Expertní příspěvky číslo 6/2020 přístupné předplatitelům

Datum vydání: 18. 12. 2020 Autor: Redakce portálu DAUČ

Zahájení daňové kontroly dle novely daňového řádu 2021 – Revoluce ve způsobu přepočtu cizoměnových výdajů vynaložených v jiném zdaňovacím období – Vliv vykázání a možného uplatnění daňové ztráty na běh lhůty pro stanovení daně – Možnost ukládat opakované sankce za dlouhodobé porušování daňové povinnosti

Příspěvky jsou k dispozici pro předplatitele licence DAUČ EXPERT. Další články na odborná témata naleznete na stránce OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY, kde si vše můžete pohodlně filtrovat a vyhledávat dle vašich potřeb.

Příspěvek Václava Čepeláka s názvem Zahájení daňové kontroly dle novely daňového řádu 2021 vás seznámí s představou autora o budoucí praktické aplikaci novely daňového řádu 2021 v oblasti zahájení daňové kontroly, které se nově může odehrát korespondenčním způsobem a i proti vůli daňového subjektu. Ačkoliv nová právní úprava představuje v této otázce na první pohled velkou změnu, v článku autor čtenáře seznamuje s kritérii, kterým by aplikace novelizovaného znění zákona měla stejně jako dosud podléhat, dává dále řešenou otázku rovněž do kontextu požadavků judikatury správních soudů a na základě všech těchto vstupních informací dospívá k závěru, že by změna postupu při zahájení daňové kontroly v praxi měla být pro standardně spolupracující daňový subjekt pouze minimální, popř. zcela nepostřehnutelná.

Jak může jedno rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a následné potvrzení přijatých závěrů ze strany Ústavního soudu téměř „přes noc“ změnit více než dvacetiletou ustálenou správní praxi v oblasti daně z příjmů fyzických osob? Klíčovou otázkou sporu bylo, zda má být pro přepočet cizoměnových výdajů na české koruny aplikován jednotný kurs stanovený Generálním finančním ředitelstvím pro příslušné zdaňovací období, za které se podává daňové přiznání, nebo jednotný kurs pro zdaňovací období, kdy byl výdaj fyzickou osobou vynaložen. Závěry rozsudku i dopady, které s sebou rozhodnutí NSS přináší, vás provede příspěvek nazvaný Revoluce ve způsobu přepočtu cizoměnových výdajů vynaložených v jiném zdaňovacím období od Lenky Novákové a Kateřiny Pavlíčkové.

V uplynulých měsících vydal Nejvyšší správní soud několik zásadních judikátů k otázce vlivu vykázání a možného uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně na běh lhůty pro stanovení daně. Tyto judikáty vyvolaly podstatnou změnu dosavadních výkladových stanovisek Finanční správy k aplikaci § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů. Cílem příspěvku Jitky Kotorové s názvem Běh lhůty pro stanovení daně při aplikaci § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů v judikátech Nejvyššího správního soudu je seznámit čtenáře se závěry, které vyplývají z této aktuální judikatury, vztahující se především k vlivu úkonů na běh „základní“ lhůty pro stanovení daně a jejich způsobilosti ovlivnit pouze běh lhůty pro stanovení daně za zdaňovací období, kterého se týkají, dále k zákazu „řetězení ztrát“ nebo ke způsobu stanovení pěti zdaňovacích období, v nichž lze daňovou ztrátu uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.

Příspěvek Adély Ptaškové nazvaný Možnost ukládat opakované sankce za dlouhodobé porušování daňové povinnosti se zabývá problematikou a pravidly ukládání daňových sankcí za opakované a dlouhodobé porušování jedné daňové povinnosti v kontextu poslední judikatury Nejvyššího správního soudu. Ta přitom dospěla k poměrně nečekaným závěrům vycházejícím především z teze, že takové jednání lze charakterizovat jako pokračující správní delikt. Článek se proto věnuje nejprve účelu a smyslu pokuty za nedodržení povinnosti učinit podání elektronicky, jejíž výše byla předmětem sporu řešeného Nejvyšším správním soudem, a následně podrobněji rozebírá typy správních deliktů, jejichž základním znakem je dlouhodobost. V kontextu uvedeného pak článek shrnuje sporné částí rozsudku NSS a rovněž předkládá možná východiska a řešení nastolené situace.

V rubrice Judikatura českých soudů se Milan Podhrázký zaměřuje na Doručování daňovému subjektu v likvidaci, Odůvodnění zajišťovacího příkazu, Žádost o prominutí daně nebo příslušenství daně (podmínka spolehlivosti) a Daň z příjmů (solidární zvýšení daně).

Judikatury Soudního dvora Evropské unie vybírá Jan Rambousek Pronájem serverových skříní, Částečný nárok na odpočet u přijatých plnění, Oprava běžného režimu na režim přenesení daňové povinnosti a Ukončení zdanitelné činnosti provozované současně s osvobozenou činností.

 

 

 

 

 

Aktuálně