Vydáno: 27. 8. 2015
Prošlo odborným dohledem
Daňová problematika záloh na výplatu podílu na zisku Miroslav Kocman, daňový poradce, Rödl & Partner Ohledně záloh na podíl na zisku toho již bylo v odborném tisku napsáno mnoho. V řadě článků byla věnována pozornost otázkám, které nejsou jednoznačně řešeny zákonem o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb.) ani zákonem o účetnictví (č. 563/1991 Sb.). Jedná se například o podmínky, za kterých statutární orgán společnosti může zálohu na podíl na zisku vyplatit, jaké je přípustné stáří zatímní závěrky nebo zda mají povinně auditované společnosti povinnost nechat zatímní závěrku ověřit auditorem. Oproti tomu informací k problematice zdanění záloh na podíl na zisku není mnoho. Cílem tohoto článku je shrnout poznatky související se zdaněním záloh na podíl na zisku a upozornit na vybrané problémové oblasti. Zatímco zdanění vypláceného podílu na zisku je zákonem o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) jednoznačně upraveno, u záloh na podíl na zisku tomu tak není. Schází jasná informace o tom, zda a za jakých podmínek má být u vyplacené zálohy na podíl na zisku sražena daň. Komentář k § 19 odst. 1 písm. ze) až zi) v pokynu GFŘ D-22 uvádí, že okamžikem, ke kterému je posuzováno splnění podmínek pro osvobození podílů na zisku vyplácených českou dceřinou společností, je den rozhodnutí valné hromady české dceřiné společnosti o výplatě podílů na zisku (zálohy na podíl na zisku) nebo den rozhodný pro určení osob majících právo na podíl na zisku (zálohy na podíl na zisku), pokud je valnou hromadou dceřiné společnosti v souladu se zákonem o obchodních korporacích rozhodnuto o výplatě podílu na zisku (zálohy na podíl na zisku). Pomineme-li skutečnost, že o vyplacení zálohy na podíl na zisku nerozhoduje valná hromada, ale statutární orgán společnosti, lze z tohoto ustanovení volně dovodit důležitou informaci, a sice že pro účely zdanění zálohy na podíl na zisku se mají uplatit stejná pravidla jako pro zdanění samotného podílu na zisku.
Zdroj: Daně a právo v praxi, 9/2015.