákona o zvláštních řízeních soudních)

Novelu zákona o daních z příjmů tvoří doplnění transpozice směrnice proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem.

1. Omezení uznatelnosti výpůjčních výdajů u společníků osobních společností. Úprava výpočtu daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy u společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti je nutná z důvodu, aby do této veličiny nevstupovala i část základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, která je součástí základu daně společníků nebo komplementářů. Kdyby tomu tak bylo, byly by při porovnávání nadměrných výpůjčních výdajů a daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy porovnávány dvě nesourodé částky, protože jedna z nich by byla ovlivněna základem daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, zatímco druhá (nadměrné výpůjční výdaje společníka či komplementáře) nikoli.
2. Zdanění ovládané zahraniční společnosti u základních investičních fondů. Navrhovaná změna upravuje situaci, kdy přímý podíl na ovládané zahraniční společnosti drží ovládající společnost, která je základním investičním fondem podle § 17b zákona o daních z příjmů, a z toho důvodu se na zahrnované příjmy, na které se hledí, jako by byly příjmy této ovládající společnosti, aplikuje 5 % daň podle § 21 odst. 2 zákona o daních z příjmů.

Novela dále upravuje terminologie mezinárodních smluv. Sjednocení používané terminologie týkající se mezinárodních smluv je nezbytné pro lepší srozumitelnost zákona a odstranění nejasností, které dnes v důsledku nejednotnosti použitých pojmů vznikají.

Hlavním důvodem pro zpracování a předložení novely zákona o dani z přidané hodnoty je povinná transpozice směrnice Rady (EU) 2018/1910 a s tím související terminologická zpřesnění, jejichž cílem je jasnější a přehlednější legislativní úprava daně z přidané hodnoty v oblasti obchodu mezi členskými státy. V návrhu zákona se dále zakotvují některé další zásady vyplývající z ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie.

Ve vymezení daňového území Evropské unie v zákoně o spotřebních daních se provádí změna v důsledku legislativního návrhu směrnice. Uvedená směrnice stanoví, že nově budou italská obec Campione d’Italia a italské vody jezera Lugano zahrnuty do celního území Evropské unie a území Unie, na které se vztahuje směrnice 2008/118/ES o obecné úpravě spotřebních daní. Na základě nové právní úpravy se na tato území budou vztahovat veškerá pravidla pro oblast spotřebních daní.

Navržená novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní zajistí v souladu se Směrnicí DAC 6 naplnění povinnosti automatické výměny informací o přeshraničních uspořádáních, jejichž cílem může být agresivní daňové plánování. To ve svém důsledku povede k ochraně vnitrostátních základů daně z příjmů v České republice a v dalších členských státech Evropské unie a bude působit jako prevence odlivu příjmů do jurisdikcí s příznivějším daňovým systémem. Navrhovaná právní úprava má za úkol předcházet agresivnímu daňovému plánování. Včasné získání relevantních informací umožní správci daně pružně reagovat na nová optimalizační schémata a tím bojovat proti daňovým únikům. Komplexní přehled o vlivu přeshraničních transakcí na daňové povinnosti poplatníků na straně správce daně by pak sekundárně měl vést k silnějšímu odrazujícímu efektu pro poplatníky využívající agresivní daňové plánování napříč státy.

Další informace na stránkách Poslanecké sněmovny: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&T=572 

Zdroj: Nové ASPI, https://www.noveaspi.cz