Odpočet daně v poměrné výši

Vydáno: 20 minut čtení

V následujícím příspěvku bych se chtěl věnovat problematice odpočtu daně v poměrné výši, což je oblast, která se u neziskových subjektů vyskytuje velmi často. Současně se jedná o problematiku, která v praxi způsobuje řadu nejasností a problémů, zejména z důvodu, podle mého názoru ne zcela povedené právní úpravy, která v praxi nedává dostatečně jasný způsob stanovení tohoto odpočtu.

Odpočet daně v poměrné výši
Ing.
Zdeněk
Moravek
 
Zákonná úprava
Na úvod zrekapitulujme, že z ustanovení § 72 odst. 6 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen "ZDPH"), vyplývá, že použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně, tuto skutečnost ZDPH dále označuje jako odpočet daně v částečné výši. Příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se stanoví postupem podle § 75 nebo 76 ZDPH. Úprava § 75 ZDPH upravuje případ, kdy plátce použije přijaté zdanitelné plnění jak v rámci svých ekonomických činností, tak pro účely s nimi nesouvisejícími, v takovém případě má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro své ekonomické činnosti.
Úprava § 76 ZDPH upravuje případ, kdy plátce použije přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně uvedená v § 72 odst. 1 ZDPH, tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku i mimo tuzemsko,
s výjimkou plnění uvedených v § 72 odst. 1 písm. d) ZDPH. V takovém případě má plátce nárok na odpočet daně pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně. Cílem článku je tedy zaměřit se na problematiku odpočtu v poměrné výši, tedy úpravu § 75 ZDPH.
Jak tedy vyplývá z