Expertní příspěvky číslo 2/2021 přístupné předplatitelům

Datum vydání: 29. 4. 2021 Autor: Redakce portálu DAUČ

Odvolací řízení ve věci zajišťovacích příkazů ve správní a soudní praxi – Připravovaný nový zákon o účetnictví – Nezdanitelná část základu daně z titulu zaplacených úroků z úvěru na bydlení ve světle rozsudků NSS – Změny v AML oblasti

Příspěvky jsou k dispozici pro předplatitele licence DAUČ EXPERT. Další články na odborná témata naleznete na stránce OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY, kde si vše můžete pohodlně filtrovat a vyhledávat dle vašich potřeb.


Cílem článku Michaela Feldeka s názvem Odvolací řízení ve věci zajišťovacích příkazů ve správní a soudní praxi je především představit praxi správních orgánů v odvolacím řízení proti zajišťovacím příkazům. Druhým aspektem je možnost účinného uplatnění konkrétních námitek zpochybňujících zákonnost zajišťovacích příkazů v odvolacím řízení a případně v navazujícím řízení soudním. V článku popsaná problematika se totiž stává předmětem sporu opakovaně, přičemž Nejvyšší správní soud v nedávné době přijal závěry, které dle názoru autora představují významné vodítko pro rozřešení těchto sporů. Posledním diskutovaným aspektem je pak postup správních orgánů v případě zrušení rozhodnutí o odvolání proti zajišťovacím příkazům soudem. Pojítkem mezi těmito dílčími tématy je pak především lhůta pro rozhodnutí o odvolání proti zajišťovacím příkazům, která významně ovlivňuje podobu celého odvolacího řízení.

Již delší dobu se v účetní a daňové profesi hovoří o potřebě nového, moderního zákona o účetnictví. Ustavující schůze pracovní skupiny ke koncepci nové účetní legislativy se konala již 25. 1. 2017. V říjnu 2020 potom padl další zásadní milník – vláda schválila návrh věcného záměru nového zákona o účetnictví. Ačkoliv nový zákon o účetnictví je stále ještě vzdálený, je vhodné sledovat a postupně se seznamovat se změnami a novinkami, které lze očekávat. V příspěvku Ladislava Čížka nazvaném Připravovaný nový zákon o účetnictví jsou shrnuty zásadní změny a novinky, které lze v novém zákonu o účetnictví očekávat a též možné (přetrvávající) nedostatky připravovaného nového zákona. I s ohledem na skutečnost, že řada témat ještě nemá své definitivní řešení, je text článku psán s mírným nadhledem. Jeho obsah by proto neměl být vnímán jako čistá interpretace faktů, ale spíše jako podnět k diskusi v odborné veřejnosti a shrnutí současného stavu očekávané nové účetní legislativy.

Příspěvek nazvaný Uplatňování nezdanitelné části úroky z úvěru ve světle rozsudků Nejvyššího správního soudu autorky Moniky Sušánkové se zabývá uplatněním nezdanitelné části základu daně z titulu zaplacených úroků z úvěru poskytnutého na výstavbu či koupi objektu k rekreaci užívaného k trvalému bydlení, které Finanční správa konzistentně a předvídatelně celá léta poplatníkům nezohledňuje. Podle názoru Nejvyššího správního soudu prezentovaného v rozsudcích čj. 1 Afs 453/2020-27 a čj. 1 Afs 133/2019-34, je (bez ohledu na taxativní výčet bytových potřeb v zákoně o daních z příjmů nebo používané termíny upravené stavebními předpisy) u těchto staveb rozhodující skutečností právě užívání stavby k trvalému bydlení. Autorka upozorňuje na ustálenou správní praxi trvající již více než 20 let, kterou nyní Nejvyšší správní soud zpochybnil, i na problémy z výkladu Nejvyššího správního soudu plynoucí.

V rámci oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nabývají v roce 2021 účinnosti tři relevantní zákony, konkrétně zákon č. 527/2020 Sb. (transpoziční novela), zákon č. 49/2020 Sb. (zákon o bank ID) a zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů. Tyto zákony přináší celou řadu změn, které se dotýkají povinných osob a které budou muset tyto osoby v rámci svých činností reflektovat. Článek Ondřeje Poupěte s názvem Změny v AML oblasti se pak týká základních institutů zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, resp. změn, které v souvislosti s uvedenými novelami tyto instituty doznaly. Jedná se především o změny ve vymezení povinných osob, a to zejména u osob zabývajících se ekonomickým poradenstvím, změny v procesu identifikace klienta, kontroly klienta, hodnocení rizik a systému vnitřních zásad.

Ivo Šulc se ve svém příspěvku nazvaném Soudy stále rozhodují podle (dnes již) neplatných zákonů (dokončení) zaměřuje na dosavadní výklad pojmu „výroba“ vybraných výrobků pro potřeby aplikace zákona o spotřebních daních tak, jak jej reprodukují v dnešní době soudy. V dokončení svého článku se autor dále zabývá novelizací zákona o spotřebních daních, kterou přinesl zejména zákon č. 217/2005 Sb. a který nově definoval význam pojmu „výroba“ pro účely zákona o spotřebních daních s účinností od 1. 7. 2005. Doplněn bude i přehled judikátů, které se opírají o výklad pojmu „výroba“ podle starého zákona o spotřebních daních, i když se souzená kauza vztahovala již ke zdaňovacím obdobím po 1. 7. 2005.


V rubrice Judikatura českých soudů se Milan Podhrázký zaměřuje na Stanovení daně za použití pomůcek, Úrok z neoprávněného jednání správce daně a Výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti.

Judikatury Soudního dvora Evropské unie vybírá Jan Rambousek oblast Poskytnutí vozidla zaměstnanci, Nákup nemovitosti v dražbě, Autorská díla a DPH a Prodej pozemku, na kterém bylo právo stavby.

Aktuálně