159/13.12.06 - DPH režim u asistenčních služeb poskytovaných plátcem daně

Cílem tohoto příspěvku je sjednotit aplikaci DPH u tak zvaných asistenčních služeb a služeb souvisejících, resp. přijmout závěry, zda níže popsané služby spadají do pojišťovacích činností ve smyslu § 55 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen „zákon o DPH“) či nikoliv.

Pojem asistenční služby zahrnuje v praxi široký okruh různých služeb poskytovaných plátci na různých úrovních ekonomického řetězce. Tento termín je standardně používán např. pojišťovnami či jinými subjekty, které se zavazují na základě předchozí úhrady sjednané částky zajistit svému klientovi v případě havárie či jiných událostí krytých uzavřenou smlouvou pomoc v odpovídajícím sjednaném rozsahu.

Asistenční služby jsou poskytovány osobám, které se dostanou do nesnází na cestách, při pobytu mimo domov nebo při pobytu mimo trvalé bydliště, a spočívají v závazku poskytnout na základě předchozí úhrady pojistného okamžitě dostupnou pomoc osobě oprávněné podle asistenční dohody, jestliže se tato osoba dostane do nesnází v důsledku nahodilé události. Tato pomoc může zejména spočívat ve věcném plnění, poskytnutém popřípadě pomocí zaměstnanců a vybavení poskytovatele či prostřednictvím externích subdodavatelů.

Tento termín je však zcela běžně používán i na „nižších“ úrovních zajišťování těchto služeb výše zmíněnými subdodavateli. Pro účely tohoto příspěvku jsou níže řešeny daňové dopady na obou úrovních.