Seznámení se s podklady
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský
Daňové spory, a. s.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2016 sp. zn.
4 Afs 108/2016,
www.nssoud.cz
K předpisům:
–
§ 115 odst. 2
Krajskému soudu ovšem lze přisvědčit, že prvoinstanční správce daně měl v obnoveném
prvoinstančním řízení povinnost umožnit žalobci vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Ke splnění této
povinnosti nepostačuje, že správce daně byl toliko pasivně ochoten zpřístupnit spisovou dokumentaci,
pokud by o to žalobce požádal. Žalobci totiž nemůže být bez součinnosti se správcem daně známo, kdy
správce daně do spisové dokumentace doplnil nové důkazy a kdy se chystá rozhodnout ve věci samé.
Pokud by tak byl žalobce odkázán toliko na vlastní pokračování aktivitu a přitom se chtěl vyjádřit
ke všem podkladům rozhodnutí, musel by do spisové dokumentace nahlížet prakticky nepřetržitě, což
pochopitelně není možné. Podle čl. 38 odst.
2 Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným
důkazům, přičemž Ústavní soud například v nálezu ze dne 29. 10. 2002, sp. zn.
II. ÚS 232/02, nebo v nálezu ze dne 7. 1. 2004,
sp. zn. II. ÚS 173/01, uvedené pravidlo výslovně
vztáhnul i na daňové řízení. Žalobce tedy byl oprávněn vyjádřit se ke všem prováděným důkazům a
správce daně měl podle § 6 odst. 2 daňového řádu povinnost umožnit mu realizovat toto právo a
poskytnout mu k tomu přiměřené poučení. Z toho podle Nejvyššího správního soudu vyplývá, že správce
daně měl upozornit žalobce, že již shromáždil všechny podklady.
Na tomto místě řešil Nejvyšší správní soud povinnost správce daně seznámit daňový subjekt
se zjištěnými podklady rozhodnutí. Obecně platí, že daňový subjekt musí mít v řízení faktickou
možnost seznámit se s důkazními prostředky. V prvním stupni mu toto zajišťuje projednávání výsledku
kontrolního zjištění, v němž by měly být veškeré důkazní prostředky zmíněny. To tak, aby daňový
subjekt sám zvážil potřebu se s nimi seznámit při nahlížení do spisu. V řízeních o (mimo)řádném
opravném či dozorčím prostředku je však situace jiná. Tady by nemělo nastat, že se o existenci
důkazních prostředků daňový subjekt dozví až z finálního rozhodnutí. Je tak povinností správce dane
před vydáním finálního rozhodnutí vyvinout součinnost a daňový subjekt o nových zjištěních
informovat (srov. § 115 odst. 2 DŘ). Tato součinnost má daňovému subjektu umožnit na „novoty“
v řízení reagovat. To např. tak, aby ten zvážil svou cestu do spisu.