Veřejná obchodní společnost je obchodní korporací typu osobní společnosti upravené v § 95 až 117 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Podle ustanovení § 2 odst. 1 uvedeného zákona lze osobní společnost založit jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy vlastního majetku.
Veřejná obchodní společnost z právního, účetního a daňového pohledu
Ing.
Jiří
Vychopeň
Podle § 95 zákona o obchodních korporacích je veřejná obchodní společnost společností alespoň dvou osob (společníků), které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Společníky veřejné obchodní společnosti mohou být fyzické i právnické osoby. V případě, kdy je společníkem právnická osoba, vykonává společnická práva a povinnosti jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba.
Veřejná obchodní společnost se zakládá společenskou smlouvou, která musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy společníků, avšak nemusí mít podobu notářského zápisu (společenská smlouva v případě veřejné obchodní společnosti nevyžaduje formu veřejné listiny). Společenská smlouva je základním dokumentem veřejné obchodní společnosti, ze kterého vyplývají práva, povinnosti a vzájemné poměry společníků. Kromě náležitostí zakladatelského právního jednání podle § 123 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, musí společenská smlouva při založení veřejné obchodní společnosti obsahovat také:
a)
firmu společnosti,
b)
předmět podnikání společnosti nebo údaj, že byla založena za účelem správy vlastního majetku, a
c)
určení společníků uvedením jména nebo jmen a příjmení (v případě právnické osoby názvu) a bydliště nebo sídla.
Právní úprava veřejné obchodní společnosti nevyžaduje vytvoření základního kapitálu a společníci nemají zákonem stanovenou povinnost vkladu do společnosti. Ve společenské smlouvě však může být i společníkovi veřejné obchodní společnosti uložena vkladová povinnost, včetně stanovení výše vkladu společníka, lhůty pro splnění vkladové povinnosti a způsobu splnění vkladové povinnosti. Pokud je vkladová povinnost společníka vymezena ve společenské smlouvě pouze výší vkladu společníka, bez určení lhůty, způsobu a rozsahu jejího splnění, splní ji společník v penězích bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti. Při plnění peněžitého vkladu se v případě veřejné obchodní společnosti nepoužije § 23 zákona o obchodních korporacích, podle kterého se peněžitý vklad do kapitálových společností splácí na zvláštní účet u banky, který zřídí správce vkladu.
Na rozdíl od kapitálových společností může v případě veřejné obchodní společnosti společenská smlouva připustit za určených podmínek a se souhlasem všech společníků splnění vkladové povinnosti společníka také provedením nebo prováděním práce nebo poskytnutím nebo poskytováním služby. Podle § 103 odst. 1 zákona o obchodních korporacích musí v takovém případě společenská smlouva obsahovat i ocenění prováděné práce nebo poskytované služby nebo způsob ocenění.
Pokud je společník povinen pro veřejnou obchodní společnost provádět práci nebo jí poskytovat služby, aniž tím plní svou vkladovou povinnost, náleží mu podle § 103 odst. 2 zákona o obchodních korporacích podíl na zisku ve výši odpovídající ocenění provedených prací nebo poskytnutých služeb, ledaže společenská smlouva stanoví jiný způsob vypořádání.
Podle § 99 zákona o obchodních korporacích lze v případě veřejné obchodní společnosti změnit společenskou smlouvu pouze dohodou všech společníků; přitom ale platí, že má-li být změnou společenské smlouvy zasahováno do práv společníků, je třeba ke změně souhlasu těch společníků, do jejichž práv se zasahuje.
Veřejná obchodní společnost vzniká zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Do obchodního rejstříku se veřejná obchodní společnost zapisuje pod svou firmou, která obsahuje označení „veřejná obchodní společnost“, které může být nahrazeno zkratkou „veř. obch. spol.“ nebo „v. o. s.“. V případě, že firma veřejné obchodní společnosti obsahuje jméno alespoň jednoho ze společníků (k tomu je třeba souhlasu společníka), může být použito označení „a spol.“.
Z § 44 odst. 1 zákona o obchodních korporacích vyplývá, že nejvyšším orgánem ve veřejné obchodní společnosti jsou všichni společníci. Podle § 105 zákona o obchodních korporacích ale platí, že k rozhodování ve všech věcech veřejné obchodní společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak.
Podle § 99 odst. 3 zákona o obchodních korporacích má každý společník jeden hlas, ledaže společenská smlouva určí jinak.
