214/17.12.07 - Výklad některých pojmů v zákonech o energetických daních
JUDr. Ing
Martin
Kopecký,
daňový poradce, č. osvědčení 3826
Úvod
S účinností od 1. ledna 2008 je zákonem č. 261/2007
Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (ZSVR), do české daňové soustavy zavedeny tzv.
energetické daně jako další druh nepřímých daní. V zákonné úpravě těchto daní byly použity termíny,
které se zatím v daňových zákonem nevyskytovaly. Cílem tohoto příspěvku je vyjasnit správnou
interpretaci vybraných pojmů pro účely energetických daní.
1. Metalurgické procesy
Podle § 8 odst. 1 písm. e) části čtyřicáté páté
ZSVR je od daně osvobozen plyn určený k použití,
nabízený k prodeji nebo použitý v metalurgických procesech. Podle § 8 odst. 1 písm. e) části
čtyřicáté šesté ZSVR jsou od daně osvobozena pevná
paliva určená k použití, nabízená k prodeji nebo použitá v metalurgických procesech. Podle § 8 odst.
2 písm. e) části čtyřicáté sedmé ZSVR je od daně
osvobozena elektřina určená k použití nebo použitá při metalurgických procesech.
Pro účely všech energetických daní obsahuje
ZSVR totožnou definici metalurgických procesů, která
je shodná s definicí metalurgických procesů obsaženou i v novele
zákona o spotřebních daních. Metalurgickými procesy se
pro účely ZSVR rozumí procesy tepelného zpracování rud
a jejich koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti a výroba kovů uvedená v klasifikaci
NACE pod kódem DJ 27 „výroba základních kovů a hutních výrobků“.
Podle ZSVR se pro účely
ZSVR klasifikací NACE rozumí odvětvová klasifikace
ekonomických činností uvedená v nařízení Rady (EHS) č. 3037/90, ve znění nařízení Komise (ES) č.
29/2002 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství.
Důvodová zpráva k ZSVR důvody pro osvobození
ani bližší vymezení metalurgických procesů pro účely osvobození od daně neobsahuje.
Směrnice EU
Zavedením energetických daní se do českého práva implementují příslušné směrnice EU,
zejména směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů
Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny.
Podle čl. 22 preambule směrnice energetické produkty by měly v zásadě podléhat právnímu
rámci Společenství, pokud se používají jako palivo (heating fuel) nebo pohonná hmota (motor fuel). V
této souvislosti vyplývá z povahy a logiky daňového systému, že je v oblasti působnosti rámcových
předpisů Společenství vyloučeno dvojí použití energetických produktů, použití energetických produktů
k jiným účelům než jako palivo nebo pohonná hmota, jakož i mineralogické postupy. Obdobně by se mělo
zacházet s elektřinou používanou podobným způsobem.