Subjektivní a objektivní lhůty ve zdravotním pojištění

Subjekty činné v oblasti zdravotního pojištění mají četné povinnosti, stanovené platnou právní úpravou, zejména pak zákonem České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění“) a č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“), oba ve znění pozdějších předpisů. Porušení některé z vyjmenovaných povinností zakládá nárok zdravotní pojišťovny na uložení sankčního postihu ve formě pokuty. Na rozdíl od plošně povinného vyměřování penále za opožděné úhrady nebo neplacení pojistného (záloh na pojistné) je možnost uložení pokuty povahy, to znamená, že zdravotní pojišťovna pokutu za porušení zákonných povinností uložit může, ale také nemusí. Vždy bude záležet na charakteru a rozsahu provinění příslušného subjektu – plátce – včetně případného dopadu do finanční (příjmové) stránky systému. Pokud by například zaměstnavatel v zákonné osmidenní lhůtě neoznámil nárok na zařazení zaměstnance do kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát, přičemž by mu byla tato skutečnost známa (například by nesdělil informaci o přiznání některého z důchodů), vznikla by zdravotní pojišťovně reálná finanční újma, kterou by si tato mohla, třeba částečně, kompenzovat právě formou uložení přiměřené pokuty.

Aby mohla zdravotní pojišťovna takový postih uplatnit, musí takto učinit v rámci právní úpravou stanovené subjektivní a objektivní lhůty. Pokud by zdravotní pojišťovna některou z těchto lhůt nedodržela, lze reálně očekávat námitku plátce v odvolání proti vydanému rozhodnutí, kterou by musel Rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny akceptovat a plátci v jeho odvolání tak vyhovět.

Subjektivní lhůtou rozumíme lhůtu, která začíná běžet od okamžiku, kdy se daný subjekt dozvěděl o určité právní skutečnosti. Protikladem a zároveň součástí jednoty celého procesu je lhůta objektivní, která začíná běžet od okamžiku, kdy k určité právní skutečnosti došlo. V podmínkách zdravotního pojištění můžeme definovat u subjektivní lhůty například datum, kdy se zdravotní pojišťovna dozvěděla o nesplnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem podle § 10 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a u objektivní lhůty pak bude konkretizováno datum, kdy k porušení této zákonné povinnosti došlo. Jinými slovy, aby mohla zdravotní pojišťovna uplatnit sankční postih za porušení například citovaného ustanovení § 10 zákona o veřejném zdravotním pojištění, musí takto učinit do dvou let ode dne, kdy nesplnění oznamovací povinnosti zjistila, a zároveň do pěti let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.

Zákon č. 298/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 298/2011“), novelizoval s účinností od 1.12.2011 v oblasti lhůt oba základní zákony zdravotního pojištění.

Nabytím účinnosti změny zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění platí, že od 1.12.2011 lze pokutu uložit do 2 let ode dne, kdy se zdravotní pojišťovna dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti (do konce listopadu 2011 takto musela zdravotní pojišťovna učinit ve lhůtě do jednoho roku), nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo. Podle § 26 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění lze uložit pokutu za nesplnění nebo porušení ustanovení § 22 odst. 3 písm. a) a b), § 24 odst. 2 a 3, § 25 a § 28 věty druhé tohoto zákona, kdy se jedná například o nepředložení dokladů ke kontrole nebo nepodání Přehledu zaměstnavatelem či osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ). V tomto případě došlo k prodloužení subjektivní lhůty na 2 roky, objektivní pětiletá lhůta se nezměnila.

Změnou § 44 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění lze pokutu za nesplnění oznamovací povinnosti uložit do 2 let ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však do 5 let od doby, kdy měla být oznamovací povinnost splněna. Do 30.11.2011 činila subjektivní lhůta 1 rok a objektivní lhůta 3 roky.

V přechodném ustanovení zákona č. 298/2011 Sb. je uvedeno, že pokud právo předepsat a vymáhat dlužné pojistné vzniklo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle § 16 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. To znamená, že pokud právo předepsat a následně vymáhat pohledávky vzniklo ještě v době před nabytím účinnosti přijaté změny, platí v těchto případech – tedy do 30.11.2011 – pětiletá promlčecí doba. Na pohledávky vniklé po datu 1.12.2011 se však již vztahuje desetiletá promlčecí doba, čímž zdravotní pojišťovny dostaly podstatně větší časový prostor k vyměření a následnému vymožení svých pohledávek.

V případě OSVČ může zdravotní pojišťovna uložit pokutu především za:

Pojištěnec, který je OSVČ, je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze tuto zákonnou povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být OSVČ uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty, takže její maximální výše může činit 20 000 Kč (viz § 44 zákona č. 48/1997 Sb.).

Dle § 24 odst. 1 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění je OSVČ povinna při plnění oznamovací povinnosti sdělit své jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo. Dále je povinna sdělit své obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného nebo jeho záloh. Tyto údaje je OSVČ povinna doložit.

Ve smyslu § 24 odst. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění byla OSVČ povinna předložit ve stanovené lhůtě (tj. v roce 2016 do 2. 5., v případě, kdy zpracovává daňové přiznání daňový poradce pak do 1. 8.) všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v předcházejícím roce pojištěna, Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné. Povinnost podat Přehled o příjmech a výdajích příslušné zdravotní pojišťovně do 8. 4. následujícího roku má OSVČ i v případě, kdy není povinna podle zvláštního právního předpisu daňové přiznání podávat.