Podle § 107 zákona o obchodních korporacích může každý společník (popř. jeho zástupce) nahlížet do všech dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje.
Z § 44 odst. 4 zákona o obchodních korporacích vyplývá, že statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti je každý její společník. Podle § 106 odst. 1 zákona o obchodních korporacích ale platí, že statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti jsou všichni společníci, kteří splňují požadavky stanovené v § 46 tohoto zákona.
Pokud společník při zařizování záležitosti společnosti vynaloží účelně své vlastní prostředky, má podle § 104 zákona o obchodních korporacích právo na náhradu vynaložených výdajů včetně obvyklého úroku z vynaložených výdajů. Podle § 1802 občanského zákoníku se v tomto případě obvyklým úrokem rozumí obvyklý úrok požadovaný za úvěry, které v místě bydliště nebo sídla společníka poskytují banky.
Podle § 109 odst. 1 zákona o obchodních korporacích nesmí společník veřejné obchodní společnosti bez svolení všech ostatních společníků podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Podle uvedeného ustanovení společník nesmí být ani členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu jiné obchodní
korporace
s obdobným předmětem podnikání, ledaže se jedná o koncern.Podle § 109 odst. 2 zákona o obchodních korporacích může ale společenská smlouva zákaz konkurence upravit odlišně.
Z § 32 odst. 1 zákona o obchodních korporacích vyplývá, že v případě veřejné obchodní společnosti může mít každý společník pouze jeden podíl v téže společnosti (podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí). Podle § 97 odst. 2 zákona o obchodních korporacích jsou v případě veřejné obchodní společnosti podíly společníků stejné, pokud není ve společenské smlouvě dohodnuto jinak.
V § 116 zákona o obchodních korporacích je zakázán převod podílu společníka ve veřejné obchodní společnosti a podle § 43 odst. 1 zákona o obchodních korporacích podíl společníka veřejné obchodní společnosti nelze ani rozdělit.
Podle § 110 zákona o obchodních korporacích ale může společník do veřejné obchodní společnosti přistoupit nebo z ní vystoupit, a to změnou společenské smlouvy. Společník, který do veřejné obchodní společnosti přistoupil, ručí i za dluhy společnosti vzniklé před jeho přistoupením. Pokud přistoupivší společník z důvodu ručení uhradí dluh (část dluhu) společnosti, může po ostatních společnících požadovat poskytnutí plné náhrady za toto plnění včetně náhrady nákladů s tím spojených. Společník, který z veřejné obchodní společnosti vystoupil, ručí podle § 111 zákona o obchodních korporacích jen za ty dluhy společnosti, které vznikly před zánikem jeho účasti. Zároveň je stanoveno, že vystoupivší společník nemůže po společnosti požadovat vyplacení podílu ani rozdělení jmění mezi společníky.
Při zániku účasti společníka ve veřejné obchodní společnosti za jejího trvání vzniká společníkovi nebo jeho právnímu nástupci právo na vypořádání v podobě vypořádacího podílu podle § 36 zákona o obchodních korporacích.
V § 113 zákona o obchodních korporacích je stanoveno, kdy a z jakých důvodů se veřejná obchodní společnost zrušuje, například:
-
výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období,
-
rozhodnutím soudu o zrušení společnosti (z důležitých důvodů uvedených v § 115 odst. 1 zákona o obchodních korporacích může zrušení společnost navrhnout soudu společník),
-
smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští dědění podílu,
-
zánikem společníka právnické osoby, ledaže společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce.
Při zrušení veřejné obchodní společnosti s likvidací má každý společník právo na podíl na likvidačním zůstatku podle § 37 zákona o obchodních korporacích.
Veřejná obchodní společnost může být také účastníkem přeměn podle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, např. fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka. Podle § 16 uvedeného zákona musí přeměnu veřejné obchodní společnosti schválit všichni společníci, přičemž podpis každého společníka musí být úředně ověřen.
Podíl společníka veřejné obchodní společnosti na zisku nebo ztrátě společnosti a jeho dělení
Podle § 34 odst. 1 zákona o obchodních korporacích se podíl na zisku stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní
korporace
a lze jej rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak.Příklad 1
Podle společenské smlouvy může být část zisku veřejné obchodní společnosti za stanovených podmínek rozdělena i mezi zaměstnance společnosti, kteří nejsou společníky.
