Účetnictví
Ing.
Antonín
Jeřábek
Ing.
Václav
Benda
ODPOVĚĎ z hlediska DPH
Ing.
Vlastimil
Bachor
ODPOVĚĎ z hlediska DPPO
Společnost s r. o. uhradila fakturu dodavateli až na základě rozhodnutí
soudu a zároveň byla povinna uhradit náklady řízení advokátní kanceláři dodavatele. Jsou tyto
náklady řízení daňově uznatelné a může si s. r. o. odečíst z těchto nákladů DPH? Advokátní kancelář
je plátce DPH. Na jaké účty tyto náklady zaúčtovat v rámci podvojného účetnictví?
ODPOVĚĎ z hlediska účetnictví
Z dotazu není jasné, zda faktura, o kterou se vedl spor, byla již
zaúčtována, nebo se bude účtovat až po rozhodnutí soudu. Správný postup byl, jestliže faktura byla
zaúčtována po obdržení na příslušném účtu majetku či služeb a zároveň byla zaúčtována pohledávka z
DPH na účtu 343 souvztažně s účtem 321. Po rozhodnutí soudu se zaúčtuje jen úhrada závazku v
okamžiku platby.
Soudem nařízená náhrada placená advokátní kanceláři dodavatele se zaúčtuje
zápisem MD 548/D 221.
ODPOVĚĎ z hlediska DPH
Ing. Václav Benda
U nákladů řízení nemůže společnost nárok na odpočet daně uplatnit, protože
se nejedná o jí přijaté zdanitelné plnění, ale o zdanitelné plnění, které druhá strana sporu přijala
od advokátní kanceláře. Podle § 72 odst. 1 zákona o
DPH je plátce oprávněn uplatnit odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které použije v
rámci své ekonomické činnosti pro vymezené účely, Vzhledem k tomu, že společnost fakticky právní
služby nepřijala, pouze je musí na základě rozhodnutí soudu druhé straně uhradit, nárok na odpočet
daně jí nevzniká.
ODPOVĚĎ z hlediska DPPO
Ing. Vlastimil Bachor
Z dotazu vyplývá, že společnost s r. o. byla povinna uhradit také náklady
řízení advokátní kanceláři dodavatele. Pro uvedený případ neobsahuje zákon č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů (ZDP), v
§ 25 žádné omezení, a proto v souladu s
§ 23 odst. 2 a
10 ZDP bude dotčená částka daňově uznatelná
podle jejího správného zaúčtování. Jedná se nepochybně o platbu, která souvisí s podnikatelskou
činností společností a tak jako nepochybně budou uznatelné platby za soudní výlohy, bude tomu tak i
případě nákladů řízení na straně advokátní kanceláře dodavatele.
Společnosti s ručením omezeným byla doměřena na základě kontroly daň za
rok 2012 – důvodem byly neuznané náklady na PHM a silniční daň za auto, které bylo již dříve prodáno
a nebyl uznán náklad na opravu nemovitosti (ve skutečnosti šlo o technické zhodnocení). Je správné
účtování v roce 2014:
-
426/343 doměření DPH z pohonných hmot,
-
595/341 dodatečný odvod daně z příjmů,
-
345/426 oprava účtování silniční daně?
Částka na účtu 426 – Jiny výsledek hospodaření minulých let na tomto
účtu zůstane i v příštích letech nebo se převádí na účet č. 429, případně 428?
ODPOVĚĎ
Společnosti byla doměřena daň z příjmů, protože nebyly uznány vyúčtované
náklady na PHM a nebyl uznán náklad na opravu nemovitosti, protože se jednalo o technické
zhodnocení. Neuznáním těchto nákladů se zvýší základ daně, stejně jako zrušením vyúčtované silniční
daně. Zaúčtování dodatečného odvodu daně z příjmů je uvedeno správně, stejně jako doměření DPH z
pohonných hmot.
Je třeba doplnit zaúčtování technického zhodnocení, které bylo chybně
účtováno jako oprava. Technické zhodnocení se v tomto případě zaúčtuje zápisem MD 04x, 01x/D
426.
Oprava účtování silniční daně je v dotazu uvedena správně.
Částku na účtu 426 lze např. použít stejně jako částky na účtech 428, resp.
429, popř. na tyto účty lze stav účtu 426 převést. Použití této částky je účetní jednotka povinna
popsat v příloze v účetní závěrce.
Podnikatel – fyzická osoba, vedoucí podle zákona účetnictví, ukončil v
roce 2013 činnost. V tomto roce prodal svůj obchod jiné společnosti, se kterou uzavřel „Smlouvu o
prodeji podniku“, kde je uvedena kupní cena 19 mil. Kč. V platebních podmínkách je uvedeno, že „14
mil. Kč bude uhrazeno při podpisu smlouvy a částka 5 mil. Kč bude prodávajícímu vyplacena, pokud
tržby podniku za období jednoho roku po nabytí účinnosti smlouvy překročí obrat 36 mil. Kč“, tzn.
částka 5 mil. Kč by byla prodávajícímu vyplacena až v roce 2014, případně by nebyla vyplacena nikdy.
Jakou částku měl prodávající uvést do výnosů?
ODPOVĚĎ
Ve smlouvě o prodeji obchodního závodu je uvedena kupní cena ve výši 19 mil.
Kč. Podnikatel tedy zaúčtoval uvedených 19 mil. Kč zápisem MD 311/D 688 (ostatní mimořádné výnosy).