Změní-li se dodatečně údaje uváděné na Přehledu, jsou OSVČ povinny ohlásit změny do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděly, a případné dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděly. K tomuto účelu vyplní tyto osoby Opravný přehled.

Zdravotní pojišťovna může zaměstnavateli jako hromadnému plátci pojistného uložit pokutu zejména za:

Jedná se o pravidelnou měsíční povinnost zaměstnavatele, který předává za každý kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce každé zdravotní pojišťovně, jejichž pojištěnce zaměstnává, formulář Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele. Tento Přehled obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, celkovou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny a počet zaměstnanců, na které se údaje vztahují. Zaměstnavatelé jsou dále povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého pojištěnce. Všechny výše uvedené skutečnosti jsou zaměstnavatelé povinni doložit.

Zaměstnavatel musí nejpozději ve lhůtě do 8 dnů provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání (zahájení práce) a ukončení zaměstnání ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění, přičemž specificky se postupuje u dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce. Další povinností zaměstnavatele je oznámit změnu zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud zaměstnanec zaměstnavateli tuto skutečnost sdělil. Oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil. Jestliže zaměstnavatel v důsledku neoznámení, popřípadě opožděného oznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem provádí odvody pojistného ve prospěch jiné zdravotní pojišťovny než té, u které je zaměstnanec aktuálně pojištěn, vyčíslí zdravotní pojišťovna, které mělo být pojistné správně odváděno, dlužné pojistné a vyměří penále. S účinností od 1.5.1995 může zaměstnavatel zdravotní pojišťovnou takto vyměřené penále po zaměstnanci (a to i po bývalém zaměstnanci) vymáhat.

Povinností zaměstnavatele je rovněž informovat zdravotní pojišťovnu o skutečnostech rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné (například přiznání nebo odejmutí důchodu, zahájení studia, nástup ženy na mateřskou dovolenou nebo osoby na rodičovskou dovolenou apod.) za předpokladu, že zaměstnanec svému zaměstnavateli tuto skutečnost sdělil. Tuto oznamovací povinnost má zaměstnavatel i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.

V této souvislosti je nutno podotknout, že o oznamovaných skutečnostech si zaměstnavatel musí vést patřičnou evidenci a dokumentaci.

Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty, takže její maximální výše může činit 400 000 Kč (viz § 44 zákona o veřejném zdravotním pojištění).

Dle § 25 odst. 1 a 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění jsou zaměstnavatelé povinni při plnění své oznamovací povinnosti rovněž sdělit zdravotní pojišťovně obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného. Zaměstnavatelem může být samozřejmě i fyzická osoba. V tomto případě sděluje tato osoba zdravotní pojišťovně rovněž své jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. V této souvislosti je nutno připomenout, že zaměstnavatelé jsou povinni oznámit do 8 dnů změnu shora uvedených údajů (například změnu bankovního účtu, změnu sídla firmy) zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné. Dále jsou zaměstnavatelé povinni nahlásit zdravotní pojišťovně v téže lhůtě ukončení své činnosti, zrušení organizace, nebo její vstup do likvidace.

Dle § 45 odst. 4 zákona o veřejném pojištění jsou zaměstnavatelé povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech. Zaměstnavatel tyto kopie zasílá za uplynulý kalendářní měsíc najednou, vždy však nejpozději do pátého dne následujícího měsíce.

V souladu s § 22 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění jsou kontrolní pracovníci zdravotní pojišťovny oprávněni provádět u jednotlivých zaměstnavatelů kontroly placení pojistného na zdravotní pojištění. Zaměstnavatelé jsou pak povinni předložit na vyžádání potřebné účetní a jiné doklady, jež jsou rozhodné pro správné stanovení vyměřovacího základu a placení pojistného. Jedná se především o přehledné rekapitulace výplatních listin, mzdové listy jednotlivých pracovníků a výpisy z běžného účtu vztahující se k platbám pojistného na zdravotní pojištění. Zaměstnavatel je současně povinen podat k těmto písemnostem ústní či písemné vysvětlení, pokud mají kontrolní pracovníci pochybnosti o správnosti, úplnosti a pravdivosti těchto dokladů. Plátce pojistného rovněž nesmí zatajovat doklady, které má k dispozici, nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí.

Pro úplnost je třeba doplnit, že uloženou pokutou není v žádném případě dotčen nárok zdravotní pojišťovny na případný zjištěný nedoplatek pojistného včetně penále.

Pokud plátce poruší zákonnou povinnost a zdravotní pojišťovna následně uplatní sankční postih ve formě pokuty, může plátce podat odvolání do platebního výměru, a to ve lhůtě do 15 dnů od jeho doručení k odvolací instanci – Rozhodčímu orgánu. Odvolání se podává prostřednictvím zdravotní pojišťovny, která platební výměr vydala. Proti uložené pokutě bude plátce nejspíše namítat, že:

O podaném odvolání rozhoduje Rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny ve stanovených lhůtách. Lhůta pro rozhodnutí počíná běžet dnem, kdy odvolací orgán spis obdrží. Je-li napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, Rozhodčí orgán:

Proti rozhodnutí Rozhodčího orgánu zdravotní pojišťovny jako orgánu II. stupně nelze podat odvolání. Rozhodnutí nabývá právní moci dnem oznámení (doručení) plátci.