Pro futuro: Bankomaty, růst cen nemovitostí a zdanění kultury

Datum vydání: 23. 8. 2021 Autor: Soukop, Jiří

Jaká bude role bankomatů v platebním styku, co čekat od dalšího vývoje růstu cen nemovitostí a jak je u nás zdaněna kultura?

Během probíhající letní sezóny jsem se zaměřil na tyto samostatné jevy, nechci říct leckdy až paranormální, které kolem nás probíhají a které by bylo vhodné okomentovat, a pokusit se racionálně nastínit jejich budoucí vývoj.

 

Bankomaty

Trendem posledních let, a covidová pandemie tento jenom umocnila, jsou nepochybně bezhotovostní a v rámci nich pak zejména bezkontaktní platby. Nástup plateb prostřednictvím payWave karet, mobilů, chytrých hodinek, až pro mnohé extrémním způsobem přes implantáty, se zdá být zcela razantní a nezastavitelný. Už jen občas se objevují podnikatelé, kteří přijímají pouze hotovost. V souvislosti s tímto trendem se potom nabízí otázka, jak se bude udržovat síť bankomatů umožňujících výběr hotovosti. Upřímně, na tuto myšlenku mne přivedlo několik článků[1] s téměř nostalgickým nádechem publikovaných v červnu tohoto roku popisujících odstranění poslední telefonní budky v obci Hlubyně na Příbramsku. K tomu je třeba uvést, že stát provoz těchto zařízení dotoval. Příjmy bank mimo jiné z bezhotovostních plateb a jakási společenská odpovědnost by mohly alespoň některé z nich motivovat tuto službu páteřně zachovat. Úbytek klasických bankomatů lze v následujícím období očekávat a možné je i to, že za dvacet let budeme s podobnou nostalgií mávat poslednímu takovému přístroji.

 

Nemovitosti

O fenoménu růstu cen nemovitostí slyšíme takřka denně. Důvodů je poměrně hodně, ovšem nejpodstatnější představuje nepochybně investiční boom na realitním trhu. Astronomické ceny však s ohledem na následnou nižší rentabilitu nájmů vyhnaly menší investory mimo velká města a v současnosti zažívají nájezdy kupujících oblasti s nižší cenovou hladinou, a to zejména v severních Čechách, na severní Moravě a zajisté jsou v hledáčku investorů další lokální trhy. Výnosy v těchto oblastech se mohou dostat i na hodnotu 10 % p.a. Nedávno mne pod reklamou na jeden developerský projekt v Praze zaujal komentář s povzdechem, že před deseti lety si dotyčný mohl koupit byt 3+kk, nyní si však může pořídit „přespávací ubikaci 1+kk za 4–5 milionů Kč“. Negativním efektem popsané situace může být bohužel snížení dostupnosti vlastnického bydlení, na které jsme si za posledních třicet let poměrně zvykli. Oproti západním zemím představuje poměr vlastnického a nájemního bydlení u nás anomálii, na druhou stranu vzhledem k vývoji do roku 1989 je to poměrně logické. Enormní množství schválených hypoték a jejich výše napovídá, že lze do jisté míry i přes snahu o eliminaci rizik (doposud formou doporučení, nyní nově formou možných opatření ČNB[2]) očekávat, že ne všichni klienti bank budou (z různých důvodů) schopni dostát své povinnosti splácet. Důležité je, aby takových případů bylo co nejméně. Snížení cen nemovitostí nelze dále s ohledem na růst mezd a cen materiálu, vysoké úspory domácností a malý podíl obecních bytů v žádném případě v nejbližších letech očekávat.

 

Kultura

Konečně mě pak zaujalo možná trochu opomíjené téma zdanění kultury, která v důsledku pandemie Covid-19 v posledním roce velmi trpěla. V České republice nejnižší sazba DPH činí 10 %. Ač je v této sazbě daně mimo jiné i kultura, pak vláda do této sazby rovněž v nedávném období „stáhla“ i točené pivo, naopak základní potraviny se nachází v první snížené sazbě DPH ve výši 15 %. Dávalo by z mého pohledu smysl, kdyby vstupné na kulturu bylo zdaněno méně, naopak alkohol (bez výjimky) by měl být zdaněn standardně základní sazbou DPH. Německý spolkový finanční dvůr v nedávné době rozhodl[3], že vystoupení DJů v klubech je hudba, a tudíž by i vstupné mělo spadat do snížené sazby DPH, která však – považme v Německu – činí 7 % a stejné zatížení DPH se u našich západních sousedů týká i základních potravin. Nabízí se tedy otázka, i s ohledem na provázanost našich ekonomik, zda by taková forma zdanění (v rovině DPH) neměla být zvolena v budoucím období i u nás.

 

[1] Srov. např. https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/technologie/odstraneni-posledni-telefonni-budky-v-cesku_2106171837_kuc.

[2] Srov. § 45a a násl. zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění od 1. 8. 2021.

[3] Bundesfinanzhof (BFH) mit Urteil vom 10.06.2020 (V R 16/17).

Aktuálně