Kdo musí být příjemcem daru a jaké další podmínky musí být splněny, aby bylo možné poskytnutý dar uplatnit u dárce jako položku odčitatelnou od základu daně z příjmů?

Snížení základu daně z příjmů

Ze strany Ministerstva financí či Finanční správy nebyla vydána žádná oficiální zpráva, která by upravovala zvláštní režim poskytnutí darů v souvislosti s touto mimořádnou událostí. Je proto třeba vycházet z příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů upravujících dary. Dle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP nelze obecně dar považovat za daňově uznatelný výdaj. V souladu s ustanovením § 20 odst. 8 ZDP (resp. § 15 odst. 1 téhož zákona, poskytuje-li dar fyzická osoba) lze však o hodnotu poskytnuté-ho daru (bezúplatného plnění) snížit základ daně, a to v případě, že je toto plnění poskytnuto:

• obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území ČR či právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek dle zákona o veřejných sbírkách, je-li plnění poskytnuto na taxativně vymezené účely, mezi které patří mj. účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární či charitativní
• fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR na taxativně vymezené účely

V § 20 odst. 8 ZDP je uvedeno, že obdobně se po-stupuje i u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území Evropské unie. Dle historického názoru zástupců Ministerstva financí však tento vymezený účel platí pouze v případě, kdy obdarovaným je právnická, nikoli fyzická osoba.

Hodnota bezúplatného plnění poskytnutého právnickou osobou musí činit alespoň 2 000 Kč a v úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % základu daně upraveného dle § 34 ZDP. Pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022 platí výjimka, kdy lze v úhrnu odečíst až 30 % základu daně sníženého dle § 34 ZDP. Tento odpočet nemohou uplatnit veřejné prospěšní poplatníci.

V úhrnu lze odečíst až 30 % upraveného základu daně.

Další možností, jak zohlednit výdaje vynaložené na pomoc v souvislosti s touto mimořádnou událostí, je jejich uplatnění jako daňově uznatelného nákladu v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP. Za daňově uznatelné jsou považovány výdaje vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom. Může se jednat o poskytnutí materiálu nebo také služeb. Obchodní korporace tak může například poskytnout své zaměstnance na pomoc při odstraňování následků tornáda a mzdy těchto zaměstnanců budou dle výše uvedeného ustanovení daňovým nákladem. Takto uplatněné výdaje již nelze zohlednit jako položku odčitatelnou od základu daně.

Prokázání daru

Poskytnutá bezúplatná plnění je třeba pro účely jejich uplatnění jako položky odčitatelné od základu daně z příjmů řádně prokázat. Dle pokynu GFŘ D-22 v komentáři k § 20 odst. 8 ZDP musí poskytovatel prokázat bezúplatná plnění dokladem, ze kterého bude patrné, kdo je příjemcem plnění, jaká je jeho hodnota, předmět, datum plnění a účel, na který bylo plnění poskytnuto. V ideálním případě by plnění mělo být podloženo podepsanou darovací smlouvou.

V souvislosti s touto mimořádnou událostí však může být obtížné zajistit podpis darovací smlouvy, například v případě, kdy obec, na jejíž obnovu se dotyčný rozhodne přispět, v důsledku tornáda nemá funkční obecní úřad. Jak potvrzuje Finanční správa na svém webu, správce daně může uznat poskytnutí daru i bez potvrzení konečného příjemce, respektive podepsané darovací smlouvy. Postačí doložit, že finanční prostředky byly poukázány na transparentní účet, respektive bankovní účet na pomoc lidem v zasažených oblastech zřízený k účelu veřejné sbírky, která je zaevidována v centrální evidenci veřejných sbírek vedené Ministerstvem vnitra. Účelem, pro který byl transparentní účet zřízen, by přitom měla být výlučně pomoc při odstraňování následků tornáda. Toto lze doložit například příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky nebo výpisem telefonního operátora o poskytnutí dárcovské SMS/DMS. K doložení napl nění podmínek pro uplatnění daru lze využít také e-mailové komunikace například s danou obcí, v níž bude potvrzeno, že na příslušný transparentní účet byly k určitému datu odeslány peněžní prostředky v dané výši za účelem odstraňování následků tornáda.

Správce daně může v některých případech uznat poskytnutí daru i bez darovací smlouvy.

Je třeba zdůraznit, že jde o mimořádnou událost, která může být spojena s důkazní nouzí. Přesto primárním důkazním prostředkem, který je třeba mít k dispozici pro účely snížení základu daně z příjmů o hodnotu poskytnutého daru, zůstává darovací smlouva uzavřená mezi poskytovatelem a příjemcem daru.

Ing. Josef Krátký, daňový poradce, Senior Associate

Zdroj: Newsletter Česká republika, Rödl & partner Consulting, s.r.o., www.roedl.com/cz