Zdravotní pojištění - zvýšení minimální mzdy a některé další změny

Vydáno: 18 minut čtení

S účinností od 1. ledna 2017 se zvyšuje minimální mzda na 11 000 Kč, proto vycházejí zaměstnavatelé při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného po datu 1.1.2017 z této nové částky.

Zdravotní pojištění - zvýšení minimální mzdy a některé další změny
Ing.
Antonín
Daněk
Odvod pojistného v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ, platný pro zaměstnance, patří ve zdravotním pojištění mezi nejproblémovější oblasti. K nejčastějším chybám dochází v případech, když si zaměstnavatel neuvědomí, že musí odvést pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu za situace, kdy zúčtovaný hrubý příjem částky minima 11 000 Kč nedosahuje. Nesprávně se provádí výpočet výše pojistného i tehdy, když má být dodržena pouze poměrná část minimálního vyměřovacího základu. A dalším pochybením bývá doměřování pojistného do vyměřovacího základu 11 000 Kč v případech, kdy je naopak tímto vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem. Chybným postupem zaměstnavatele tak na jedné straně dochází ke vzniku nedoplatku na pojistném včetně penále, na druhé straně pak eviduje zdravotní pojišťovna u zaměstnavatele přeplatek na pojistném. Zaměstnavatel by měl (především ve svém vlastním zájmu) postupovat tak, aby bylo pojistné na zdravotní pojištění odvedeno přesně podle zákona.
 
Pouze jedno zaměstnání
Relativně jednodušší je pro zaměstnavatele situace, kdy má jeho zaměstnanec jediné zaměstnání. Má-li takový zaměstnanec v případě zaměstnání trvajícího po celý kalendářní měsíc příjem nižší než 11 000 Kč, musí zaměstnavatel tuto situaci odpovědně vyhodnotit, a pokud bude odvádět pojistné ze skutečného příjmu (tedy bez dopočtu do 11 000 Kč), musí mít tento svůj postup řádně podložen. Aby mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnance pojistné z nižšího příjmu, než je aktuálně platné zákonné minimum, musí mít k dispozici a kontrolnímu orgánu na požádání předložit některý z těchto dokladů resp. dokumentů:
1)
veškeré příjmy započitatelné do vyměřovacího základu zaměstnance u téhož zaměstnavatele v příslušném kalendářním měsíci (například příjem na základě pracovní smlouvy ve výši 8 000 Kč a příjem na základě dohody o pracovní činnosti ve výši 5 000 Kč). Pro účely minima se sčítají všechny příjmy ze závislé činnosti zakládající povinnost placení pojistného na zdravotním pojištění, ať už u jednoho zaměstnavatele, nebo u více zaměstnavatelů. Protože se každý typově odlišný pracovněprávní vztah posuzuje samostatně, nelze pro daný účel započí