Podle § 34 odst. 2 zákona o obchodních korporacích je podíl na zisku v osobních společnostech splatný do 6 měsíců od konce účetního období, ledaže společenská smlouva určí jinak. O vyplacení podílu na zisku rozhoduje podle § 34 odst. 3 zákona o obchodních korporacích statutární orgán. V případě veřejné obchodní společnosti tedy o vyplacení podílu na zisku rozhodují všichni společníci, kteří jsou statutárním orgánem této společnosti podle § 106 odst. 1 zákona o obchodních korporacích.
Podle § 40 odst. 1 zákona o obchodních korporacích obecně platí, že obchodní
korporace
nesmí přistoupit k vyplácení podílů na zisku tehdy, pokud by si tím přivodila platební neschopnost (neboli insolvenci) nebo předlužení. Toto omezení výplaty podílů na zisku (tzv. test úpadku) se týká i záloh na výplatu podílů na zisku. Podle § 40 odst. 2 zákona o obchodních korporacích obecně platí, že zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace
má dostatek prostředků na rozdělení zisku.Nedodržení těchto zásad se podle § 34 odst. 3 zákona o obchodních korporacích posuzuje jako porušení povinnosti statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře, což v případě veřejné obchodní společnosti vede k vyvození negativních důsledků vůči těm společníkům, kteří s rozdělením zisku v rozporu se zákonem vyjádřili souhlas.
Podle § 112 odst. 1 zákona o obchodních korporacích se zisk nebo ztráta veřejné obchodní společnosti dělí mezi společníky rovným dílem. K tomuto základnímu pravidlu jsou ale ještě stanovena dvě speciální pravidla, a to:
-
V případě, že společníkovi byla ve společenské smlouvě stanovena vkladová povinnost, má podle § 112 odst. 2 zákona o obchodních korporacích tento společník právo na podíl na zisku ve výši 25% z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost. Pokud zisk společnosti nepostačuje k vyplacení této částky, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v nichž splnili svou vkladovou povinnost, a zbylý zisk se rozdělí mezi společníky podle odstavce 1, tj. rovným dílem.
-
Jestliže je společníkovi poskytován podíl na zisku podle § 103 odst. 2 zákona o obchodních korporacích (tj. v souvislosti s prováděním prací nebo poskytováním služeb pro společnost), použije se rozdělení zisku podle § 112 odst. 1 a 2 tohoto zákona jen na tu část zisku, která není použita na poskytnutí podílu na zisku podle § 103 odst. 2 tohoto zákona.
Podle § 112 odst. 4 zákona o obchodních korporacích se odstavce 1 až 3 použijí, nestanoví-li společenská smlouva jinak.
Veřejná obchodní společnost jako účetní jednotka a daňový subjekt
Veřejná obchodní společnost jako samostatná právnická osoba se sídlem na území České republiky je podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), účetní jednotkou, která je povinna vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku. Při vedení účetnictví se veřejná obchodní společnost řídí kromě uvedeného zákona těmito prováděcími účetními předpisy:
-
vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, jak vyplývá z pozdějších změn (dále jen „vyhláška č. 500/2002 Sb.“), a
-
Českými účetními standardy pro podnikatele č. 001 až 023.
Veřejná obchodní společnost vede účetnictví v průběhu jednotlivých účetních období stejným způsobem jako jiné obchodní
korporace
, ale na konci každého účetního období postupuje odlišně v tom, že podle bodu 2.2.4. Českého účetního standardu při uzavírání účetních knih zaúčtuje nárok na podíl na výsledku hospodaření společníků na příslušných účtech účtové skupiny 59 - Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů a účtové skupiny 36 - Závazky ke společníkům, popřípadě účtové skupiny 35 - Pohledávky za společníky podle povahy výsledku hospodaření, a dále veřejná obchodní společnost postupuje standardním způsobem podle bodů 2.2.1. a 2.2.2. tohoto účetního standardu s tím, že příslušný účet účtové skupiny 71 - Účet zisků a ztrát nebude vykazovat žádný zůstatek.Příklad 2
Účtování ve v. o. s.
