Zajištění daní

Vydáno: 30 minut čtení

Podle § 1 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “), je cílem správy daně vedle správného zjištění a stanovení daní také zabezpečení jejich úhrady.

Zajištění daní
Ing.
Jiří
Vychopeň
K tomu mohou být v rámci řízení o zajištění daně uplatňovány za stanovených podmínek tyto instrumenty:
zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň,
zástavní právo,
ručení,
zajištění daně ručením nebo finanční zárukou a
zálohy.
ZAJIŠTĚNÍ ÚHRADY NA NESPLATNOU NEBO DOSUD NESTANOVENOU DAŇ (§ 167 až 169 DŘ)
Zajištění úhrady na daň, u které ještě neuplynul den splatnosti, nebo na daň, která ještě nebyla stanovena, může správce daně za stanovených podmínek provést prostřednictvím
vydání zajišťovacího příkazu, kterým uloží konkrétnímu daňovému subjektu povinnost uhradit v příkazu uvedenou částku na zajištění daně.
Zajišťovací příkaz není rozhodnutím o stanovení daně, je pouze prostředkem, kterým lze v odůvodněných případech ještě před vydáním rozhodnutí o stanovení daně včas zajistit ve prospěch příslušného správce daně přikázanou částku ke splnění tohoto rozhodnutí. Skutečnost, že daň byla za příslušné zdaňovací období již stanovena, ale nebrání tomu, aby byl vydán zajišťovací příkaz k zajištění daně, která má být v budoucnu za toto zdaňovací období doměřena dodatečným platebním výměrem (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 8. 2015, čj. 2 Af 8/2015-69).
Podle § 167 odst. 1 DŘ lze zajišťovací příkaz vydat jen tehdy, existuje-li odůvodněná obava, že:
daň bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo
vybrání daně bude spojeno se značnými obtížemi.
Uvedené skutečnosti musí být uvedeny v odůvodnění zajišťovacího příkazu, tj. správce daně musí v odůvodnění zajišťovacího příkazu uvést, jaké konkrétní důvody ho vedou k obavě, že v daném případě bude daň v době její vymahatelnosti nedobytná nebo ji bude možné vybrat jen se značnými obtížemi (v řízení o zajišťovacím příkazu přitom není nutno zkoumat, zda daň bude dostatečně stanovena).
Podle judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek NSS ze dne 16. 4. 2014, čj. 1 As 27/2014) musí být naplnění odůvodněné obavy ve smyslu § 167 odst. 1 DŘ vždy zkoumáno individuálně ve vztahu ke konkrétním okolnostem daného případu, přičemž existence odůvodněné obavy by měla být založena na konkrétních poměrech daňového subjektu, které musí být vztaženy k výši dosud nesplatné nebo nestanovené daně.
Zdrojem odůvodněných obav správce daně vedoucích k vydání zajišťovacího příkazu může být např.:
dosavadní opakované neplnění daňových povinností (nepodávání nebo opožděné podávání daňových přiznání, vyúčtování a hlášení, neplacení nebo opožděné placení daní apod.),
zjištění neobvyklých obchodních transakcí nebo majetkových převodů za nápadně nevýhodných podmínek,
zjištění zapojení daňového subjektu v karuselových obchodech nebo při jiném podvodném jednání,
zjištění nedobré ekonomické situace daňového subjektu s reálným předpokladem ukončení činnosti nebo vstupu do likvidace,
zjištění, že daňový subjekt je v insolvenci nebo mu insolvence reálně hrozí,
zjištění hrozící nebo již probíhající
exekuce
majetku daňového subjektu.
Za běžných okolností (tj. pokud reálně nehrozí nebezpečí z prodlení) je daňovému subjektu poskytnuta k zaplacení č