Účetní řešení státních podpor v souvislosti s koronavirem

Datum vydání: 26. 8. 2020 Autor: Rödl & Partner Praha

V reakci na útlum ekonomiky způsobený pandemií koronaviru byla schválena celá řada podpor a daňových úlev. Kromě daňových a procesních souvislostí je však zapotřebí vyřešit ještě oblast, které zatím tolik pozornosti věnováno nebylo. A tou je účetní zobrazení těchto podpor.

Státní podpora „COVID“ může mít z pohledu české účetní legislativy v podstatě dvě odlišné formy. Může jít o kompenzaci vynaložených nákladů (dotaci) ze strany vládních úřadů, nebo může jít o prominutí některých povinností a plateb. V závislosti na tom, o který z těchto dvou přístupů se v dané formě podpory jedná, je třeba zvolit i odlišné účetní zobrazení.

Především v souvislosti s podporou z programu Antivirus „C“ se na nás začala obracet řada klientů s otázkou správného zaúčtování.

Program Antivirus má tři režimy. Z účetního pohledu je třeba odlišit režimy A a B, tedy režim nuceného omezení provozu (A), respektive související hospodářské potíže (B), od režimu C, který spočívá v odpuštění plateb odvodů na sociální pojištění.

Režimy A a B jsou založeny na státní kompenzaci mzdových nákladů. V manuálu Ministerstva práce a sociálních věcí „Cílený program podpory zaměstnanosti Antivirus“ se mimo jiné uvádí: „Mzdové náklady, které zaměstnavateli budou Programem Antivirus refundovány (...)“. Z uvedeného je zřejmé, že společnost nejprve musí mzdové náklady vynaložit (zaúčtovat) a až následně jí bude část z těchto mzdových nákladů kompenzována ve formě státní dotace. V takovém případě je třeba postupovat v souladu s ČÚS 017 (Zúčtovací vztahy), respektive zvážit aplikaci interpretace Národní účetní rady I–14 (Okamžik vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace). Do úvahy je samozřejmě nutné brát také věcnou a časovou souvislost mzdových nákladů a státního příspěvku na úhradu mzdových nákladů (dotace). Je proto zapotřebí účtovat zvlášť o:

  1. mzdových nákladech
  2. nároku na příspěvek (dotaci) a
  3. o vypořádání dotace

V okamžiku schválení dotace (uzavření dohody s úřadem práce) je třeba účtovat o pohledávce a povinnosti vyúčtovat dotaci, tj. kontace 378-Jiné pohledávky / 346-Dotace ze státního rozpočtu.  Samotné zúčtování dotace se provede kontací 346-Dotace ze státního rozpočtu / 648-Ostatní provozní výnosy tak, aby výnos z dotace byl účtován ve stejném období jako související náklady. Pohledávka na účtu 378 je zúčtována v okamžiku přijetí peněžních prostředků od úřadu práce. Zdůrazněme, že vykázání je možné až v okamžiku nezpochybnitelného nároku na dotaci (blíže viz interpretace Národní účetní rady I-14).

Z uvedeného vyplývá, že pokud se jedná o příspěvek, subvenci, dotaci či částečné krytí nákladů, je podle české účetní legislativy třeba účtovat o nákladech v jejich plné výši (nekrátit náklady) a o provozním výnosu, který odpovídá výši dotace. Tuto situaci je třeba odlišit od prominutí některých povinností a plateb, což je příklad režimu C v programu Antivirus.

Režim C spočívá v odpuštění plateb odvodů na sociální pojištění. V programu „Antivirus C“ společnost nemusí v období červen až srpen 2020 při splnění stanovených podmínek a do maximální stanovené výše hradit (odvádět) pojistné za zaměstnance. Podstatou tohoto opatření je, že náklad v podobě (sociálního a zdravotního) pojištění společnosti vůbec nevznikne. Není tedy vhodné a ani správné účtovat o nákladech na sociální a zdravotní pojištění a následně o jejich refundaci (obdobně jako v prvním případě tedy v režimech A a B), neboť tyto náklady společnosti vůbec nevznikly.

Příklad pro zopakování – program „COVID – nájemné“

Ministerstvo průmyslu a obchodu ke konci června 2020 zveřejnilo Výzvu k programu COVID – Nájemné. Tato podpora (zjednodušeně) spočívá v tom, že pokud se pronajímatel s nájemcem dohodnou na alespoň 30% slevě z původního nájemného, stát uhradí 50 % výše původního nájemného. Dlužno dodat, že v případě, kdy pronajímatelem je státní subjekt, je výše podpory až 80 % výše původního nájemného.

Z účetního pohledu jde o kombinaci obou výše popsaných variant.

  1. Nájemci je ze strany pronajímatele „prominuto“ 30 % z výše původního nájemného.
  2. Stát poskytne dotaci 50 % výše původního nájemného.

Původní výše nájemného: 100 000
Dohodnutá sleva 30 %: 30 000

Účtování u nájemce

Účetní operace Částka Kontace
1) Předpis sníženého nájemného 70 000 518/321
2) Úhrada 50 % původní výše nájmu 50 000 321/221
3) Nárok na dotaci 50 000 378/346
4) Zúčtování dotace 50 000 346/648
5) Úhrada zbývající části nájmu 20 000 321/221
6) Přijetí peněz z dotace 50 000 221/378
Výnosy celkem 50 000  
Náklady celkem 70 000  
Výsledek hospodaření -20 000  

 V praxi se samozřejmě setkáváme i s odlišnými požadavky na vykazování státních podpor pro koncernové účely. V rámci reportingu je pak nutné se řídit platnými koncernovými předpisy. Nicméně se domníváme, že například přístup Mezinárodních standardů pro účetní výkaznictví (IFRS) je v tomto ohledu shodný s českou účetní legislativou. Jinými slovy, v případě, že je náklad prominut, tedy odpuštěn (v tomto článku pojistné v programu Antivirus „C“, či 30% část nájemného), nemělo by být ani v rámci IFRS účtováno o nákladu a jeho refundaci, neboť takový náklad vůbec nevznikl. Obdobně potom provozní dotace mají být vykazovány jako výnos (při respektování matching principu).

V souvislosti s vykazováním jakýchkoli státních subvencí je třeba zdůraznit, že je-li taková podpora významná z pohledu účetní jednotky, měla by být řádně okomentována v příloze účetní závěrky.

S účetním řešením státních podpor v lokální účetní závěrce i s vykázáním těchto podpor pro skupinové potřeby včetně souvisejících komentářů vám samozřejmě rádi pomůžeme.

Ing. Ladislav Čížek, auditor

Zdroj: Newsletter Česká republika, Rödl & partner Consulting, s.r.o., www.roedl.com/cz

 

Tip redakce - související výklad účtové osnovy vč. dalších příkladů a daňových souvislostí:

221-Bankovní účty

321-Závazky z obchodních vztahů

346-Dotace ze státního rozpočtu

378-Jiné pohledávky

518-Ostatní služby

648-Ostatní provozní výnosy

Aktuálně