I----------------------------------------------------------------I-----I-----I I Popis I MD I D I I----------------------------------------------------------------I-----I-----I I Výplata záloh na podíly na zisku společníkům v. o. s. I 355 I 211 I I----------------------------------------------------------------I-----I-----I I Rozdělení účetního zisku mezi společníky v. o. s. I 596 I 364 I I----------------------------------------------------------------I-----I-----I I Vyúčtování poskytnuté zálohy na podíly na zisku I 364 I 355 I I----------------------------------------------------------------I-----I-----I I Doplatek podílů na zisku společníkům v. o. s. I 364 I 211 I I----------------------------------------------------------------I-----I-----I I Rozdělení účetní ztráty mezi společníky v. o. s. I 354 I 596 I I----------------------------------------------------------------I-----I-----I I Převedení konečného zůstatku účtu 596 na účet zisků a ztrát I 710 I 596 I I----------------------------------------------------------------I-----I-----I I Převedení konečného zůstatku účtu 364 na konečný účet rozvažný I 364 I 702 I I----------------------------------------------------------------I-----I-----I I Přeúčtování zůstatku účtu zisků a ztrát na konečný účet I I I I rozvažný I I I I a) v případě zisku I 710 I 702 I I b) v případě ztráty I 702 I 710 I I----------------------------------------------------------------I-----I-----I
Veřejná obchodní společnost je také daňovým subjektem. To mimo jiné znamená, že pokud jí podle příslušných daňových předpisů vznikne povinnost podat přihlášku k registraci k jednotlivé dani, je povinna v přihlášce k registraci uvést předepsané údaje potřebné pro správu daní.
Podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), je i veřejná obchodní společnost jako každá jiná právnická osoba poplatníkem daně z příjmů právnických osob a tudíž se i na veřejnou obchodní společnost vztahuje registrační povinnost poplatníků daně z příjmů právnických osob podle § 39a ZDP. To znamená, že do 15 dnů od svého vzniku je veřejná obchodní společnost povinna podat u příslušného správce daně přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob.
Ze skutečnosti, že veřejná obchodní společnost vzhledem k výše uvedenému specifickému účetnímu postupu vykazuje vždy nulový výsledek hospodaření, vyplývá, že tato právnická osoba má vždy nulový i základ daně z příjmů právnických osob. Z toho důvodu se na veřejnou obchodní společnost vztahuje výjimka z povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob podle § 38mb ZDP.
Podle § 18b odst. 1 ZDP jsou u veřejné obchodní společnosti předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně.
Příklad 3
V roce 2014 obdrží veřejná obchodní společnost podíl na zisku z účasti v akciové společnosti. Z tohoto příjmu bude plátcem příjmu (tj. akciovou společností) sražena daň z příjmů zvláštní sazbou ve výši 15%.
Výše uvedený § 18b ZDP neplatí pro účely stanovení základu daně z příjmů fyzických nebo právnických osob společníka veřejné obchodní společnosti.
Uplatňování daně z příjmů u společníka veřejné obchodní společnosti
Podle § 18b odst. 2 ZDP jsou u společníka veřejné obchodní společnosti předmětem daně příjmy veřejné obchodní společnosti, nikoliv příjmy společníka z této společnosti. To znamená, že příjmy dosažené veřejnou obchodní společnosti se zdaňují u společníků veřejné obchodní společnosti v tom zdaňovacím období, ve kterém byly tyto příjmy dosaženy, nikoliv ve kterém byly společníkům vyplaceny příslušné podíly na zisku.
Podle § 7 odst. 4 a § 20 odst. 5 ZDP je u poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, součástí základu daně (v případě poplatníka daně z příjmů fyzických osob dílčího základu daně) poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Podle uvedených ustanovení tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.
Tím se rozumí, že součástí základu daně (dílčího základu daně) společníka veřejné obchodní společnosti je příslušná poměrná část rozdílu mezi výnosy a náklady (tj. zisku nebo ztráty) veřejné obchodní společnosti upraveného podle § 23 až 33 ZDP.
Příklad 4
Veřejná obchodní společnost bude za rok 2014 hospodařit se ztrátou ve výši 450 000 Kč. Po úpravách podle § 23 až 33 ZDP bude daňová ztráta veřejné obchodní společnosti činit 500 000 Kč. Veřejná obchodní společnost má dva společníky. Podle společenské smlouvy se na zisku nebo ztrátě veřejné obchodní společnosti podílí společník A 75% a společník B 25%.
U společníka A bude součástí základu daně poměrná část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti ve výši 375 000 Kč (75% z 500 000 Kč) a u společníka B bude součástí základu daně poměrná část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti ve výši 125 000 Kč (25% z 500 000 Kč).
U společníka veřejné obchodní společnosti, který je fyzickou osobou, je podíl na zisku příjmem ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP. Tento příjem si nemůže poplatník rozdělit se spolupracující osobou podle § 13 ZDP a poplatník nemůže u tohoto příjmu uplatnit výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP. Má-li však společník veřejné obchodní společnosti vedle příjmů podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP i další příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP, může u těchto dalších příjmů uplatnit výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP.
Příklad 5
Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, bude mít ve zdaňovacím období 2014 vedle podílu na zisku veřejné obchodní společnosti i vlastní příjmy z provozování řemeslné živnosti. U příjmů z řemeslné živnosti může poplatník v tomto zdaňovacím období uplatnit výdaje ve výši 80% z dosažených příjmů.
Podle § 7 odst. 10 ZDP se za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných obchodních společností do výše stanovené zvláštním předpisem (tj. zákoníkem práce).
U společníka veřejné obchodní společnosti, který je fyzickou osobou, podléhají podíly na zisku veřejné obchodní společnosti sociálnímu a zdravotnímu pojištění osob samostatně výdělečně činných.
Ve stejném poměru, v jakém byl v příslušném zdaňovacím období mezi společníky veřejné obchodní společnosti rozdělen základ daně nebo daňová ztráta veřejné obchodní společnosti podle § 7 odst. 4 a § 20 odst. 5 ZDP, si mohou jednotliví společníci uplatnit i případná bezúplatná plnění poskytnutá veřejnou obchodní společností, která lze odečíst od základu daně podle § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 ZDP. Obdobným způsobem mohou společníci veřejné obchodní společnosti postupovat při uplatnění daňových ztrát veřejné obchodní společnosti z minulých let a v případě, že veřejná obchodní společnost zaměstnává zaměstnance se zdravotním postižením nebo s těžším zdravotním postižením, mohou obdobně uplatňovat i slevy na dani podle § 35 ZDP.
U společníků veřejné obchodní společnosti nejsou předmětem daně příjmy z vypořádacího podílu při ukončení účasti společníka ve veřejné obchodní společnosti ani příjmy z podílu na likvidačním zůstatku při zrušení veřejné obchodní společnosti s likvidací. Výslovně to vyplývá z:
-
§ 10 odst. 1 písm. f) ZDP, podle kterého je ostatním zdanitelným příjmem i podíl člena obchodní
korporace
s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na likvidačním zůstatku,-
§ 10 odst. 1 písm. g) ZDP, podle kterého je ostatním zdanitelným příjmem i vypořádací podíl při zániku účasti člena v obchodní korporaci, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, a
-
§ 23 odst. 4 písm. f) ZDP, podle kterého se podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti nezahrnuje do základu daně podle odstavce 1.
Příklad 6
Veřejná obchodní společnost má dva společníky, z nichž každý má podíl 50%. Jelikož společnost již delší dobu neprovozuje žádnou činnost a v majetku má pouze peněžní prostředky na bankovním účtu, rozhodli se společníci, že v roce 2014 společnost zruší s likvidací. Částka peněžních prostředků, kterou obdrží každý společník jako svůj podíl na likvidačním zůstatku, nebude předmětem daně z příjmů.
Pokud ale společník veřejné obchodní společnosti, který je fyzickou osobou, obdrží v souvislosti s ukončením účasti ve veřejné obchodní společnosti příjem od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti, v níž ukončil účast, jedná se o zdanitelný příjem podle § 10 odst. 1 písm. i) ZDP.
U společníka veřejné obchodní společnosti je také předmětem daně příjem plynoucí jako zisk po zdanění u akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným po přeměně akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným na veřejnou obchodní společnost, který podle ustanovení § 36 odst. 2 písm. u) ZDP podléhá zvláštní sazbě daně ve výši 15%.
Pokud poplatníkovi daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, plyne část příjmů veřejné obchodní společnosti ze zdrojů v zahraničí, zahrnuje se tento příjem do samostatného základu daně podle § 20b ZDP. Obdobně se postupuje i u poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, pokud se uvedený příjem přičítá jeho stálé provozovně umístěné na území České republiky.
Je-li společníkem české veřejné obchodní společnosti zahraniční osoba, která není daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, je veřejná obchodní společnost povinna při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady podílu na zisku ve prospěch tohoto společníka srazit zajištění daně podle § 38e ZDP.