485/14.12.16 Aplikace § 9 odst. 3) zákona
č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Ing.
Tomáš
Brandejs,
daňový poradce, č. osv. 3191
Olga
Holubová,
daňový poradce, č. osv. 367
Cílem příspěvku je vyjasnit a sjednotit výklad ustanovení
§ 9 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z
přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2016 (dále jen
„zákon o DPH“). V praxi se ukazuje, že při
poskytování služeb osobám, které vykonávají současně jak činnost, která je předmětem daně, tak i
činnost, která předmětem DPH ve smyslu § 2 zákona o
DPH není (dále též jen „osoby s dvojím statusem“), vznikají nejasnosti ohledně správné
aplikace tohoto ustanovení. Tyto nejasnosti pravděpodobně vznikají proto, že
§ 9 odst. 1 zákona o DPH není z jazykového pohledu
zcela identický s textem článku 44 Směrnice
Rady 2006/112/ES (dále jen „EU DPH
Směrnice“).
Cílem příspěvku není vyjasnit, jak postupovat při zjišťování statusu zákazníků, tj. zda
jsou osobami uskutečňujícími pouze ekonomickou činnost, nebo zda uskutečňují výhradně činnost, která
není předmětem daně, nebo jsou osobou s dvojím statusem. Cílem tohoto příspěvku je vyjasnit aplikaci
pravidel pro stanovení místa plnění u služeb tehdy, kdy je zřejmé, že zák