Daňová přiznání 2020: vzory, příklady, odpovědi na dotazy


V období příprav na bezchybné podání daňových přiznání k dani z příjmů za rok 2020 vám přinášíme aktuální užitečné informace, abyste si mohli být svými postupy při tomto náročném procesu vždy jisti.

Přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2020 musí být podáno nejpozději do:

  • 1. 4. 2021 – tato lhůta se použije, pokud daňové přiznání podává sám poplatník nebo jeho daňový poradce na základě plné moci bez ohledu na to, zda v papírové či elektronické podobě, a daňové přiznání je podáno nejpozději do 1. 4. 2021;
  • 3. 5. 2021 – tuto lhůtu lze využít, pokud daňové přiznání podává sám poplatník, a to v elektronické podobě, a přiznání je podáno po 1. 4. 2021 (jedná se o zcela novou lhůtu, která se poprvé bude aplikovat na daňová přiznání za zdaňovací období roku 2020 a která má poplatníky motivovat k podání daňového přiznání v elektronické podobě);

Poplatníci však mohou využít bezsankční možnosti podání do 3. 5. 2021 nebo 1. 6. 2021, a to na základě Finančního zpravodaje č. 16/2021 - vi také níže.

  • 1. 7. 2021 – tato lhůta platí pro daňová přiznání podaná daňovým poradcem na základě plné moci, a to v elektronické podobě, pokud je přiznání podáno daňovým poradcem po 1. 4. 2021.

V souvislosti se stávající epidemiologickou situací ministryně financí vydala rozhodnutí, kterým promíjí daňovým subjektům podávajícím přiznání k dani z příjmů sankce za opožděné podání daňového přiznání za rok 2020 ve lhůtě do 1. 4. 2021, pokud dojde k podání daňového přiznání nejpozději do 3. 5. 2021, a daňovým subjektům podávajícím daňové přiznání ve lhůtě do 3. 5. 2021 za podmínky, že k podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2020 dojde nejpozději dne 1. 6. 2021. Nejedná se o faktické prodloužení lhůty po podání daňového přiznání, pouze o stanovení určitého období, za které nebudou vyměřeny sankce ze strany správce daně, pokud daňové přiznání bude podáno nejpozději do stanoveného data.

 

 

Zákonná úprava daňových přiznání

Důležité ustanovení o počítání času, které se týká lhůty pro podání přiznání:

§ 33 DŘ

Počítání času
(1) Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den.
(2) Lhůta stanovená podle dní počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty.
(3) Lhůta určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty.
(4) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny.

Dále stručně připomínáme, jak stanoví povinnost podání daňového přiznání zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), a zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ“):

§ 38m ZDP

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období
(1) Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob.
(2) Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání ve lhůtě a za podmínek pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců.

§ 38g odst. 1 ZDP

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob
(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

§ 136 DŘ

(1) Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
(2) Lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 se prodlužuje na
a) 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo
b) 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud
1. daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo
2. daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce.
(3) Daňové přiznání u daní vyměřovaných na zdaňovací období, které činí 12 měsíců, se podává nejpozději do konce prvního měsíce, jímž začíná běh zdaňovacího období.
(4) Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období. Tuto lhůtu nelze prodloužit.
(5) Nevznikla-li daňovému subjektu ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani, ke které je registrován, sdělí tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání nebo vyúčtování.
(6) Žádá-li daňový subjekt o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle § 36 a současně hodlá využít prodloužení této lhůty podle odstavce 2 písm. a), nebo podle odstavce 2 písm. b) bodu 2, uvede v žádosti tuto skutečnost, jinak se při posouzení žádosti o prodloužení lhůty zohlední délka lhůty podle odstavce 1. Uvede-li daňový subjekt v žádosti o prodloužení lhůty, že hodlá využít prodloužení lhůty podle odstavce 2, a následně nedodrží podmínky pro toto prodloužení, nárok na prodloužení lhůty podle § 36 zaniká.