Zároveň upravuje smlouva platební podmínky s tím, že 14 mil. Kč bude uhrazeno při podpisu smlouvy a
zbylých 5 mil. Kč až za rok v případě, že kupující v pořízeném obchodním závodu dosáhne za období
jednoho roku obrat 36 mil. Kč. Pokud uvedeného obratu kupující nedosáhne, zbylých 5 mil. Kč neuhradí
a změní se tím kupní cena z 19 mil. Kč na 14 mil. Kč. V tom případě, se uvedených 5 mil. Kč zaúčtuje
zápisem MD 688/D 311 (nebo MD 568/D 311).
Pro daný případ by bylo vhodnější, kdyby kupní smlouva stanovila. že kupní
cena je 14 mil. Kč a při splnění výše uvedené podmínky bude navýšena o 5 mil. Kč. Situace by byla
mnohem jednodušší, jak z hlediska účetnictví, tak i daní.
Celý postup je pro prodávajícího dle mého názoru nevýhodný. Kupní cena je
ovlivněna stanovenou podmínkou, kterou prodávající nemůže vůbec ovlivnit.
ODPOVĚĎ z hlediska DPH
Ing. Václav Benda
Z hlediska DPH byl v roce 2013 prodej podniku nebo jeho části podle § 13
odst. 8 písm. a) a § 14 odst. 5 písm. a) vyňat z předmětu DPH. Prakticky to tedy znamená, že
podnikateli jako plátci nevznikla při prodeji podniku povinnost přiznat daň a tato transakce se v
jeho přiznání k DPH nijak nepromítla.
Jak postupovat v následujících situacích, kdy se například dohodne
nájemce s pronajímatelem na vzájemně potřebných stavebních úpravách nemovitosti (bude se jednat o
technické zhodnocení) s tím, že každý zaplatí například 50% investice. To znamená, že například
pronajímatel zabezpečí samotnou investici a 50 procent „přefakturuje“ na nájemce. Bude nucen
pronajímatel celých 100% investice zaúčtovat na pořízení majetku (účet 042) a příspěvek nájemce
zaúčtuje do výnosů (účet 648), nebo bude moci tímto příspěvkem ponížit účet 042, což by se nám zdálo
logické, ale nemůžeme najít oporu v zákonu.
Podobné situace mohou nastávat i u jiných investic. Například v rámci
dodavatelsko-odběratelských vztahů bude nutné u poskytovatele služeb zkvalitnit (zhodnotit)
programové vybavení s tím, že příjemce služeb přislíbil částečnou úhradu a to vzhledem k tomu, že
tyto úpravy například softwaru byly v zásadě nepřímým požadavkem příjemce, aby mohla být požadovaná
služba plnohodnotně poskytována. V praxi samozřejmě může přicházet do úvahy mnoho podobných
situací.
ODPOVĚĎ
Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku, je-li hrazeno nájemcem,
může na základě písemné smlouvy odepisovat nájemce, pokud není vstupní cena u odpisovatele hmotného
majetku zvýšena o tato výdaje. Toto je jedna z mála výjimek, kdy majetek odepisuje někdo jiný než
vlastník tohoto majetku.
To však není tento případ. Zde majitel nemovitosti provede její technické
zhodnocení a chce, aby se nájemce na tomto technickém zhodnocení finančně podílel. Normální postup
by byl, že po technickém zhodnocení, s ohledem na vyšší kvalitu či využitelnost nemovitosti, majitel
upraví nájemci nájemné. Tím se nájemce podílí na technickém zhodnocení. V tomto případě lze i
dohodnout zaplacení nájemného na dohodnutou dobu dopředu. Tím majitel získá finanční prostředky a
předem zaplacené nájemné zaúčtuje do výnosů prostřednictvím účtu výnosů příštích období.
Majitel však chce na nájemci finanční příspěvek na provedené technické
zhodnocení. Jedná se tedy o dar určité částky a jako o daru budou účtovat jak poskytovatel daru
(nájemce), tak příjemce daru (majitel nemovitosti). Majitel nemovitosti účtuje technické zhodnocení
na účtu 042 a po kolaudaci je přeúčtuje na účet 021 čímž se zvýší pořizovací cena nemovitosti, ze
které bude majitel nemovitost nadále odpisovat.
Jediný případ, kdy by se mohl nájemce přímo podílet na technickém
zhodnocení, by byl případ, kdy technické zhodnocení představuje např. nástavbu na budově a uvedená
nástavba bude ve spoluvlastnictví majitele budovy (pronajímatele) a nájemce.
V ostatních příkladech uváděných v dotazu by šlo rovněž o příp. zvýšení ceny
za dodávané zboží s ohledem na jeho vyšší kvalitu, nebo o půjčku či dar.
ODPOVĚĎ z hlediska DPPO
Ing. Vlastimil Bachor
Úvod odpovědi za oblast účetnictví uvádí postup, který upravuje zákon č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů (ZDP), v
§ 28 odst. 3. Jak je však dále uvedeno, postup
popisovaný v dotazu tomuto ustanovení neodpovídá. Pomineme-li možnost spoluvlastnictví, zůstává
poslední alternativou posouzení platby od nájemce jako dar. V případě, že by se jednalo o účelově
určený dar na pořízení hmotného majetku, resp. jeho technické zhodnocení, postup u pronajímatele pro
daňové účely upravuje § 29 odst. 1 ZDP a o
hodnotu daru (50% nákladů na technické zhodnocení) by byla snížena vstupní cena pro účely daňového
odpisování, tj. obdobně jako v případě dotací na pořízení majetku, což naplňuje i úvahu tazatele. Na
straně nájemce by však dotčený dar bylo nutné posoudit v režimu
§ 25 odst. 1 písm. t) ZDP a tento dar by nebylo
možné považovat za výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů.