Za tímto účelem budou upraveny úřední hodiny – v pátek 8. ledna budou finanční úřady otevřeny v čase 8:00-17:00, v pondělí 11. ledna v čase 8:00-18:00.

Paušální daň je určena pro živnostníky, neplátce DPH s ročními příjmy z podnikání do 1 milionu Kč. „Všem živnostníkům nabídne paušální daň primárně méně administrativy, byrokracie a zbytečného papírování, některým také finanční úsporu. Po přihlášení budete komunikovat už pouze s finančním úřadem, a to jedinou pravidelnou platbou ve výši 5 469 Kč měsíčně. A máte vyřešenou daň z příjmů, důchodové i zdravotní pojištění. Nepodáváte už také žádná daňová přiznání ani přehledy pojistného,“ vypočítává výhody paušální daně ministryně financí Alena Schillerová. Využít paušální daň je možné již pro zdaňovací období roku 2021.

Maximalistický odhad Ministerstva financí byl přes 100 tisíc živnostníků, kteří splní podmínky paušální daně a bude pro ně atraktivní se k ní přihlásit. „Aktuálně očekáváme, že letos paušální daň využijí spíše řádově desítky tisíc živnostníků a k výraznějším nárůstům přihlášených bude docházet postupně v následujících letech po odeznění pandemie. Hlavními důvody jsou navýšení slevy na poplatníka o 3 tisíce korun, zdlouhavý legislativní proces a tím zkrácení doby pro přihlášení a především ekonomické dopady pandemie na živnostníky, kteří se mohou obávat o pokračování jejich živnosti v příštím roce,“ uvádí Alena Schillerová.

Přestože k přihlášení do paušálního režimu zbývá již jen několik dní, mnozí živnostníci stále zvažují, zda pro ně bude paušální daň v letošním roce výhodná. Jiní již oznámení finančnímu úřadu podali a řeší další kroky. Níže uvádíme 12 nejčastějších otázek a odpovědí, které byste měli jako žadatelé o paušální daň vědět:

1) Jaké jsou vlastně kompletní podmínky pro vstup do paušálního režimu?

Paušální daň je určena pro OSVČ evidované u příslušné okresní správy a zdravotní pojišťovny, které nejsou v úpadku, nejsou zákonnými ani dobrovolnými plátci DPH (ani nejsou k této dani registrovány), nejsou společníky veřejné obchodní společnosti (v.o.s.) ani komplementáři komanditní společnosti (k.s.). Současně vám nesmí plynout žádné příjmy ze závislé činnosti s výjimkou příjmů zdaňovaných srážkovou daní. Vaše příjmy z podnikání pak nesmí ročně přesáhnout částku 1 milion Kč.

2) Stále váhám, zda se mi paušální daň pro tento rok finančně vyplatí.

Paušální daň ročně znamená celkový odvod ve výši 65 628 Kč. Po vstupu do paušálního režimu již ale nemůžete uplatňovat žádné odčitatelné položky, slevy na dani, ani daňová zvýhodnění. Na druhou stranu s paušální daní ušetříte nemalé finanční prostředky i za účetní služby a mnoha živnostníkům přinese i větší jistotu v podobě budoucího starobního důchodu. Pokud se chcete přesvědčit, že se vám paušální daň skutečně vyplatí, zkuste daňovou kalkulačku Ministerstva financí.

3) Nevím si rady s vyplněním oznámení o vstupu. Jak zjistím své Evidenční číslo pojištěnce?

Poplatník, který má přidělené rodné číslo, Evidenční číslo pojištěnce (EČP) nevyplňuje. Tato položka je určena poplatníkům (cizincům), kteří rodné číslo nemají.

4) Doručil jsem oznámení o vstupu do paušálního režimu, dostanu potvrzení?

Finanční úřad oznámení o vstupu do paušálního režimu nepotvrzuje ani neschvaluje. Podáním oznámení tedy poplatník na svoji zodpovědnost potvrzuje splnění zákonných podmínek. Po podání oznámení o vstupu tedy můžete nastavit své pravidelné měsíční zálohy ve výši 5 469 Kč a přerušit placení záloh na sociální a zdravotní pojištění. Nic dalšího už řešit nemusíte, finanční úřad to s vaší zdravotní pojišťovnou a správou sociálního zabezpečení vyřídí za vás.

5) Dostanu od finančního úřadu instrukce, jak nastavit paušální zálohy?

Měsíční zálohy jsou ze zákona splatné vždy k 20. dni daného měsíce. Výjimkou je lednová záloha v roce 2021, kterou je možné zaplatit až do 22. února. Daň je možné platit pravidelně každý měsíc například nastavením trvalého příkazu, anebo si ji předplatit na několik měsíců či dokonce na celý rok dopředu.

6) Na jaký účet se paušální zálohy budou hradit?

Paušální zálohy jsou placeny na účet jednotlivých finančních úřadů s předčíslím bankovního účtu 2866, číslem matriky finančního úřadu a kódem banky 0710 (kód ČNB). Variabilní symbol odpovídá kmenové části DIČ, která je tvořena obecným identifikátorem. U fyzické osoby je obecným identifikátorem rodné číslo.

7) Nemůže se stát, že po mě budou zdravotní pojišťovna a správa sociálního zabezpečení požadovat i nadále zálohy?

Systém vyrovnání mezi Finanční správou, ČSSZ a VZP (a prostřednictvím VZP i s ostatními zdravotními pojišťovnami) je zajištěn. Rozhodně tedy není na místě obava, že by po vás správa sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovna požadovala cokoliv dalšího. Pro přeposílání částek je od 1. ledna 2021 otevřen v ČNB pro každý finanční úřad převodový účet, ze kterého budou vždy jednou měsíčně po 20. dni daného měsíce zasílány souhrnné částky na centrální účet ČSSZ a zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění u VZP.

8) Co když si chci i v paušálním režimu platit dobrovolné nemocenské pojištění? Nebo si platit více na důchodové pojištění?

V paušální dani dobrovolné nemocenské pojištění obsaženo není. Platit si ho však nad rámec povinných paušálních záloh samozřejmě můžete stejně jako dosud. Stejně tak si můžete odvádět i vyšší důchodové pojištění, přestože je částka důchodového pojištění v paušální dani obsažena nejvíce a odpovídá minimálnímu příspěvku navýšenému o 15 %. Kompetentní institucí pro správu nemocenského i důchodového pojištění zůstává i nadále příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. V případě, že zahajujete samostatnou činnost po 1. lednu 2021, můžete k přihlášení se k nemocenskému pojištění využít také přímo oznámení o vstupu do paušálního režimu.

9) Co v praxi čeká živnostníka v paušálním režimu, který přesáhne roční limit příjmů ve výši 1 milion Kč?

Pokud živnostník během roku přesáhne stanovený limit příjmů z podnikání ve výši 1 milion Kč, musí tuto skutečnost do 15 dnů oznámit finančnímu úřadu a být připraven podat standardní cestou daňové přiznání a přehledy pojistného. Za tímto účelem doporučujeme živnostníkům vést si i nadále alespoň základní evidenci příjmů.

10) Co když vstoupím do paušálního režimu, nebudu podávat daňové přiznání a budu chtít v budoucnu žádat o hypotéku?

Daňové přiznání není z hlediska regulace při poskytování půjčky vyžadováno a jeho předložení může být naopak i velmi zavádějící, protože nijak nevypovídá o vyměřené dani. Předpokládáme, že banky využijí u poplatníků v paušálním režimu daně jiný způsob, jak ověřit bonitu žadatele, a to např. výpis z obratů na bankovním účtu. Reálně to navíc bude téma až roku 2022, kdy poplatníci v paušálním režimu nepodají svá první daňová přiznání.

11) Co když se dostanu do dlouhodobé pracovní neschopnosti?

V takovém případě je z pohledu poplatníka v paušálním režimu rozumné přerušit svou živnost. Při ukončení či jen přerušení samostatně výdělečné činnosti přestanete být v paušálním režimu ke konci daného měsíce a v dalších měsících již paušální zálohy platit nemusí. Pokud poplatník v témže roce opět zahájí činnost a vstoupí do paušálního režimu, výsledná částka paušální daně za daný rok bude snížena úměrně tomuto přerušení.

12) Co když mám vedle příjmů z podnikání také příjmy z nájmu?

Příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy (dle § 8 – 10) nevstupují do limitu ročních příjmů z podnikání ve výši 1 milion Kč pro účely vstupu do paušálního režimu. Nejsou-li ale tyto příjmy daněny srážkou, nesmí v daném roce přesáhnout limit 15 tisíc Kč. Překročení tohoto limitu v daném roce není důvodem pro ukončení paušálního režimu, ale budete muset tyto příjmy uvést v daňovém přiznání a vyčíslit daň a podat přehledy příjmů ČSSZ a zdravotní pojišťovně. Zaplacené paušální zálohy přitom budou započítány na daň a veřejná pojistná.

(Zdroj: Ministerstvo financí ČR, www.mfcr.cz, 2021.)