Legislativní změny v průběhu roku 2018

Pokud budeme změny probírat chronologicky, první za pozornost určitě stojí nález Ústavního soudu ČR vyhlášený ve Sbírce zákonů pod č. 8/2018 Sb., který se týkal návrhu na zrušení zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o EET“). Jedná se o nález sp. zn. Pl. ÚS 26/16 ze dne 12. 12. 2017. Tímto nálezem došlo ke zrušení etap, které měly naběhnout od 1. 3. a od 1. 6. 2018, o spuštění těchto etap bude muset být rozhodnuto na základě novely zákona o EET. Další změnou je, že od 1. 3. 2018 byla zrušena povinnost evidovat tržby provedené kartou. Současně k tomuto uveďme, že související novela zákona o EET je v současné době projednávána jako sněmovní tisk č. 205 a dosud prošla pouze prvním čtením.

V průběhu měsíce června došlo k novelizaci daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „daňový řád“), a to zákonem č. 94/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Návrh zákona byl předložen především s ohledem na povinnost transpozice Směrnice DAC 5. Nová úprava má zajistit, aby správci daně byly zpřístupněny údaje podle článku 13 směrnice AML (Opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti). Tento článek se týká hloubkové kontroly klienta, tato je implementována v rámci AML zákona jako identifikace klienta a zároveň i částečně jako kontrola klienta. V případě nového § 57a je tedy explicitně stanoveno, že povinné osoby podle AML zákona jsou povinny na vyžádání správce daně poskytnout údaje získané při provádění identifikace a částečně kontroly klienta dle AML zákona. Dále bude § 57a daňového řádu transpozicí článku 40 směrnice AML. Zde bude založena pravomoc správce daně vyžadovat po povinných osobách dle AML zákona jak údaje o nastavení způsobu získávání údajů, tak poskytnutí nosičů těchto údajů (zejména písemnosti, resp. „dokumenty“ z pohledu Směrnice DAC 5). Určité omezení z poskytování těchto údajů je stanoveno pro advokáty, notáře, daňové poradce, soudní exekutory a auditory, a to z důvodu charakteru těchto profesí.

Kromě výše uvedeného promítnutí Směrnice DAC 5 dochází k přeformulování stávajícího ustanovení § 57 odst. 3 daňového řádu, které explicitně upravuje průlom do mlčenlivosti poskytovatelů platebních služeb ve vztahu ke správci daně, a to výčtem konkrétních okruhů údajů, které jsou poskytovatelé platebních služeb povinni správci daně na žádost poskytnout. Dle důvodové zprávy se jedná zejména o terminologické změny.

Účinnost této novely nastala 5. 6. 2018.

Pod č. 102/2018 Sb. bylo zveřejněno nařízení vlády o vymezení nepodnikatelské sféry pro účely stanovení platové základny. Nepodnikatelskou sférou pro účely zjišťování a zveřejňování průměrné nominální měsíční mzdy se od referenčního roku 2017 rozumí okruh zpravodajských jednotek majících některou z právních forem uvedených v příloze k tomuto nařízení. V tuto chvíli ale není úplně jasné, zda to přinese nějaké další, zejména statistické, povinnosti, nebo zda bude statistický úřad vycházet z již poskytnutých informací, které získá z jiných šetření.

Vyhláškou č. 127/2018 Sb. byla novelizována vyhláška č. 419/2013 Sb., k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí. Jedná se o vyhlášku, která stanoví postup určení směrné hodnoty jako jednoho z možných atributů pro stanovení základu daně z nemovitých věcí. Změny jsou poměrně rozsáhlé, ovšem je potřeba připomenout, že směrnou hodnotu vypočte správce daně na základě informací, které poplatník uvede v daňovém přiznání, rozhodující význam tak má tato novelizace pro správce daně a pro metodiku výpočtu směrné hodnoty.

Další právní předpis, na který bych chtěl upozornit, je vyhláška č. 134/2018 Sb., o stanovení formátu a struktury datové zprávy, jejímž prostřednictvím sportovní organizace a žadatelé o podporu zapisují údaje do rejstříku, který slouží k vedení údajů o sportovních organizacích, sportovcích, trenérech a sportovních zařízeních. Tato vyhláška upravuje formát a strukturu datových zpráv, jejichž prostřednictvím sportovní organizace žádající o podporu ze státního rozpočtu a žadatel o podporu ze státního rozpočtu podle zákona zapisuje údaje do rejstříku.

