Stravenkový paušál z pohledu daně z příjmů u jednatele

Datum vydání: 17. 5. 2021 Autor: Rödl & Partner Praha

Příspěvek na stravování je bezpochyby jeden z nejoblíbenějších a v praxi nejčastěji se vyskytujících benefitů. Od ledna 2021 byla vedle stravenek nově zavedena i možnost poskytovat zaměstnancům příspěvky na stravování v peněžní formě, takzvaný stravenkový paušál.

V případě zaměstnanců je situace z pohledu daně z příjmů poměrně jasná, ale jak je to s tímto benefitem u jednatelů a dalších členů volených orgánů obchodních společností?

V souladu s § 6 odst. 1 písm. c) z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) je odměna člena orgánu právnické osoby, tedy i jednatele, považována za příjem ze závislé činnosti. Pro účely daně z příjmů je tedy jednatel postavený na úroveň zaměstnance a může tedy uplatnit stejné zvýhodnění jako běžní zaměstnanci. V případě příspěvku na stravování to znamená, že v souladu s § 6 odst. 9 písm. b) ZDP bude na straně jednatele osvobozena od daně z příjmu:

  • hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo
  • peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Na straně společnosti se pak jedná o daňově uznatelný náklad v případě, že se jedná o výdaj podle § 24 odst. 2 písm. j) ZDP na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložený na:

  • provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin

nebo

  • peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin

Zároveň je nutné splnit podmínku, aby přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvala alespoň 3 hodiny.

Na základě výše uvedeného je možné uzavřít, že nepeněžní příspěvky na stravování (stravenky) jsou na straně jednatele bez dalšího osvobozeny od zdanění, zatímco v případě peněžitého příspěvku (stravenkový paušál) je nutné navíc ještě dodržet podmínku existence směny. Na straně společnosti se pak jedná o daňově uznatelný náklad, pokud je splněna podmínka existence směny a zároveň je možné prokázat, že jednatel byl přítomen v práci alespoň 3 hodiny během stanovené směny.

Pojem směna je nutné hledat v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), konkrétně v § 78, kde je uvedeno, že pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku je směnou část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. V praxi může tato podmínka existence směny přinášet v případě jednatelů (resp. členů volených orgánu obecně) celou řadu komplikací a může být jen obtížně splnitelná anebo vůbec. Smlouva o výkonu funkce se totiž neřídí zákoníkem práce, ale je upravena v § 59 a následujících zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (ZOK)  a jednatel tedy nemá povinně stanoven rozvrh směn jako běžný zaměstnanec. Doporučujeme tedy danou situaci vždy řešit individuálně s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem každého případu.    

Ing. Martin Zeman, daňový poradce, Associate Partner

Zdroj: Newsletter Česká republika, Rödl & partner Consulting, s.r.o., www.roedl.com/cz

Aktuálně