Dodávky zboží v režimu konsignačního skladu od dodavatele ze 3. země
Plné znění otázky
Účetní jednotka usazená v tuzemsku se dohodla se svým dodavatelem ze 3. země na dodávkách zboží v režimu tzv. "konsignačního skladu". Zboží je tedy dodáváno do skladu v tuzemsku (aktuálně v dodací podmínce DAP), účetní jednotka odebírá zboží dle své potřeby, na základě konsignace je vystavena faktura za odebrané zboží. Otázka č. 1: V době zahájení spolupráce se smluvní strany dohodly na dodací podmínce DAP Olomouc. Následně však z důvodu problémů s tranzitem přistoupily smluvní strany na faktickou dodací podmínku DAP Hamburk, tj. po vylodění je tranzit do ČR zajištěn již účetní jednotkou usazenou v tuzemsku, tj. tato účetní jednotka tranzit do ČR zajišťuje svými dodavateli na svůj účet (na přepravních a celních dokumentech je však stále uváděna dodací podmínka DAP Olomouc). Cena této přepravy z Německa do ČR není zahrnuta v ceně zboží, není tedy placena dvakrát. Je možné, že by správce daně zpochybnil tento náklad jako daňový vzhledem k tomu, že podmínka DAP Olomouc povinnost zajistit dopravu přisuzuje dodavateli? Otázka č. 2: Proclení zajišťuje účetní jednotka usazená v tuzemsku. Na základě JSD účetní jednotka vyměří DPH z dovozu a zároveň nárokuje odpočet DPH. Domníváme se správně, že nárok na odpočet DPH by neměl být správcem daně zpochybněn, i když v tento okamžik účetní jednotka ještě není právním vlastníkem zboží? Zboží bude použito v rámci ekonomických činností úč. jednotky pro účely uskutečňování zdanitelných plnění, bude využito jako materiál při výrobě výrobků, tj. jeho cena se promítne v ceně finální produkce. Otázka č. 3: Prosíme o váš názor k případnému zdanitelnému plnění v případě, kdy dochází k vystavení faktury za skutečně odebrané zboží ze skladu na základě konsignace. Nejsme si jisti, zda to, že dochází k faktickému převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník při převzetí zboží (materiálu) ze skladu do výroby na účetní jednotku, znamená, že se jedná o další zdanitelnému plnění. Protože dodavatel ze 3. země není registrovaný plátce DPH v ČR, byla by v tomto případě povinnost účetní jednotky (odběratele) dle zákona o DPH, § 108, odst. 3 přiznat DPH v režimu reverse charge? Nebo se na tuto problematiku vztahuje fakt, že zdanitelné plnění je dle zákona o DPH, § 13 odst. 1 uskutečněno již v okamžik propuštění zboží do volného oběhu a následný právní převod vlastnictví již není zdanitelným plněním a tedy ani předmětem DPH? Děkuji za odpovědi. Aktuálně uvažujeme o změně dodacích podmínek na FOB tak, abychom napravili rozpor mezi DAP Hamburk a DAP Olomouc.