Vyhláškou č. 160/2018 Sb. byla novelizována vyhláška č. 282/2016 Sb., o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, a to od 1. 9. 2018. Tato změna opět o něco zmírnila podmínky a pravidla prodeje a nabídky ve školních bufetech a kantýnách.

Dále vyšly pod č. 161/2018 Sb. a 162/2018 Sb. dvě vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které do značné míry souvisí se změnou financování školství, jedná se o vyhlášku o předkládání údajů o předpokládaných počtech pedagogických pracovníků a jejich platovém zařazení a vyhlášku, kterou se mění vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení.

Vyhláškou č. 163/2018 Sb. se mění vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, která je určena pro střediska volného času, školní kluby a školní družiny. Změna nabývá účinnosti k 1. 9. 2018 a změn je celkem dost, ­novela má 34 bodů.

Jako zákon č. 170/2018 Sb. byl zveřejněn zákon o distribuci pojištění a zajištění, který má zajistit větší ochranu klientům pojišťoven. Podle Ministerstva financí ČR (dále také „MF ČR“) je cílem nové právní úpravy zvýšit kvalitu tuzemských pojišťovacích služeb, zajistit účinnější ochranu spotřebitele a sblížit pojetí regulace tohoto odvětví s ostatními sektory finančního trhu v ČR. Zákon nabývá účinnosti 1. 12. 2018. Účinnější ochranu spotřebitele nový zákon zakládá především posílením odpovědnosti pojišťoven a pojišťovacích zprostředkovatelů za kvalitu jejich distribuční sítě. Rozšiřují se dále dohledové a sankční pravomoci České národní banky, tak aby bylo možné plnění zákonných povinnosti oproti současnosti účinněji vymáhat.

V průběhu měsíce září bylo zveřejněno sdělení ČNB o úpravě základních úrokových sazeb, které mají dopad na celou řadu ekonomických skutečností (např. úroky z prodlení v daňovém řízení, úroky z prodlení spojených s uplatněním pohledávky atd.), výše základní diskontní sazby činí 0,5 %, a to s účinností od 27. 9. 2018.

Dále bylo pod č. 213/2018 Sb. zveřejněno nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2019 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2019 a o zvý­šení důchodů v roce 2019. Jedná se tedy o významný právní předpis mající vliv na dopad výše důchodů v roce 2019.

Poměrně důležitou změnu z pohledu praxe přineslo sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“), kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, bylo zveřejněno pod č. 236/2018 Sb. V souladu s tímto ­sdělením se od 1. 1. 2019 částka rozhodná pro účast zaměst­nanců na nemocenském pojištění zvyšuje z 2 500 Kč na 3 000 Kč. To má dopad do celé řady skutečností, nejenom tedy, že do částky 3 000 Kč se nebude odvádět sociální, a v některých případech ani zdravotní pojištění, ale mělo by to mít dopad i do zdanění srážkovou daní podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Zatím to ale vypadá, že tyto úpravy se budou rozcházet, protože v § 6 odst. 4 ZDP je „natvrdo“ uvedena částka 2 500 Kč a novelizace se do konce roku realizovat určitě nestihne.

To tedy znamená, že od roku 2019 by mělo tedy platit, že v případě dohody o provedení práce nebude odváděno pojištění do částky 10 000 Kč, ale v případě dohody o pracovní činnosti a dalších zaměstnaneckých vztahů bude bez pojištění částka do 3 000 Kč, nikoliv do 2 500 Kč, jako tomu je do konce roku 2018.

Dalším sdělením MPSV, a to 237/2018 Sb., dochází také ke zvýšení redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2019 pro účely nemocenského pojištění. Jedná se o částky významné pro výpočet a zjištění dávek nemocenského pojištění, ale má dopad i do výpočtu náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, kterou vyplácí zaměstnavatel po dobu prvních 14 dnů nemoci.

Dále bychom se krátce věnovali některým zajímavým materiálům zveřejněným Finanční správou ČR a Mi­ni­ster­stvem financí ČR.

Finanční správa zveřejnila na počátku roku materiál týkající se zdanění příjmů z internetových platforem, tedy zejména Uber jako příjmy z přepravy osob, nebo Airbnb nebo Booking jako příjmy z ubytování. Součástí je zejména ujištění, že i tyto příjmy podléhají zdanění, na straně fyzických osob zejména jako součást příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, nicméně nejsou vyloučeny ani možnosti zdanění podle § 9 ZDP jako příjmy z nájmu nebo ostatní příjmy podle § 10 ZDP. Na straně právnických osob půjde vždy o zdanitelné příjmy. K oběma případům, tedy jak přepravním službám, tak ubytování, vydalo Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) velmi podrobné informace na: http://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/Info-uber, http://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/Posouzeni-povinnosti-poskytovatelu-ubytovani.