§ 145 DŘ

Výzva k podání daňového tvrzení
(1) Nebylo-li podáno řádné daňové tvrzení, vyzve správce daně daňový subjekt k jeho podání a stanoví náhradní lhůtu. Nevyhoví-li daňový subjekt této výzvě ve stanovené lhůtě, může správce daně vyměřit daň podle pomůcek nebo předpokládat, že daňový subjekt tvrdil v řádném daňovém tvrzení daň ve výši 0 Kč.
(2) Pokud lze důvodně předpokládat, že bude daň doměřena, může správce daně vyzvat daňový subjekt k podání dodatečného daňového tvrzení a stanovit náhradní lhůtu. Nevyhoví-li daňový subjekt této výzvě ve stanovené lhůtě, může správce daně doměřit daň podle pomůcek.
(3) Výzva k podání daňového tvrzení nezahajuje vyměřovací nebo doměřovací řízení z moci úřední.
(4) Nevyhoví-li daňový subjekt výzvě k podání daňového tvrzení a neučiní-li ve lhůtě uvedené ve výzvě podání, kterým se zahajuje vyměřovací nebo doměřovací řízení, je vyměřovací nebo doměřovací řízení zahájeno uplynutím této lhůty.

Zpět

 

 

Odborné články

V našich odborných článcích tato klíčová ustanovení blíže rozebíráme.

Daňové poradkyně Ing. Lenka Nováková a Ing. Daniela Králová se ve svém článku věnují nejčastějším otázkám, které jsou pokládány v souvislosti s přípravou přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020. Na dvou názorných příkladech si ukážeme, jakým způsobem formulář daňového přiznání za rok 2020 správně vyplnit.

Tiskopisy potřebné pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období započatá v roce 2020 a především jejich změny podrobně rozebírá Bc. Jaroslava Filipová.

Vzhledem k blížícímu se termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob upozorňuje Ing. Zdeněk Morávek na některé změny související s podáním daňového přiznání za zdaňovací období roku 2020, a to se zaměřením především na veřejně prospěšné poplatníky.

Rok 2020 ve srovnání s jinými roky přinesl řadu novel zákona o daních z příjmů. Tato legislativní smršť je v řadě případů reakcí na aktuální situaci ovlivněnou dopady šíření virové pandemie. Proto se Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D., ve svém příspěvku soustředí na představení novel zákona o daních z příjmů ve vazbě na daň z příjmů fyzických osob.

Ing. Monika Sušánková z Finančního úřadu pro Plzeňský kraj porovnává daň stanovenou paušální částkou versus paušální daň. Článek shrnuje podmínky vstupu do paušálního režimu i možnosti ukončení tohoto režimu, poukazuje na výhody paušálního režimu i určitá jeho úskalí, když daň poplatníka za zdaňovací období nebude rovna paušální dani a poplatník bude muset podat daňové přiznání, přehledy okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně a zaplatit daň a pojistná ve skutečné výši odpovídající jeho příjmům.

Jak může jedno rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a následné potvrzení přijatých závěrů ze strany Ústavního soudu téměř „přes noc“ změnit více než dvacetiletou ustálenou správní praxi v oblasti daně z příjmů fyzických osob? O tom pojednává příspěvek Revoluce ve způsobu přepočtu cizoměnových výdajů vynaložených v jiném zdaňovacím období Ing. Lenky Novákové a Ing. Kateřiny Pavlíčkové.

Jak uplatníme daňovou ztrátu v době „covidové“? Na tuto otázku odpovídá ve svém příspěvku daňový poradce Ing. Martin Bureš.

Zpět

 

 

Odpovědi na vaše časté dotazy

S tématem daňových přiznání souvisí i řada vašich dotazů v odborné poradně, z nichž vybíráme:

Další odpovědi na konkrétní dotazy z praxe >>>

Zpět

 

 

Judikatura

Zpět