Expertní příspěvky číslo 4/2021 přístupné předplatitelům

Datum vydání: 24. 8. 2021 Autor: Redakce portálu DAUČ

Aktuální problematické okruhy související s podvody na DPH – Výhody a nevýhody znovuzavedení samostatného základu daně – Změny spojené s transpozicí V. AML směrnice v oblasti skutečných majitelů

Příspěvky jsou k dispozici pro předplatitele licence DAUČ EXPERT. Další články na odborná témata naleznete na stránce OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY, kde si vše můžete pohodlně filtrovat a vyhledávat dle vašich potřeb.

Příspěvek s názvem Podvod na DPH – aktuální problematické okruhy má za cíl přiblížit několik v praxi se opakujících výkladových problémů v oblasti podvodů na dani z přidané hodnoty. Autoři článku Tomáš Rozehnal a David Švancara se na základě rozboru několika rozsudků Nejvyššího správního soudu věnují problematice daňového podvodu z pohledu předmětu plnění a jeho souvislostí s nárokovaným odpočtem daně, vyčíslení daňového úniku a také skutečnosti, zda se takto vyčíslená daň musí v případě prokázání vědomosti o podvodu rovnat odepíranému nároku na odpočet daně. Rozebrána jsou také úskalí úhrady daňového úniku a dopad této úhrady na samotný podvod na dani z přidané hodnoty.

Zdanění příjmů fyzických osob je od roku 2021 počítáno velmi odlišným způsobem. Základ daně zaměstnanců opět zahrnuje pouze jejich hrubé příjmy. Byly zavedeny dvě daňové sazby – první sazba daně 15 % na příjmy do 48násobku průměrné mzdy a druhá sazba daně ve výši 23 % na příjmy převyšující tento limit. Zároveň byl pro fyzické osoby znovu zaveden samostatný základ daně, který lze využít pro zdanění vybraných kapitálových příjmů plynoucích fyzickým osobám ze zahraničí, např. zahraniční dividendy či zahraniční úrokové příjmy. Lenka Nováková a Daniela Králová se ve svém článku nazvaném Zamezení dvojího zdanění v případě znovuzavedení progresivního zdanění, aneb komu se tedy vyplatí samostatný základ daně? věnují výhodám a nevýhodám vyplývajícím z využití samostatného základu daně a vlivu znovuzavedení progresivního zdanění na zamezení dvojího zdanění metodou vynětí s progresí.

Dne 1. června 2021 nabyl účinnosti zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, a s ním související změny řady dalších předpisů vyvolané tzv. V. AML směrnicí, které nastupují s půlročním zpožděním oproti zbylým transponovaným změnám právní úpravy praní špinavých peněz a financování terorismu. Transpozicí této směrnice dochází ke změně právní úpravy skutečných majitelů v českém právním řádu. To s sebou přináší rozdíly v definici tohoto pojmu, zavedení kontrolních postupů a soukromoprávních a veřejnoprávních sankčních prvků a také úpravu přístupu do evidence skutečných majitelů včetně zveřejnění vybraných údajů. Ondřej Poupě ve svém příspěvku s názvem Změny v AML oblasti – skuteční majitelé uvádí nejzásadnější změny spojené s transpozicí směrnice v oblasti skutečných majitelů.

Jak již autorky Libuše Müllerová a Hoang Dieu Hoa zmínily v závěru první části svého článku, který byl zveřejněn v minulém čísle expertních příspěvků, daňové úniky jsou celosvětový problém, který snižuje příjmy státních pokladen jednotlivých zemí o miliony až miliardy korun ročně. Pro minimalizování těchto škod byla zavedena různá opatření, některá na úrovni státu, některá na úrovni mezinárodní. Existují i nástroje, které může využít samotná společnost, má-li podezření na finanční podvody. A právě vybraným opatřením proti účetním a daňovým podvodům se blíže věnuje druhá část příspěvku s názvem Daňové podvody v souvislosti s účetnictvím – dokončení.

 

V rubrice judikatura českých soudů se Milan Podhrázký zaměřuje na Povinnosti správce daně při registraci plátce DPH, Elektronickou evidenci tržeb (žádost o autentizační údaje) a Spotřební daň (odběratel tabákových nálepek).

judikatury Soudního dvora Evropské unie vybírá Jan Rambousek Elektronickou evidenci tržeb (žádost o autentizační údaje), Přeshraniční tankovací karty, Odepření nároku na odpočet z důvodu zapojení do podvodného řetězce a Take away, nebo restaurační činnost.

Aktuálně