Na stránkách Finanční správy byly zveřejněny informace ke zpracování osobních údajů subjektů orgány Finanční správy, v zásadě GFŘ uvedlo, že změna legislativy v oblasti ochrany osobních údajů si nevyžádala zásadní změny v postupech, kterými Finanční správa zpracovává osobní údaje subjektů. Z platnosti nové právní úpravy ochrany osobních údajů od 25. 5. 2018 nevyplývají subjektům vůči orgánům Finanční správy ČR žádné další povinnosti nad rámec stavu před tímto datem.

Zveřejněno bylo také sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti v souvislosti s GDPR (nová právní úprava na ochranu osobních údajů). V materiálu bylo vysvětleno, že pokud nějaký právní předpis členského státu či EU požaduje, aby subjekt osobní údaje zpracovával, resp. aby prováděl určitou činnost, pro kterou je zpracování osobních údajů nezbytné, aplikuje se na takové zpracování osobních údajů právní titul plnění právní povinnosti. Z pohledu plátce daně to potom znamená, že tedy plátce daně ze závislé činnosti pro účely zdanění příjmů poplatníka může v rozsahu, jak požaduje ZDP, zpracovávat osobní údaje, a to bez souhlasu subjektu údajů (tj. poplatníka – zaměstnance). Plátce daně jako správce osobních údajů je ale povinen přijmout taková technická, organizační a jiná potřebná opatření, aby byly získané osobní údaje dostatečně zabezpečeny před případným zneužitím. Současně platí, že plátce daň odvádí pod vlastní majetkovou odpovědností, proto je logické, že si musí zajistit důkazní prostředky pro prokázání výpočtu daně ze závislé činnosti, což prakticky znamená udělat si fotokopie příslušných dokladů, které následně uchovává jako důkazní prostředek. Někdy ale tyto dokumenty obsahují i údaje navíc, které již nejsou pro výpočet daně, proto při pořizování fotokopií GFŘ doporučuje údaje nerozhodné pro daňové posouzení zakrýt nebo si vyžádat souhlas subjektu (zaměstnance) se zpracováním jeho osobních údajů.

Na stránkách MF ČR byly zveřejněny nové odpovědi na otázky k tématům místních a správních poplatků, materiál lze nalézt pod odkazem https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/dane/mistni-spravni-a-soudni-poplatky/odpovedi-na-dotazy/2018.

Dále MF ČR zveřejnilo materiál Přehled platných právních předpisů a standardů v oblasti účetnictví podnikatelů a neziskového sektoru, je k dispozici pod odkazem https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/ucetnictvi-a-ucetnictvi-statu/ucetnictvi-podnikatelu-a-neziskoveho-sek/pravni-ramce. Nejedná se ale o žádné změny, pouze o přehled platných předpisů.

Další zajímavou informací je materiál Informace GFŘ k opravě základu daně dle § 42 odst. 1 písm. b) ZDPH u plnění vůči dlužníku, jehož úpadek je řešen reorga­nizací, který má zajistit jednotný postup plátců i správců daně v případě opravy základu daně u těchto pří­padů dlužníků. Materiál je k dispozici pod odkazem http://www.financnisprava.cz/cs/dane/novinky/2018/informace-gfr-k-oprave-zakladu-dane-dle-9349.

Na stránkách Finanční správy byly zveřejněny nové tiskopisy ke zdanění příjmů ze závislé činnosti, a to Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2018 a Prohlášení k dani na rok 2019. Současně bylo zveřejněno sdělení a nové tiskopisy pro vedení mzdové agendy v elektronické podobě – https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/informace-stanoviska-a-sdeleni/2018/2018-10-sdeleni-pro-platce-dane-ze-zavisle-cinnosti-9411.

K populární a v průběhu roku 2018 velmi oblíbené oblasti GDPR upozorněme, že ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo názornou metodiku pro malé a střední podnikatele, která by mohla být užitečná i pro jiné subjekty včetně neziskových. Je zveřejněna pod odkazem https://www.mpo.cz/cz/podnikani/ochrana-osobnich-udaju-gdpr/obecne-narizeni-o-ochrane-osobnich-udaju---gdpr--228672/.

Závěrem ještě upozorněme na některé zajímavé Koordinační výbory projednané mezi GFŘ a Komorou daňových poradců ČR. Nejdříve se zastavme u příspěvku č. 520/02.05.18 – Daňový režim cestovních náhrad a ostatních příjmů fyzické osoby obdržených v souvislosti s bezplatným výkonem funkce člena orgánu právnické osoby. Předmětem příspěvku je stanovení daňového režimu cestovních náhrad a ostatních příjmů fyzické osoby obdržených v souvislosti s bezplatným výkonem funkce člena orgánu právnické osoby.

Jedná se o situace, kdy fyzická osoba vykonává pro právnickou osobu činnost jako člen jejího orgánu, přičemž tato fyzická osoba buď s právnickou osobou nemá uzavřenu smlouvu o výkonu funkce člena orgánu, nebo je tato smlouva uzavřena a ve smlouvě není stanovena žádná odměna, popř. je zde stanoveno, že výkon funkce je bezúplatný. Jedná se tedy o případy, které mohou přímo souviset např. se spolky, či jinými neziskovými subjekty, kdy členové orgánů těchto právnických osob vykonávají činnosti bezplatně, ale jsou jim poskytovány cestovní náhrady. Jedná se v praxi o celkem běžnou situaci zejména např. u malých spolků s výrazným podílem zainteresovanosti členů do činnosti spolku.

V rámci jednání byl přijat souhlasný závěr, že i v případě, kdy fyzická osoba vykonává funkci člena orgánu právnické osoby bezplatně (tzn. bez odměny), uplatní se u příjmů uvedených v § 6 odst. 7 ZDP vyloučení ze zdanění a u příjmů uvedených v § 6 odst. 9 ZDP osvobození od daně. Fyzická osoba vykonávající funkci člena orgánu právnické osoby nemusí za tuto činnost pobírat odměnu, a přesto má jako zaměstnanec ve smyslu § 6 odst. 2 ZDP nárok v souvislosti s výkonem této funkce na vynětí příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů podle § 6 odst. 7 ZDP a na osvobození příjmů podle § 6 odst. 9 ZDP.

Dále upozorněme na příspěvek Nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru, cílem příspěvku bylo ilustrativní vymezení „zboží a služeb zdravotního, léčebného hygienického a obdobného charakteru poskytovaných zdravotnickými zařízeními a zdravotnických prostředků na lékařský předpis“ v souladu s úpravou § 6 odst. 9 písm. d bodu 1 ZDP jako příjmu osvobozeného od daně na straně zaměstnance. V rámci příspěvku byl potvrzen závěr, že ZDP pojem zdravotnické zařízení nedefinuje, proto je nutné vycházet ze zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s touto úpravou se jedná o zařízení registrované v registru zdravotnických zařízení. Dle názoru GFŘ je toto hlavní důvod provedené úpravy v § 6 odst. 9 písm. d) bodu 1 zákona o daních z příjmů – tzn. nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel zdravotních služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je, jak uvádí předkladatel v příspěvku, registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. Jak uvedlo GFŘ, poskytování těchto zaměstnaneckých výhod uvedených v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, je cíleno na posílení zdraví zaměstnanců (příp. jejich rodinných příslušníků), snížení pracovní neschopnosti zaměstnanců a tím i zvýšení produktivity práce.

Dalším zajímavým příspěvek je příspěvek „Nepeněžní plnění pro účely poskytování zaměstnaneckých benefitů ve světle nového zákona o platebním styku“. Řada příjmů je na straně zaměstnanců osvobozena od daně z příjmů fyzických osob z podmínky, že jsou poskytovány formou nepeněžního plnění, v této souvislosti tak vzniká otázka, jak posoudit nepeněžní charakter těchto příjmů ve smyslu zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, který nabyl účinnosti dne 13. 1. 2018 a zavedl novou definici elektronických peněz. Vzniká tak otázka, jak posuzovat zejména elektronické stravenky a poukázky, které by mohly být považovány za elektronické peníze a jimi provedená úhrada potom za peněžní plnění.

K tomu GFŘ uvedlo, že není rozhodující, zda se jedná o poskytnutí stravenek nebo poukázek v papírové či elektronické podobě. Vždy však platí, že musí být dodrženy všechny zákonem stanovené podmínky pro případné osvobození, ovšem samotné prokázání splnění zákonných podmínek daných v ZDP je plně na straně zaměstnavatele, nikoliv společnosti, která tuto službu nabízí. Závěrem bylo konstatováno, že pro zaměstnavatele jsou podmínky stejné jako před nabytím účinnosti zákona o platebním styku.

Závěrem doplňme, že příspěvky z jednání Koordinačního výboru jsou pravidelně zveřejňovány na stránkách Finanční správy (http://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp), a nepochybně se jedná o velmi užitečné výkladové materiály.